The Windmill Massacre

"..., ze kterého nikdo nevyvázne živý.". Tak tahle věta mě navnadila, miluju tragické konce. Sice není tak úplně pravdivá, no ale dejme tomu. Každopádně ti z vás, kteří si chcete s nostalgií zavzpomínat na všemožná horrorová a slasherová béčka, která jste v devadesátkách sjížděli na VHSkách z videopůjčoven, byste měli být tímhle devadesátkovým vyvražďovacím retrem potěšeni. Podmínka je ovšem mozek přepnutý pouze do nouzového režimu, to je snad jasné. Nejlepší scéna - asi řezání tváře břitvou a následné topení, zručně provedeno... tedy myslím natočeno. (16.11.2016)

Je sice fajn, že tenhle Mlýnskej masakr vás ovane nostalgií uplynulejch let (tentokrát spíš těch devadesátejch než osmdesátejch), ale trocha tý inovace by taky neškodila. Pokud vám však tahle beraní zatvrzelost nevadí, můžete si hezky odškrtávat, co všechno tenhle slasher postupně naplňuje: třeba dopravní prostředek, co vypoví službu, maskovanýho zabijáka s nabroušenou čepelí, odlehlý místo jako stvořený na kydlení (ne)vinných obětí, hlavní hrdinku (i když pannu asi těžko), otravný děcko a Asiata, co spolehlivě nahradí černocha. Chybí snad jen kozy, bohužel. Navíc ten závěrečnej digi-fajrák je opravdu hnusnej a poměrně zbytečnej, ale body k dobru alespoň za gore a absenci happyendu. (50%) (29.09.2016)

Jestliže hororového experta jako mě zaujme na snímku především úvodní půlhodina, jež slouží výhradně pro rozehrání zápletky, vypovídá to o kvalitách hororu mnohé. Letmé seznámení s jednotlivými postavami dávalo tušit, že si s sebou do autobusu přibalily i nějaké ty stíny minulosti, takže jsem tajně doufal, že budu překvapen sofistikovaností scénáře. Jaké bylo mé zklamání, když se Windmill Massacre po chvíli proměnil v klasickou klišoidní vyvražďovačku bez hlavy a paty. Atmosféru také nečekejte. Jestliže se budete nudit, můžete si zatipovat, která postava skončí jako další v pořadí na mlynářově kose. Přiznávám, že Japonce jsem odepsal předčasně. Jeho zázračný únik ze zdánlivě bezvýchodné situace nepochybně zaskočil i samotného scénáristu. Na nizozemský Windmill Massacre divák zapomene ještě dříve, než mlýnská vrtule dokoná svůj obrat o 360 stupňů a já ho tak fanouškům kvalitního hororu nemohu v žádném případě doporučit. (27.09.2016)

The Windmill Massacre je pro mě výsměchem hororovýho žánru. Zároveň ukazuje toprnost a impotenci Nick(a) Jongerius(e) na scenáristické a režisérské židli. Tak stupidní vyvražďovačku jsem dlouho neviděl. Postavy jsou absolutně nesympatický, Killer jalovej a gore ( který sem párkrát zabloudilo ) je spíš k smíchu. Marně jsem na tomhle filmu hledal nějaký pozitivum. Tyhle Windmillský větrný mlýny se točí opačným směrem proti mýmu vkusu. (07.01.2018)

Problémom tohto hororu je u mňa vlastne len samotná myšlienka, pretože niečo podobné tu už bolo toľkokrát... Len začiatkom augusta som dal 4 hviezdy hororu, o ktorom by som povedal, že je námetom o tom istom, aj keď žánrovo trochu inde. Zase na druhej strane nezvyknem chváliť horory, v ktorých sa objavuje slovíčko "massacre", pretože 90% z nich ani zďaleka nesplní to, čo sľubuje. Tento prípad je jednou z mála výnimiek (spolu s výborným Reykjavik Massacre) a som rád, že aj Holanďania vedia nakrútiť niečo zo svojho obľúbeného prostredia, čo sa dá bez problémov sledovať. Technicky veľmi zručne nakrútený kúsok, väčšina postáv sympatická (až na hysterického fotríka, ktorý mi doslova pil krv), a čo týka masky hlavného záporáka, mám pocit, že som podobnú tiež už niekde videl, ale spravili ju aj tak pekne. Najväčším plusom je niekoľko vydarených, krvavých úmrtí, takže prišiel som si na svoje. (26.09.2016)