Duch maršála Tita

Popravde som z tohto filmu mierne v rozpakoch. Miestami neuveriteľne vulgárne, miestami iritujúce, miestami neodškriepiteľne vtipné, trochu krutým sposobom. Bola to tak trošku aj óda na ľudskú hlúposť, na to k akym bizardnostiam sa ľudia nechajú strhnúť vedení "stádovým pudom" a akú cenu má niekedy ich "presvedčenie". (14.09.2008)

Nápad prima (byla to fikce, ne?), ale jinak mě to moc nebavilo. Tedy skoro vůbec. Potvrdil se mi tím klasickej model - čím víc se na něco těším, tím větší si přivodím zklamání. Brešanovy Knězovy děti byly fantastický, od Maršála jsem si sliboval minimálně stejně hutnou nálož, ale to bych zřejmě musel být Chorvat, aby mi něco takovýho potrhalo bránici. přišlo mi, že je to jejich, specifický a nepřenosný styl humoru. Anebo jsem jen prostě tak omezenej. Nevylučuju. Ale ani neplesám. Tři pecky jsou maximum, co jsem tomu ochotnej udělit. (03.12.2013)

Ešte ďaleko lepšie než AKO ZAČALA VOJNA NA MOJOM OSTROVE. Vďaka väčšiemu časovému odstupu od ironizovaných udalostí a vysmievaných kultov sa tandem chorvátskych Svěrákovcov (syn režisér a otec scenárista) úplne odtrhol a stvoril geniálnu grotesku, ktorú opäť naplno ocení len znalec juhoslovanských reálií. Vyrovnávanie sa s komunizmom ešte nikdy nebolo také výstižné a zábavné. "Aj noha v prdeli je krok dopredu, ako povedal Mao ce-Tung." (17.09.2016)

Marx, Engels, Lenin, Tito, Emerson, Lake & Palmer... Výborná absurdní komedie o návratu jedné absurdní ideologie na jednom neprosperujícím ostrově kapitalistického Chorvatska. Originální humor nelze k ničemu jinému přirovnat, rozhodně ale povyšuje tento film na jednu z nejlepších, ne-li nejlepší komedii konce 20. století. Tito je zákon. K perfektnímu scénáři se v pozitivní rovině přidává originální kamera a balkánská hudba vytvářející zajímavou atmosféru a výborně hrající herci, kteří se přesně hodí k jednotlivým postavám. (26.01.2012)

Patrně nejlepší komedie vyrovnávající se s fenoménem postkomunismu, jaká dosud byla natočena. Na rozdíl od mnohem známějšího Good bye, Lenin, není založena na jediném dobrém nápadu, ale na celé řadě absurdních, dobře vypointovaných situací a hlášek. Je zaplněna množstvím bizarních postav a postaviček ztvárněných u nás pochopitelně neokoukanými a přitom velmi dobrými herci. Důležitou roli hraje ve snímku hudba se svižnými, typicky balkánskými melodiemi. Humor nemá ten neškodný, přívětivý hřebejkovský rozměr, je mnohem sarkastičtější a jedovatější: "A co hotel, starosto? Ten jsem si privatizoval. A co muzeum? To jsem si taky privatizoval. Přece tu nebude jen tak chátrat. Kupoval jsem levně - to víš, nemám peněz nazbyt." Komedie Vinka Bresana se dá charakterizovat sloganem TO NEJLEPŠÍ Z KAPITALISMU A KOMUNISMU - navíc v sympatickém a originálním balení. Ve druhé polovině filmu sice smršť vtípků a hlášek polevuje, ale stále to stačí na 5 hvězdiček. Celkový dojem 90%. (30.12.2007)