Pornografický vztah

Máme to ale štěstí, že ten náš evropský film má ještě smysl pro originalitu a romantický není jen žánr hollywoodských dojáků. Prornografický vztah je filmem báječně jednoduchým, zároveň však překvapivým. Působí na city, ale nijak přehnaně. Záleží na každém, jak se k němu postaví, snímek rozhodně nic nevnucuje. Něco je krásně ukázáno, ostatní záměrně skryto a dává možnost divákově fantazii...bravo! (08.04.2004)

Pornografický vztah se pro mě stal jedním z nejvíce romantických antiromantických filmů. Myslím, že nejde o ni ani o něj, ale jde o bezejmenné ženy a muže, kteří k sobě neustále hledají cestu - skrze sex? Dějová linka zůstala potlačena, aby o to víc vynikli ti dva (a s nimi i ten starý pár). Ač se tu nevyskytují explicitně zobrazené pohlavní (či jiné) styky, je film plný intimity, náznaků, tajemna a nejistoty, jak to vlastně celé nakonec dopadne - jako to bývá ve vztahu dvou lidí. Poslední rozhovor mě naprosto dostal do kolen, neb přece každý víme, co ten druhý přesně chce a potřebuje. (11.04.2014)

Asi som očakával niečo úplne iné, niečo kontroverzné, keďže tento film bol obľúbeným filmom našich filmových klubov. Nakoniec to bol "iba" psychologický" nezávislý, napriek striedmej dĺžke pomaly plynúci filmík, ktorý neurazí, ale myslím, že neprináša nič špeciálne nové a to je vzhľadom na jeho názov trochu podvod na diváka. Nie, nečakal som porno, ale kontroverznosť určite. (04.10.2012)

Skvělé herecké drama o lidské osamělosti a ztráty lidskosti v sexuální podobě. Svým pojmenováním však film klame, žadné silně erotické-až pornografické scény ve filmu nejsou. Jen malinkatý příběh dvou lidí, kteří zprvu si chtěli jen zašukat až z toho vznikalo pomalinku více, až do svého konce. Dalo by se i na film divát z pohledu jak oba pahlaví vnímaji sexuální potřebu s kombinací citů. Rád bych jej viděl i několikrát, abych o něm mohl více popřemýšlet a to v ném přípdě svědší o nejvyšším možném ohodnocení-to z normálně podařeného filmu, dělá film mistrovský. To když mě donutí se na něj podívat znovu a znovu, né že mě jen baví, ale to, že mě nutí abych jej pochopil a přemýšlel, co jím autoři chtěli divákovi říci. (12.05.2009)

Už je tomu dávno, kdy jsem se rozhodla někdy v odpoledních hodinách zajít sama do kina na Národní třídě na film s všeslibujícím názvem "Pornografický vztah". Přemýšlela jsem, kolik bude asi v sále lidí a jestli se nebudu moc stydět. Ovšem již druhý dloooouuuhatááánský záběr na zavřené dveře pokoje v hodinovém hotelu mi tak trochu naznačil, že u tohoto filmu se před nikým stydět nemusím. Jedná se o nevšední zpracování filmu, kdy pomocí probíhaného interview s mužem a ženou, kteří měli v úmyslu uskutečnit své sexuální fantazie s osobou, která jim zůstane cizí, a ke které si nikdy nechtěli vybudovat žádný vztah, divák pomalu poznává jejich pohnutky, skryté myšlenky a nakonec i city. Nikdo totiž nejsme jen strojem, který by mechanicky, byť velmi vzrušen tím nevšedním zážitkem, jen vykonával tuto překrásnou činnost, aniž bychom zakázali sobě samotnému prožít a cítit i něco jiného a hlubšího, než jen to vzrušení. Ať do této výzvy šli oba s jakýmkoli úmyslem, vymklo se jim to z rukou (díky bohu!!!). Bavilo mě pozorovat jejich rozpaky, jejich odhodlání, pocit štěstí, ale i zklamání a bezmoci, bavilo mě být přítomna jejich debatám, přihlížet vývoji jejich vztahu, jejich postupnému odkrývání jejich osobností a hlavně jejich následné proměně. To vše za přítomnosti občas svádivé a občas dojemné hudby, která film příjemně dokreslovala a navíc, není erotičtější cizí řeči na světě, než je francouzština ( po češtině, pochopitelně :). Film jsem pak měla možnost shlédnout ještě jednou ve filmovém klubu na ČT2, a protože jsem si jej duchapřítomně nahrála, moc ráda se k němu čas od času vrátím. Vřele doporučuji. (10.08.2009)