Chungking Express

Zklamání, skoro nuda. Film jsem zhlédl, aniž bych o něm cokoli věděl, a proto jsem se pořád divil, kam hrome ve 40. minutě zmizel ten policajt z první části a proč tam je najednou někdo jinej, a proč se ten první nevrací... Tenhle film mě prostě minul, přišel mi neupřímný, vyumělkovaný a falešný. Některé repliky pronášené voiceoverem vševědoucího vypravěče mi vyloženě lezly krkem - dva nejhorší příklady chci uvést doslova: 1) "Zdá se, že všechno má stanovené konečné datum. Rybičky mají svou lhůtu. Masová omáčka má svou lhůtu. I nudlová polévka má svou lhůtu. Existuje vůbec něco, co není omezené lhůtou?" 2) "Asi jsem zapomněl zavřít kohoutek. Nebo je tenhle byt přecitlivělý? Vypadá jako z kamene, a najednou se rozpláče. Kdy pláče člověk, dáte mu kapesník. Ale když pláče byt, je s ním spousta práce." Proboha! Dalším "WTF?! momentem" pro mě byla asijská coververze songu "Dreams" od Cranberries. Fajn, když má Kar-wai Wong chuť míchat do asijského filmu západní komerční popík, proč sahá pro strašlivé předělávce, když jiný song - California Dreamin' od The Mamas & The Papas - zazní ve filmu v originále? To už mu na práva k písni od Cranberries nezbyly prachy, tak to musel nechat přezpívat? Ach! Tenhle film je jako knížky Haruki Murakamiho - je to sexy, je to trendy a je to cool, ale ve své podstatě je to pseudoinťošský hype , který mě strašlivě míjí, protože za tím cítím velké prázdno, nepodložené ničím, obzvláště ne životními zkušenostmi. (27.08.2011)

Chungking Express je môj štvrtý Wongov film a konštatujem, že ma z nich oslovil jednoznačne najviac. Tie ďalšie, resp. v jeho kariére neskoršie, mi pripadali zbytočne naťahované a akési pseudoumelecké. Z Expressu pritom sála autorská úprimnosť a umelecká nezakomplexovanosť. Zprvu som mal problém sa na film naladiť a vzhľadom na moje predchádzajúce skúsenosti s režisérom som mal aj predsudky, lenže potom som pochopil, že film nesmiem brať ako nezávislý snobský art, ale ako milý romantický milostný príbeh a Wongove trademarky, ktoré mi inde pripadali gýčovo, zrazu dostávali svoj význam (trúbka, spomalovačky). Na film mám presne opačný názor, ako tvorcovia knihy 1001 filmov, ktorí si myslia, že oproti jeho ďalším filmom vyvoláva menšiu citovú odozvu a štýl vyhráva nad obsahom, podľa mňa je to presne naopak. Vzhľadom na tie ostatné diela. (24.03.2013)

Dneska je pro mne velice smutny den. Videl jsem film na ktery jsem se dlouho tesil. Ted mi to teseni a radost pri jeho sledovani budou moc chybet. Jakym vsim zpusobem chvalit tuhle Wongovu bezmeznou romantiku? Co rict? Pred trinacti lety natocil tenhle borec proste film ze ktereho se dodneska vykrada. Tony, Faye a Takeshi jsou skveli. (03.10.2007)

(1001) ♥♥♥ "Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. (Snivě) Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. (Směje se) Neproklínejme tedy naši dobu, není o nic horší než doby předchozí. (Po chvíli) Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. (Po chvíli) Nemluvme o ní vůbec." -Samuel Beckett (25.11.2008)

Chungking Express je víc než film. Je to doba. Devadesátky v Hongkongu budou navždy definovány naprostou uměleckou volností, ale i implicitním napětím z neodvratného předání do čínských rukou. Přesto, nebo právě proto, byly filmařsky opojnou dobou na zobrazení městského odcizení a osamělosti lidí, kterým štěstí vždy těsně proteče mezi prsty. A v tom není nikdo povolanější než WKW – vizuální virtuóz a král atmosféry, vždy záhadně balancující mezi ospalostí a neskutečnou energií. Za zády s neméně bombastickým kameramanem Christopherem Doylem, mistrem odpoutanosti a metropolitních neonů, s neoddiskutovatelnou zásluhou na ikoničnosti nadčasového, přesto tak ohromně devadesátkového looku, který si pro sebe WKW vypěstoval. Pomník doby, kdy bylo možné všechno, ale přesto z nich nejvíc vystupovala romance za pár šupů o minimální produkční náročnosti. Zároveň nádherná připomínka skutečnosti, že navzdory nevábným osudům mnoha milovaných filmových sérií, které se zkrátka táhly příliš dlouho nebo postupně vyhnily v korporátní atrakci, některé filmy zůstávají perfektně zmražené v čase, jako univerzálně přístupná vzpomínka, na kterou se vždycky můžete spolehnout. A osobně jsem nikdy neviděl silnější důkaz, že cestování v čase je možné. (09.06.2021)