Ve sklepě

Do filmu jsem šel aniž bych věděl kdo ho natočil, ale už po pár minutách mi bylo jasný, že v tom má prsty Ulrich Seidl. Forma vyprávění je podobná jako u jeho staršího filmu Psí dny. Opět máme možnost sledovat pestrou škálu rakouských obyvatel a jejich kostlivce schovávající nikoliv ve skříni, ale ve sklepě. Podle mě ale tenhle kousek nemá takovou sílu a nedosahuje takových kvalit jako film Psí dny. Kdybych neviděl film Psí dny určitě bych hodnotil vyšším počtem hvězd, ale takhle mě to už nijak zvlášť nemohlo překvapit. Navíc tady bylo na můj vkus moc dechovky. Proto je mé hodnocení 4 slabší hvězdy. (21.03.2016)

Nevím, jestli je namístě smát se tomu. Ale párkrát jsem se smál - např. u teenagerů a u dvojice v mini-baru s veselou hudbou. Jinak jsem ale myslel víc a víc na větu, která zazněla před filmem v úvodu V. Hendricha, kde citoval Hanekeho vyjadřujícího se k jinému Seidlovu filmu, tady to ale sedí mnohem víc: "Pohled do pekla." V něčem strašně beznadějný a děsivý film, ne ale zobrazováním nějaké hrůzy, jako spíš mrtvolné jalovosti. Ten záběr na teenagery funguje jako kapka naděje, i když jen teoretická či potenciální. Jinak ale tento film samozřejmě nejde brát jako nějakou obecnou či definitivní zprávu o dění v rakouských sklepích, sám se ani o nějaký dojem komplexnosti či objektivnosti nesnaží. Je jasné od začátku, že film bude o právě těch lidech, kteří k natáčení dali souhlas, a o ničem jiném. Jde spíš o konstatování, informaci o těchto několika jedincích a jejich zájmech, a co se děje v statisících jiných sklepů, se samozřejmě nikdy nedozvíme a nikdo žádnou statistiku nesestaví. Ale přináší jistou představu.. Nejvíc fascinující je samozřejmost a smířenost, se kterou o sobě protagonisté filmu mluví. (19.04.2016)

Film je hodnotný jak svou jednoduchou nenarušující formou (formálně už přece nepotřebuje překvapovat), tak otevřeností zobrazovaných osob. Sklep by mohl být metaforou pro nejskrytější lidské touhy, často hodně extravagantní až zhýralé, se kterými se většina z nás na potkání příliš nechlubí. Oni ale ano. Chtějí být zobrazeni po boku svých démonů a otroků. Zdá se, že rakouská sklepní tradice otevírá vrátka. Pokud máte z těchto podzemních prostorů stísněné pocity, film vám pravděpodobně neudělá dobře. Možná vám je naopak přivodí, důležité ale je, že "mluví". (07.11.2014)

Ve sklepě je snímek o tom, jak jsou lidé různí. A jsou skutečně hodně různí a mají jiné potřeby nebo touhy. to se ve snímku skvěle ukazuje. Já nejsem z těch, kteří budou něco z toho, co zde bylo prezentováno, provozovat, ale rozhodně nejsem proti, aby to ti lidé, kteří to zde dělají, dál podstupovali. Proč ne? Snímek je hodně upřímný, což je dobře. (11.04.2017)

Statické kompozice tvoří jakoby neemoční obraz soukromého světa. Ne, že bych byl překvapen. Spíše to působí tak, že tam nemáte být. Vlastně jste takový kolemjdoucí, který náhodou vidí třeba sado maso ve sklepě, nebo fanouška dechovky - nacismu. Někdy mám pocit, že čím jste více fyzicky odpudivější, tím větší prasečinky provozujete :) ...to jistě není náhoda (Pan Otrok a jeho služba - suverénně nejatraktivnější materiál ze všech). 68%. (26.01.2016)