Pornografický vztah

JIž před takřka 140 lety psal mladý Masaryk zasvěceně o chorobnosti jako hlavním znaku moderního evropského člověka. Výheň dvou světových válek tento pronikavý soud českého myslitele dále prohloubila a zvýraznila. Odpovědnost, dospělost, disciplinace (sebezkázňování, výchova a směřování ke kázni vůbec) se postupně dostaly do stále stupňovanější systémové defenzívy. Útěk před zodpovědností a únik jako základní životní pocit jsou i virtuálně střeženou domnělou svobodou anarchisticky nespoutatelného individua před jakoukoliv formou nepohodlně svazující dospělosti. Těkavost a povrchnost se stávají ochranou před plně prožívaným životem. Platí to nejen pro jinošský a dívčí, ale stejně tak pro zralý druhý a třetí, i stařecký čtvrtý a pátý věk. Hrdinové VZTAHU - skvělá francouzská kinematografie hraného filmu nám tu jaksi mimochodem nabízí dva delší skvělé herce a neméně zdatného špičkového režiséra - , jimž je dohromady kolem 115 let druhého středního věku, jsou typickými představiteli této nepřiznané latentní ustrašenosti a zděšenosti. Tajemná síla, jež až mysticky (tajemnostně, tajemně) posléze poltí vznikající hluboký vztah, vymezený zprvu domněle bezcitovým pohlavním stykem, je ve skutečnosti jejich až laboratorně sledovaným oboustranně sdíleným únikem před kvalitou skutečného života, jíž jsou naopak stále mocni oba hrdinové např. proslulého staršího amerického filmu JOHN A MARY. (20.02.2011)

Otřepané, klišovité, jednoduché. Ale koukatelné. Vhodné pro analýzu prvního semestru filmových studíí, neboť všechny kódy, kterými má film komunikovat s divákem, jsou jasné, zřetelné a nijak náročné - hovornost postav, poloha kamery vzhledem ke dveřím a postavám, časové posuny a jejich řešení, popředí a pozadí, vypravěči ad. (06.02.2008)

Tenhle film má jiskru, šmrnc, náboj, kouzlo, zkrátka něco do sebe...a erotika to opravdu není...nepřestává mě fascinovat jak jsou ti dva tak blízcí a přitom se vlastně neznají. Pornografický vztah provokuje vaši zvědavost od začátku až do konce, a to je něco co se vidí opravdu málokdy....a o to je výjimečnější. (15.04.2004)

Moc MILÉ PŘEKVAPENÍ (půl hvězdičky si ještě přidejte). Nemám rád přeslazené romantické cajdáky, kde si nakonec oba padnou do náručí za zvuků slzopudné melodie a nastupujících titulků. To Vám zde ovšem nehrozí, stejně jako odvážné erotické scény. Jde o minimalistické dílko ve všech ohledech. Délkou, úspornými, jednoduchými způsoby vyjadřování, důrazem na detaily. Jemné náznaky, mimika tváře. Nečekejte nějaké vizuální nebo zvukové rozptylování. Vše ustupuje do pozadí. Film koncentruje Vaši pozornost na verbální a ještě více na mimoverbální KOMUNIKACI. Výkon obou představitelů je vyrovnaný a oba mi ve svých rolích seděli. Závěr je sice smutný (žel, i odhadnutelný), ale je to myslím lepší a dává to smysl. Shrnuto: Film, který nedojímá prvoplánově – záleží na každém z nás, co si z něj odneseme. Ukazuje nám, jaké brýle mámení nosíme a jak moc potřebujeme korigovat své názory KOMUNIKACÍ s druhými. (27.04.2004)

Něco mi tu vadilo, ale co? Už vim, nic se v celym filmu nestalo. Dal by se popsat jednou větou: Ona se na něj usměje, on se zeptá jestli půjdou do hotelu, zavřou se dveře od hotelového pokoje, otevřou se dveře od pokoje, na ulici se rozloučí a domluví na příští týden. Jestli v tom bylo něco hlubšího tak jsem to nepochopila. Citově mě to nijak neoslovilo. Snad jen ten trochu nahořklý závěr, kde si člověk uvědomí jak neodstatečná nebo nepochopená komunikace může vést tak daleko, že dva lidi, kteří se upřímě mají rádi, si úplně zmizí ze života. Tři hvězdy za to jak mě z toho zamrazilo. (06.03.2011)