poster

Jsme mladí. Jsme silní. (festivalový název)

  • Německo

    Wir sind jung. Wir sind stark.

  • USA

    We Are Young. We Are Strong

    (festivalový název)

Drama

Německo, 2014, 123 min

  • Detektiv-2
    ****

    Velmi silný příběh, který se odehrává dle skutečných událostí. Snímek jsem viděl v rámci 'Das Filmfest 10' a zanechal ve mě působivý dojem. Mám rád filmy, které člověka nutí k přemýšlení. Téma filmu se dá snadno srovnast s dnešní dobou a velkou vlnou migrací. Během i po filmu se vám v hlavě zrodí nespočet otázek, které nejdou všechny zodpovědět. Film je velice dobře natočený a černobílé odstíny dodávají snad ještě větší dynamiku, stejně tak herecké výkony. Snímek má depresivní nádech a přesně tak to mám rád. Autoři dle mě vystihli skvěle situaci, jsem spokojen. 4*(22.10.2015)

  • Enšpígl
    ***

    Celou dobu nás režisér připravuje na velkolepé finále, ale to se nakonec nekoná resp. koná, ale zcela v jiných duchu než jsme si odvozoval z dialogů v průběhu filmu. Režisérovo pojetí mělo něco do sebe a uměl jsem se vžít do strachu vietnamců o svůj život a neměnil bych s nima ani za zlatý prase, ale to by musel být celý film vystaven trošku jinak, abych s koncem neměl problém. Film se snaží a celkem dost okatě odpvídat na otázku proč je určitá část společnosti ze sebe schopna dostat takovou nenávist k imigrantům. Ono tohle téma zůstane nejspíš aktuální ještě hodně dlouhou dobu, takže po stránce námětu já problém nemám, ale vadila mně jedna věc, špatně napsaná postava komunálního politika, v podstatě kdyby tam nebyla nic by se nestalo. Věřím tomu, že politici pokud nejde o jejich platy jsou váhavý udělat rozhodnutí a přemýšlí hlavně o tom, aby neztratili voličské hlasy, ale nevěřím tomu že by se politik který má sakra velký problém ve svým místě jen válel doma na lehátku a myl si špinavou košilu v kuchyňským dřezu. Zajímavá je i práce s detaily Škoda Favorit potěšila ale ty nový plastový okna máme na sídlíštích až teď, čili buď jsme stolet za opicema a nebo ulet, na druhou stranu retro džíny vytažený až na břicho jsou bomba. Herecký výkony skvělý Joel Basman (?) byl příjemnej asi jako červavý jabko. Nebylo to špatný, ale kratší stopáž by dojem z filmu určitě vylepšila.(10.4.2015)

  • Indyi
    ***

    Velmi silné téma, které bylo opakovaně zpracováno zejména na německé hudební scéně ("Schrei nach Liebe" - Die Aerzte, "Deutschland im Herbst" - Boehse Onkelz, "Sascha … ein aufrechter Deutscher" - Die Toten Hosen, nebo „24. August 1992“ - ZSK a další). Nyní se objevuje i pokus zpracovat násilnosti ze srpna 1992 na filmovém plátně. Bohužel ne zcela povedený. Hlavní slabinou je dle mého názoru slabý scénář a hlavní postavy, které působí tak trochu odfláknutě. Film není špatný a určitě stojí za vidění, ale žádná filmová bomba to rozhodně není. Tyto dramatické a šokující události z Rostocku by zasloužily povedenější zpracování, třeba se ho dočkáme v budoucnosti.(2.2.2015)

  • Davered
    ***

    Paralelne se rozvijeci pribehy vietnamske imigrantky a skupinky mladych extremistu - a prave tady prichazi hlavni kamen urazu. Jak pise Indyi, postavy jsou skutecne "odflaknute." Motivace mladiku zustava ponekud v pozadi a ackoliv se o ni neprimo dozvidame z dialogu, chybi tady konkretni vyobrazeni jejich zivota, ktere by je podporilo (nehlede na to, ze si film tem udajnym duvodum sam protireci, viz fakt ze otcem jednoho z nacku je vlivny, tedy i bohaty, politik). Kvuli tomu jsou tyto postavy neverohodne, jakoby umele, misty az na hranici karikatury (Robbie a Sandro). Vubec nejhure napsanou postavou je ovsem hlavni protagonista, jenz balancuje na pomezi mezi uzavrenym filozofujicim, v hloubi duse dobrosrdecnym muzem a extremnim agresorem natolik, ze vubec nepusobi jako ucelena postava. Tim vycet nedokonalosti ovsem nekonci - snimek postrada jednotu i v ramci vypraveni, kdy ruzne sceny absolutne postradaji navaznost (predevsim v zaverecne pulhodine). Zklamanim je i vyrazne tlaceni na pilu (vsudypritomna dramaticka hudba a minimalne jeden kratkodoby sesup do ohranych thrillerovych konvenci). I tak snimek stoji za pozornost (kterou zcela jiste dostane i kvuli soucasnym udalostem a nekoncici lidske xenofobii a obecne demenci vubec) a svuj primarni ucel - vzbudit emoce - plni i pres veskere vyhrady.(17.2.2015)

  • c93
    ***

    V první řadě je třeba pochválit autora filmu za ztvárnění událostí v německém Rostocku ze srpna 1992, které poprvé od spojení Německa ukázaly ohromnou frustraci obyvatel východní části země, kde se od roku 1989 výrazně zvýšila nezaměstnanost po uzavření důležitého a státem řízeného průmyslu. Tyto události jsou relevantní i pro českého diváka, který může sledovat vzestup rasismu a xenofobie od finanční krize 2008 v ČR. Spojení nácků a obyčejných lidí ze sídliště, kteří přišli protestovat proti "nepřizpůsobivým", se v některých našich městech odehrávalo taktéž. Na druhou stranu je Qurbaniho film až příliš schématický. Jsou zde jasné a srozumitelné vzorce, které nám polopatě vysvětlují kam a proč se děj ubírá. Pokud chtěl autor zároveň zdůraznit, že tyto události se skutečně staly, dějí se i dnes a budou se odehrávat i v budoucnosti, možná by stálo za to podstoupit větší úsilí při shromažďování skutečných příběhů a s těmi pak konfrontovat diváka v průběhu filmu. Přechod z černobílého obrazu na barevný se snaží tyto udalosti zpřítomnit, ale při sledování filmu máme pořád pocit, že se díváme na něco vzdáleného, co se nás netýká.(10.4.2015)