poster

Célina a Julie si vyjely na lodi

  • francouzský

    Céline et Julie vont en bateau

  • anglický

    Celine and Julie Go Boating

Drama / Fantasy

Francie, 1974, 193 min

  • venus
    *

    Jedna hvězda za bombon. Tři nejzbytečnější hodiny francouzské kinematografie. Nudná slepenina prázdných scének. Rivette pouze vykradl Sedmikrásky Věry Chytilové, už jen okatá podobnost zrzka-bruneta je do očí bijící, a přetransformoval je do nudné patlaniny s rádoby uměleckým nádechem. Pro mě naprosto neoslovující snímek. V Sedmikráskách jsem viděla tu cynickou genialitu, ale tady opravdu vůbec nic.(17.2.2012)

  • Baxt
    *****

    Považovat Célinu a Julii za art a Rivetta za představitele artové kinematografie, je, podle mě, redukcionismus. Že máme před sebou film natolik zajímavý a kvalitní, není zásluhou nějakého předem zformovaného systému (někdy řekne art a někdo Nová vlna), ale Rivettovy vlastní asertivity, která vždy stála vedle proudu francouzské Nové vlny. ___ Motiv duplikace, který prochází celou gigantickou stopáží, sahá daleko hlouběji, než jen k hrdinkám a všudypřítomným zrcadlům. Duplikace je přítomná v podobě celých scén, aranžování, kostýmů, ale i žánrů. Když trochu znásilním koncepci dělení na kinematografii atrakcí a narativu, zařadil bych Célinu a Julii kamsi mezi - předvádí nezávazné blbnutí, uvědomuje si svou pomíjivost a přítomnost kamery, zároveň vypráví příběh: ne jednou, ale i třikrát, vyplňuje mezery a řeší problém. Být v soukolí těchto dvou náhledů činilo ty tři hodiny maximálně poutavými.(29.6.2012)

  • Shadwell
    ***

    Rivette si jako jeden z mála uvědomil převrácená znaménka mezi fantasií a realitou. Jde o to, že skutečný svět francouzského předměstí, jež obývá Célina a Julie, odpovídá fantasii, zatímco návštěvy domu Oliviera patří do reality. Nikoliv obráceně, jak se jeví. Už třeba ty ryze popisné (dokumentární) prvky z počátku, kdy sleduje jedna dívku druhou, jsou tím momentem, který zbavuje dílo realistické povahy a činí z něj dílo fantastické. Zatímco totiž pokusy o filmový i literární realismus vycházejí z přesvědčení, že skutečnost je rámcem mnoha různých možností, které dílo aktualizuje (něco jako když dramaturg vybírá z mnoha bytů – možností – na pavlači ten pravý, třeba ten Olivierův, v němž by se mohl odehrávat zajímavý, do filmového nebo divadelního díla posléze „otisknutý" příběh), umění fantastična škrtá pojem možnosti a pracuje s mnoha různými skutečnostmi, jimž není nadřazen společný rámec (protože ve fantastice má smysl každý příběh, neboť ty, které smysl nemají, nestojí vůbec za představu, tudíž neexistují). ____ Příznačné je rovněž to, že se v tak malém (autorském) filmu může udát tolik velkých (podivuhodných) věcí, ale nakonec to je docela logické, protože nákladné filmy jsou příliš rizikovými projekty, než aby si mohly dovolit experimentovat a improvizovat. Proto levnější-autorské filmy nadřazují diegezi (divákem konstruovaný svět filmu) a naraci (kauzální řetězení událostí v tomto světě) fikci, zatímco filmy nákladnější-žánrové činí obráceně, neboť se bez fikce, jíž by divák propadl, neobejdou. Jde o to, že fikce sice diegezi a naraci předpokládá (tj. nemůže existovat beze světa a bez příběhu), diegeze a narace ale na druhé straně mohou existovat i bez fikce. Rivette si tohle uvědomuje a fikci neutváří. Jeho filmy se bez ní obejdou. Nestojí na ní.(30.12.2008)

  • dr.horrible
    ****

    Neni to dokonalý film.Marie-France Pisier vo vedľajšej úlohe miestami prehráva a okolo tretej hodiny, film viditeľne stráca tempo (čo záver samozrejme napraví).Ale tá snová atmosféra je neuveriteľná (paradoxne najviac sa mi páčil divadelný výstup Dominique Labourier, čo bola jedna z tých scénok odohrávajúcich sa skoro v reále) a hlavné dve herečky tak bravúrne, až ma občas trochu mrzelo, že to nie je "normálny" film.Úžasne podané výkony; o to viac, že tie repliky sem-tam nedávajú celkom zmysel (vážne len sem-tam; nakoniec je to predsa len krásne premyslené).Inšpirácia Carollom je tu myslím aj priznávaná, ale týmto filmom sa tiež mnoho tvorcov muselo inšpirovať.Minimálne Kauffman a Lynch nech mi nehovoria, že toto nikdy nevideli.85% Dobrú noc a príjemné surrealistické sny...(25.1.2013)

  • vypravěč
    ***

    Přestože je – na můj vkus – uzel z časových smyček příliš zašmodrchán, rád jsem se v tom panoptiku ze snů a skutečnosti, které jedno jsou, ztratil a příště snad celou tu půvabnou tkaninu nahlédnu hlouběji a zřetelněji a neztratím se v ní. Rozhodně si to zaslouží – již pro tu naléhavost, s níž mate a okouzluje.(25.4.2014)

  • - Film není improvizovaný, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Rivette dal filmu kostru a hercům dal prostor k psaní částí scénáře. Film má tedy několik autorů, mezi nimiž figuruje většina hlavních herců. Improvizovaná je jen scéna, ve které se Célina chlubí před svými přáteli svou bohatou americkou přítelkyní. (crass.48)

  • - Pravděpodobně nejslavnější film Jacquese Rivetta, bývá označován jako jeden z nejsvobodomyslnějších filmů všech dob. (crass.48)

  • - Známý filmový kritik David Thomson o tomto filmu řekl: "Célina a Julie si vyjely na lodi považuji za nejvíce inovativní film po Občanu Kaneovi... A byl-li Občan Kane prvním filmem, v němž měl svět imaginace stejnou sílu jako realita, pak je Célina a Julie prvním filmem, v němž se vynalézá úplně všechno." (crass.48)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace