Samba

Olivier Nakache a Eric Toledano, režisérské a scenáristické duo, které stojí za dojímajícím hitem Nedotknutelní, sáhlo po další těžší látce. Sociální drama s komediálním podtónem (letos potěšili dalším dramatem Výjimeční) vypráví o jednom vztahovém poutu, které se zrodilo v nepravděpodobných podmínkách. On je senegalský imigrant, který pracuje bez papírů jako umývač nádobí či stavební dělník, ona je vyhořelou manažerkou, která potřebovala změnu a chce se sebrat v neziskové organizaci poskytující legální pomoc imigrantům. V jeho případě to neklapne a musí se tak ještě víc vyhýbat policii, úřadům a hlavně problémům. Žabožrouti přicházejí s dalším tématem, podle kterého by se multikulti Paříž měla pořádně podívat pod koberec. I když tady tvůrci nejdou úplně k jádru problému a místy jen přešlapují na místě. Zatímco Omar Sy je plný elánu a občas utrousí skvostnou černohumornou poznámku, Charlotte Gainsbourg mi herecky nesedla. Její křehké poraněné lani, která přitom řeže své podřízené telefony a ječí, když jí službu vypoví bojler, chybí půvab i zajímavost. Nefunguje ani chemie mezi oběma postavami. Ke konci jsem se už díval na hodinky. (22.05.2020)

Intouchables uctívám a doporučuji všem z řad nefilmových přátel a ještě jsem se nesetkal s nikým, kdo by byl zklamaný, ten film je prostě esenciálně geniální. A proto jsme byl hrozně zklamaný z Nepoužitelných a proto jsem se oprávněně hrozně bál Samby. Protože Omar Sy je démon, Pierre Richard nebo Louis de Funes své doby. Vůbec se to nebojím napsat, protože když dostane prostor na skopičiny předvádí je ve velkém stylu a moc vtipném. Další věc které jsem se bál, že to bude pro-imigrační nebo naopak proti-imigrační agitka. Protože mne všichni tihle sluníčkoví lidé, co by si doma nejradši ubytovali 10 uprchlíků a kripto fašisti, co jim vadí každý trochu opálený, serou zhruba tak stejně. Tohle se naštěstí nekloní ani na jednu stranu a hlavního ho hrdinu to prostě vrhá do situace, která je na hovno a moc se neřeší kdo za to může nebo jestli je to dobře nebo špatně. Omarův Samba je dobro-srdečný blázen, co se snaží přežít s trím co má a tak nějak omylem se u toho zamiluje. Zklamaný z toho nejsem, ale dvakrát mi nesedla kombinace dramatu, komedie a romance, tohle mohl Nakache s Toledanem namíchat daleko lépe. Neznám Coulinovu předlohu, ale skoro bych měl pocit, že se v jádre jedná o hutné drama o přistěhovalcích, které přepsali na míru Omary Sye. Ale přes všechny ty výtky je to hrozně fajn. Obsazení parádní, hudba krásná, bavil jsem se. Krásná i Charlotte Gainsbourg, nejsem MUDr. Uzel, ale po Nymfomance začínám mít celkem představu o jejích sexuálních preferencích. *:D* spokojených 7/10 (23.06.2015)

Charlotte Gainsbourg si nasadila růžové brýle a dovedla Omara Sy až do... doplň podle svého, co nejraději považuješ za happy end. V tomto filmu se nabízí varianta a) do svého lože, b) do slunce západu, c) k Eiffelovce. Aneb nedotknutelně nepoužitelné setkání nymfomanky s uprchlíkem. I tak může vypadat francouzská romance dneška. Kam ten svět spěje? #LFŠ (28.07.2015)

Dokonale vyvážený film se silným tématem a přesto humorným oddechem. O lásce bez klišé, s opravdovostí realitě vlastní. Současné, hořké, přesto úsměvné. Prý je třeba tomu dělat dobré PR skrze odkaz na předchozí film režisérů, Nedotknutelní, tohle ale: je tisíckrát lepší! A to až do konce!!! (Kvalitní kamera v ceně!) (21.03.2015)

Ano, určitě u mě utrpěla očekávání, která jsem po Nedotknutelných logicky měl. Ale i bez nich by se mi to nelíbilo, protože to bylo hrozně o ničem. K tomu se mi nezdála ta očividná objednávka EU (viz verbal), která z toho čišela tak mocně, až mi vichr z obrazovky rozcuchal ofinu. Sračka, která mě navíc netrefila ani vnitřně. 30% (10.07.2017)