Reklama

Reklama

V žáru slunce

  • Brazílie Abril Despedaçado (více)

Obsahy(1)

Krev se prý dá smýt pouze krví… Režisér a scenárista Walter Salles se stal nejlepší devizou brazilské kinematografie na přelomu tisíciletí. Velkého mezinárodního uznání se dostalo především jeho Hlavnímu nádraží z roku 1998, z dalších uveďme např. filmy Motocyklové deníky (2004), road movie o mladém Che Guevarovi, či adaptaci stěžejní knihy beatnické generace Na cestě (2012). Snímek Pod spalujícím sluncem natočil Salles v roce 2001 podle vlastního scénáře (a podle románu Ismaila Kadarého, odehrávajícího se ovšem v Albánii). Na nehostinném brazilském venkově na počátku 20. století, v izolaci od světa, přežívají dvě farmářské rodiny, které spojuje kromě dřiny jediné – generace přetrvávající krevní msta. Letitý boj o půdu si pravidelně vybírá svou nesmyslnou daň: oko za oko, syn za syna. Teď je řada na Tonhovi, kterému se však čekat na smrt vůbec nechce. Ve svých dvaceti zná ze života a světa jen každodenní, každoroční otročinu a cestu se surovým cukrem do města ke kupci. Navíc jej i jeho malého bratra ovlivní setkání s potulnými umělci, zejména s krásnou Clarou, která – i když už projela kus světa – má s Tonhem podobný osud: i ona je nucena dodržovat stanovený řád, šlapat v kruhu, podobně jako dobytek u lisu na farmě Tonhova otce... Sugestivní film, jehož tragický a současně osvobozující příběh umocňuje výtvarná kamera (Walter Carvalho, mnohokrát oceněný – včetně zmíněného Sallesova filmu Hlavní nádraží) a herecké výkony (především pak malého představitele Tonhova bratra). Nominován a oceněn na řadě filmových festivalů (Havana, Benátky…) (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle kousek mě jednoduše dostal - svou kamerou a atmosférou, která ve mě doznívala ještě hodně dlouho. Velmi pomalý film s minimem dialogů, kdy příběh promlouvá obrazy krajiny spalované slunečním žárem, detaily zachycujícími pot na lidské tváři či emocemi, které hrdinům čiší z očí. Mé druhé setkání s Walterem Sallesem po jeho slavném Hlavním nádraží. Ten chlap opravdu umí. Celkový dojem :95 %. Tragický film o neschopnosti vymanit se z nesmyslných tradic a slepé poslušnosti k patriarchovi svého rodu. ()

meave 

všechny recenze uživatele

Neobvyklý príbeh malého Paca, rodiny a morskej panny rozpráva dieťa. Vie, že farba na „la camisa“ určuje, koľko dní sa dožije ďalší. Rodinná česť a pomsta zabíjajú nie len synov, ale i sny a bubúcnosť nasledujúcich generácii vyrastajúcich na nehostinnej zemi spaľovanej slnkom. Zastaví niečo tento kolobeh? Napriek pomalému tempu som sa ani chvíľku nenudila. ()

Reklama

YURAyura 

všechny recenze uživatele

5/10 Krevní msta po brazilsku - zemědělský boj o půdu svádí dvě znepřátelené rodiny a jako prostředek vždy volí tradiční vraždu nejstaršího syna. Takovýto souboj ale nemůže pokračovat do nekonečna, ať už z důvodu docházejících zdrojů nebo postupné změny ve společnosti s odklonem od ruralismu. Otcové rodin ve své zaslepenosti nejsou ochotni se přenést přes vendetu jiným řešením, takže se od začátku v dusné atmosféře schyluje jenom k dalším tragédiím. Celkově dost smutný příběh prozáří jen přítomnost dětského hrdiny špunta, cirkusácké rajdy a samoúčelné záběry venkovské přírody. Mladý elegán představující "hlavní oběť" zdědil po rodičích inteligenci spalujícího slunce, takže veškeré důležité věci za něj musí řešit jeho mladší bratr... ()

dANo 

všechny recenze uživatele

Krvná pomsta vykonávaná donekonečna jednoducho nikam nevedie a tento fakt si uvedomil Tonho, hlavná postava nádherného filmu o brazílskych domorodcoch a ich živote na začiatku 20. storočia. Nádherný príbeh je ešte lepšie zrealizovaný (kamera, hudba, strih - úplná paráda), takže neváham a hodnotím na 100%. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama