Filmová lázeň

Karlovarský filmový festival jsem začala vnímat až v posledních několika letech, zdokumentování jeho bohaté historie jsem tedy uvítala. Vůbec jsem například netušila, jakou osobností byl pro KVIFF Miroslav Horníček. Na druhou stranu mě mrzí, že drtivá většina stopáže se věnuje pouze období do roku 1990 (normalizace v podstatě vynechána), zbytek je opravdu velmi odbytý. (07.07.2015)

Těšil jsem se na historické záběry z dřívějších ročníků festivalu v Karlových Varech a to jsem vlastně prakticky i dostal. Jen s tím rozdílem, že tento dokument se zaměřuje více na vzdálenou minulost, než na tu blízkou, která i mně je daleko bližší. Mistr Horníček s jeho absolutními vtipy mě ale totálně dostal. Také jsem se zasmál, jak tam americké slavné herce učili pod širákem opejkat nějaké masové koule namočené ve vodce. To jsem snad nikdy nikde neslyšel. Každopádně vidět americkou hvězdu opejkat buřt, to už je jinej punk. Lajznul by si to dneska na festivalu někdo? (10.07.2015)

Běžného diváka dokument možná zaujme, protože o historii festivalu, potažmo české/československé kinematografie ví jen kusé informace, takže v podstatě cokoliv, co je prezentované, má svoje opodstatnění a hodnotu. Jenže pro toho, kdo se o film zajímá trochu víc, je dokument ztrátou času a trochu šikovný člověk s přístupem k materiálům, zdrojům, archivním záběrům či technologii by něco podobného stvořil také. Tady to má jen punc určité profesionality, ale i ta je docela diskutabilní. Šíře dotazovaných pamětníků je dost úzká, glosy filmových historiků upřesňující kontext naprosto marginální a přehlédnutelné a vůbec celkový způsob "pátrání" po historii Evy Zaoralové je takový povrchní a nijaký. U cigárka a kávičky často jen nepřítomně přikyvuje, z dotazovaných občas nevyjde kloudná věta a když nějaká, tak je naprosto nepodstatná. Koho zajímá, že ten chodil věčně s šálou i v létě, že tam měli příděl masa větší než jinde atp. Prostě takové plácání páté přes deváté bez stanovení jasné struktury. Že historie festivalu s různě velkými odchylkami kopírovala vývoj československého filmu, jsem věděl i bez dokumentu. Za mě čistě zakázková věc - máme splněno, odškrtneme si a jdeme dál, žádná přidaná hodnota. (12.07.2015)

Pro mne informačně velice přínosný dokument. Spousta zákulisních informací, dobové ukázky (tady suverénně vedou Momenty filmového festivalu připravované Miroslavem Horníčkem) a drobné perličky. Možná zbytečně velkou část stopáže ukusuje politické zpravodajství, ale to je asi jediná výtka. Končí se kontumačním vítězstvím nad pražským Golemem, zbytek stejně všichni známe z vlastní zkušenosti (70%). (08.07.2015)

Na tenhle dokument jsem se dlouho těšil, a když se mi konečně splnilo přání ho vidět, nemohl bych být spokojenější, protože se mi dostalo všeho, nač jsem byl nalákán z traileru: spousta skvělých archivních záběrů a zajímavostí ze "zákulisí" MFF KV. Nesmírně mě potěšilo se třeba dozvědět, že festival v minulosti navštívili mí herečtí oblíbenci jako Giulietta Masina, Claudia Cardinale, Henry Fonda či Monica Vitti - všechny ty celebrity, které ve Varech byly od r. 94, kdy se festivalu ujali Bartoška se Zaoralovou, zná každý nazpaměť, ale dozvědět se, kdo z hereckých es starých zlatých časů se festivalu zúčastnil před r. 89, má pro mě obrovskou cenu, protože je to pro mě něco nového. Při sledování jsem se neubránil dojetí z toho, že i já jsem mohl být na pár let součástí té dlouhé kontinuity, která začíná v r. 1946, což je pro současníky srovnatelné řekněme s dobou, která uplynula od husitských válek - neboli kdysi dávno v pravěku, kdy nikdo z nás nebyl naživu. A jako už opět tolikrát předtím jsem se nemohl ubránit respektu k práci, kterou na festivalu odvedlo zmíněné duo Bartošky se Zaoralovou, a současně hrdosti, že se u nás koná takto prestižní filmová událost. Pro mě osobně je MFF KV naprostá srdcovka, na kterou nedám dopustit, a tento dokument mě vyloženě potěšil, protože mu skládá neokázalý, ale o to působivější hold. (14.08.2015)