Ve sklepě

Nie, nie, nie! Tento výsmech je až príliš osobný - súkromný, zámerne štrukturovaný tak, aby divák nadobudol dojem, že Rakúsko je zem zakomplexovaných obmedzencov a výstredných úchylákov. Kým človek vedel, že je to len hyperbolizovaná Seidlova sranda, ktorá sa len hrá na pravdu, OK. Lenže tento dokument asi myslel vážne a mám dojem, že pán režisér zosmiešňovaním krajanov vyjadruje aj svoje postoje k aktuálnej rakúskej politike. K tomu ale výsmech z druhých nie je potrebný ani vhodný. (16.09.2016)

Do filmu jsem šel aniž bych věděl kdo ho natočil, ale už po pár minutách mi bylo jasný, že v tom má prsty Ulrich Seidl. Forma vyprávění je podobná jako u jeho staršího filmu Psí dny. Opět máme možnost sledovat pestrou škálu rakouských obyvatel a jejich kostlivce schovávající nikoliv ve skříni, ale ve sklepě. Podle mě ale tenhle kousek nemá takovou sílu a nedosahuje takových kvalit jako film Psí dny. Kdybych neviděl film Psí dny určitě bych hodnotil vyšším počtem hvězd, ale takhle mě to už nijak zvlášť nemohlo překvapit. Navíc tady bylo na můj vkus moc dechovky. Proto je mé hodnocení 4 slabší hvězdy. (21.03.2016)

Statické kompozice tvoří jakoby neemoční obraz soukromého světa. Ne, že bych byl překvapen. Spíše to působí tak, že tam nemáte být. Vlastně jste takový kolemjdoucí, který náhodou vidí třeba sado maso ve sklepě, nebo fanouška dechovky - nacismu. Někdy mám pocit, že čím jste více fyzicky odpudivější, tím větší prasečinky provozujete :) ...to jistě není náhoda (Pan Otrok a jeho služba - suverénně nejatraktivnější materiál ze všech). 68%. (26.01.2016)

Sonda do panoptikálního bizáru rakouských sklepů, které tak nechvalně proslavil Herr Priklopil, když v jednom z nich osm let věznil Nataschu Kampusch. Husí kůži nahání zjištění, že jednotliví protagonisté tohoto dokumentu se vlastně od zmíněného Priklopila zas až tak moc neliší. Na druhou stranu už víme, kde má nejeden Rakušan svou 13. komnatu. Ve sklepě. (01.02.2024)

Ulrich Seidl se rád dívá do duší lidí se skrytými úchylkami, což ukázal svými předešlými filmy (např. fyzicky nepříjemné Psí dny). Ve sklepě je v tomto směru trochu "jednodušší" a postupně nám představuje tajemné rakouské sklepy a ještě tajemnější uživatelé. Je až s podivem sledovat daná individua a jejich tajemství, kde to nejvíce normální je obdiv k SS. Samozřejmě pak nechybí sado maso ani muž s extrémním výtokem semene, který orálně uspokojuje velice korpulentní ženu. Prostě typická rakouská chuťovka. (10.08.2021)