Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Célina je kouzelnice a mýtomaniak. Julie je knihovnice, ztracená ve vzpomínkách na dětství. Potkají se náhodou, spřátelí se, navzájem se svěřují a na útěku před skutečností se přestěhují do zvláštního, starého, poklidného domu, kde si představují nový neuvěřitelný život, plný dobrodružství. Každá z nich se začne ztrácet ve své vlastní hře a oddává se fantaziím, vyvěrajícím ze snů, vzpomínek a tužeb. Realita se začíná vytrácet; jejich láska k životu, představivosti a dobrodružství vyústí v novou vzrušující plavbu. (Film Europe)

(více)

Recenze (46)

garmon 

všechny recenze uživatele

Zjevný (a velmi zdařilý) plod yuppie kultury (podobně jako třeba Pink Flamingos, ale mnohem, mnohem ušlechtilejší), nicméně – šlehněte si a jděte si užít do parku, do hospody, kamkoliv. Aluze na intoxikaci se prolínají celým filmem, obě holky si prostě rády dají, ať je to „candy“ anebo „cocktail“. Film má velmi pozvolnou gradaci a časté odkazy na němou éru (úvodní scéna, kdy jedna dívka sleduje druhou, stále tytéž mezititulky). Musím říct, že mě obě nádherné dámy chytly za koule až ve druhé půlce filmu, ale zato docela: něco tak originálního jsem ještě neviděl. Sémiotická hra s postupně doplňovaným puzzle příběhem je úžasný nápad a groteska s oběma husama v jeho kulminaci je výborná zábava. Sedmikrásky po francouzsku. Zajímavé mi na tom všem přišly ještě symetrie – všechno se tu tak nějak děje dvakrát – Julie způsobí rozchod Céliny, Célina způsobí Juliin vyhazov z kabaretu; holky jsou v příběhu z „Domu“ jedna a ta samá ošetřovatelka, začátek a konec jsou taky prolnuty – celé je to hra – ale proč si nehrát, když máme dobré „candies“-)… ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Rivette si jako jeden z mála uvědomil převrácená znaménka mezi fantasií a realitou. Jde o to, že skutečný svět francouzského předměstí, jež obývá Célina a Julie, odpovídá fantasii, zatímco návštěvy domu Oliviera patří do reality. Nikoliv obráceně, jak se jeví. Už třeba ty ryze popisné (dokumentární) prvky z počátku, kdy sleduje jedna dívku druhou, jsou tím momentem, který zbavuje dílo realistické povahy a činí z něj dílo fantastické. Zatímco totiž pokusy o filmový i literární realismus vycházejí z přesvědčení, že skutečnost je rámcem mnoha různých možností, které dílo aktualizuje (něco jako když dramaturg vybírá z mnoha bytů – možností – na pavlači ten pravý, třeba ten Olivierův, v němž by se mohl odehrávat zajímavý, do filmového nebo divadelního díla posléze „otisknutý" příběh), umění fantastična škrtá pojem možnosti a pracuje s mnoha různými skutečnostmi, jimž není nadřazen společný rámec (protože ve fantastice má smysl každý příběh, neboť ty, které smysl nemají, nestojí vůbec za představu, tudíž neexistují). ____ Příznačné je rovněž to, že se v tak malém (autorském) filmu může udát tolik velkých (podivuhodných) věcí, ale nakonec to je docela logické, protože nákladné filmy jsou příliš rizikovými projekty, než aby si mohly dovolit experimentovat a improvizovat. Proto levnější-autorské filmy nadřazují diegezi (divákem konstruovaný svět filmu) a naraci (kauzální řetězení událostí v tomto světě) fikci, zatímco filmy nákladnější-žánrové činí obráceně, neboť se bez fikce, jíž by divák propadl, neobejdou. Jde o to, že fikce sice diegezi a naraci předpokládá (tj. nemůže existovat beze světa a bez příběhu), diegeze a narace ale na druhé straně mohou existovat i bez fikce. Rivette si tohle uvědomuje a fikci neutváří. Jeho filmy se bez ní obejdou. Nestojí na ní. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Po prvých piatich minútach "sledovačky" som spozornel, tušiac, že bude problém. Ďalšiu polhodinu som mal dojem, že sa mi nechtiac nahral ďalší zázrak Erica Rohmera, ktorého neznášam. Predstava, že sú predo mnou ešte dve a pol hodiny ma vydesila a zvýšil som rýchlosť prehrávania. Nepomohlo ani to. V komentároch sa tento paškvil prirovnáva k Chytilovej Sedmikráskam. Tie však mali atmosféru, vtip i myšlienku, aj keď o vydarenom filme sa ani v ich prípade nedá hovoriť. Ale toto? Jedna hviezdička je tam iba preto, že odpad je vyhradený pre Rohmera. ()

venus 

všechny recenze uživatele

Jedna hvězda za bombon. Tři nejzbytečnější hodiny francouzské kinematografie. Nudná slepenina prázdných scének. Rivette pouze vykradl Sedmikrásky Věry Chytilové, už jen okatá podobnost zrzka-bruneta je do očí bijící, a přetransformoval je do nudné patlaniny s rádoby uměleckým nádechem. Pro mě naprosto neoslovující snímek. V Sedmikráskách jsem viděla tu cynickou genialitu, ale tady opravdu vůbec nic. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Hmm, tak holky si sice na lodi vyjely, ovšem až v posledních 5 minutách filmu. To, že byly obě nechutně vychrtlé bych ještě zkousla, ale že se občas chovaly jako ty dvě blbé krávy z Chytilové Sedmikrásek už ne. Můj třetí Rivette a velké zklamání. Místo úchvatné podívané mě čekala nuda a neustálé pozorování pomalu ubíhajícího času na hodinách. Škoda... ()

Galerie (15)

Zajímavosti (3)

  • Známý filmový kritik David Thomson o tomto filmu řekl: "Célina a Julie si vyjely na lodi považuji za nejvíce inovativní film po Občanu Kaneovi... A byl-li Občan Kane prvním filmem, v němž měl svět imaginace stejnou sílu jako realita, pak je Célina a Julie prvním filmem, v němž se vynalézá úplně všechno." (crass.48)
  • Film není improvizovaný, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Rivette dal filmu kostru a hercům dal prostor k psaní částí scénáře. Film má tedy několik autorů, mezi nimiž figuruje většina hlavních herců. Improvizovaná je jen scéna, ve které se Célina chlubí před svými přáteli svou bohatou americkou přítelkyní. (crass.48)
  • Pravděpodobně nejslavnější film Jacquese Rivetta, bývá označován jako jeden z nejsvobodomyslnějších filmů všech dob. (crass.48)

Reklama

Reklama