Vzpoura údolí

Ide o náučný dokument, to sa mu musí uznať. Netušila som, akí ľudia boli v tom období horolezcami. Nechcem ich uraziť, takže jedným slovom ich nepomenujem.. boli to však ľudia, ktorí sa každý večer opíjali, balili ženy a brali drogy v parku pri horách, aby potom cez deň mohli liezť po skalách s pomôckami, ktoré predtým ukradli. Smrdeli a robili bordel, nerešpektovali policajtov. A v opozícii k nim sa poslednú polhodinu objavuje Alex Honnold - free solo horolezec, ktorý je slušný, introvert, nepije, nefajčí, drogy neberie, je vegetarián a ako tvrdí, aj feminista. Zobrazenie minulost a súčasnosti. Táto náučná zložka ma teda zaujala. No technické spracovanie mohlo byť omnoho lepšie. (17.02.2023)

Velmi zajímavý pohled do historie lezení po skalách v Yosemitském národním parku. Obsahově nesmírně poutavý, od doby hipízáků, kteří byli svobodní víc než je kdekdo dnes - jen drogy, chlast, kamarádi, dobrodružství a naprostá svoboda a žití jen pro žití. Smutné, kam to v Yosemitech došlo dnes. Konzumní svět všechno ovládl, příroda musela ustoupit hotelům, silnicím, informačním centrům. Lidi si ani neuvědomují jak snadno se přistoupením na konzum zbavili své svobody, nemluvě o tom, jak se rozmáhá lenost. I proto je třeba o lidech jako Royal Robbins, Dean Potter či Lynn Hillová mluvit a dávat je jako vzory. Nikoli jako vzory horolezecké, ale vzory svobody. To zpracování se mi moc nelíbilo, spousta záběrů za moc nestála, ale svým obsahem je Vzpoura údolí vhodná klidně i do výuky na ZŠ a SŠ. Tu poslední hvězdu možná ještě přihodím. Docela mě to zasáhlo... (17.04.2016)

Parádní průřez lezením ve stěnách. A to hlavně těch big wallových. Netušil jsem, kolik se toho v Yosemitech za poslední půlstoletí událo a o to víc chápu jejich sílu. Každá generace i osobnost do toho vložila svůj originální životní styl... Jakoby lezení samo o sobě nebylo dost crazy. Přitahuje povětšinou taková individua, díky nimž se tento sport posouvá ještě o příčku výš co se vyjímečnosti týče. Volnomyšlenkářský postoj a drogová kultura s tím spojená je s otazníkem pokud člověk visí ve stěně, ovšem krásně zapadá do škatulek život na hraně a osvobození se. Hodně zajímavou náhodou, která do toho zapadla bylo letadlo co se tam zřítilo. To jim tam seslal snad sám Šiva. Filmová komediální rovina s tím spojená tam sedla jak prdel na hrnec. Pojetí snímku celkově pecka, aneb jak prodat kotel materiálu ve fotkách. Každopádně svobodný pocit, který s sebou tento počin přináší je k nezaplacení. Bohužel jsem dostatečně ukotvený v dnešním světě a svůj jistotkářský životní styl za les a nonstop party nevyměním, ale další dovolenou spojím s lezením a nějakou vícedélkovou drsnocestou minimálně za 6+ na tuty :) 90% (15.06.2016)

Takřka hypnotické.Fascinovalo mě hlavně to období sedmdesátých let, jestliže se hipíkům alespoň částečně podařilo kamsi přesáhnout a zkrátka žít jinak, tak partička co si říkala Stone Masters, tomu všemu dala ještě vyšší smysl.Skály jako božstvo, lezení bez lana a zážitky blízké smrti téměř každý den.A nejen na tripu. Stačí když o tom jen sním, a naplňuje mě to úžasem. (28.03.2015)

Několik generací lezců a jedna skála. Dokument má nakažlivou atmosféru, po shlédnutí jsme měl hroznou chuť jít lézt. Krásně ukazuje vývoj lezení během posledních 50 let. Každé období mělo svojí nedotknutelnou metu, která nakonec byla slavnostně dobyta, aby pak byla překonána ještě neuvěřitelnějším výkonem. Cením, že se autoři zaměřili kromě sportovní stránky taky na společnost lezců a jejich životní filozofii. A ten plakát je luxusní! (01.10.2015)