Jedinička

Vizuálně velmi dobrý počin. Na mne zbytečně moc postav a musím přiznat, že mi v ději leccos uniklo. Asi to bude tím, že jsem se ve škole učil, jak se sovětská armáda s polskou měli rádi a jak společně bojovali proti nacismu. Prostě jsem některé věci nechápal, hlavně tedy to s tou slepicí. Skoro tam chcípali hlady a kolem slípky takové orgie. Dějově to začíná skvěle, ale pak jsou zde opět místa, kde to stagnuje a ne a ne se to pohnout kupředu. Závěr naprosto (konečně), uhnul od klasických závěrů dřívější ruské filmové éry, a já teď nevím, zda to bylo dobře nebo špatně. Efekty vcelku ušly, byť mi občas „gore“ přišlo jako z počítače. Některé scény byly trochu silnější, ale takové, na které byste vzpomínali tu myslím, nebyly. Herci předvedli hodně a rozhodně si plusové body zaslouží. No, u mne to vyšlo vše na čtyřicítku, ale nemohu odolat a přidám ještě dvaciáše za hudbu. (03.11.2016)

Osobně nejvíc oceňuji oddechové pasáže, u kterých jsem se upřímně zasmála. Jistě, z patosu některých scén mi běhal mráz po zádech, ale nějak mi to k válečným filmům sedí a při sledování mě to vyloženě neruší. Kromě odvyprávění příběhu dalších válečných hrdinů, kteří statečně bojovali až do konce, se zde ještě naťukává pár důležitých témat, což je pro mě velké překvapení a velké plus. Výpravně, hudebně i herecky vynikající práce. (05.11.2016)

,,Guten tag! '' ---- Poslední dobou jsou to prakticky už jen výhradně Rusové, kteří nás zásobují rok co rok novými válečnými filmy z druhé světové. Západní kinematografie jakoby se vyčerpala na všech těch Quadalcanalech a plážích Normandie v devadesátkách a nebýt ojedinělých výstřelů typu Fury a sem tam nějakého béčkového video filmu klubů přátel historie, ostrouhal by milovník tohoto žánru mrkvičku... To, proč nás jimi Rusové plní imperiálních choutek jimi tak zhusta zásobují stojí za samostatnou úvahu, každopádně vždy z těch filmů čiší patriotismus a heroismus ruských vojáků a to takovým stylem, že i strýček Sam při tom bledne závistí. A že Amíci jsou pane nějací patrioti ! Z tohoto filmu na mně dýchla jednak radost a jednak zklamání. Radost z některých bojových scén. Rusové to umí a už o tom přesvědčili mnohokrát (až tedy na tu trhanou kameru). To jejich gerojství také beru. Kdo kouká na ruský film musí s tím prostě počítat, stejně třeba jako u jikorejských válečných filmů. Nezastírám, že je to na mně někdy moc, ale tak už to zkrátka je. Díky tomu bohužel divák často pozná s předstihem, kdo z hrdinů to koupí, protože se kamera zaměří jen na něj a k tomu se spustí hudební podkres symfoňáku.... Tady to už šlo místy za hranu. Do toho se tu film otíral nepěkně o Poláky (že se bratři Slované moc vzájemně nemusí - to víme i bez Katyně) . No a ke všemu ještě Bůh a dětičky... Tak trochu těžko stravitelný boršč, řekl by jeden. Jak píše píše Volodimir2 jehož komentář doporučuji, bylo tam i dost chyb. Ostraha mostu prakticky žádná, průzkum prakticky žádný, tankový útok nekoordinovaný a legrační (byť jsem byl za něj vděčný), stejně tak minometný útok, který nemrzačil.... Při závěrečném uráááááááá jsem už věděl, že tomu 4 hvězdy dát nemohu a konec filmu mne v tom utvrdil. Snad nám nějaký ruský filmař předloží v budoucnu film, kde to vše bude tak nějak rozumně vyváženo a kdy si divák řekne, jo - to bylo dobré. Sakra dobré! U Jediničky to naplno říci nemohu. Tři protipancéřové náboje. * * * (03.03.2016)

Veľmi ma prekvapilo nízke hodnotenie tohto filmu od jednotlivých užívateľov. Opäť po dlhej dobe sovieti siahli do svojho vnútra a snažia sa popasovať so svojou nie veľmi slávnou minulosťou. Film sa formou malej bojovej epizódy otvorene postavil k trom závažným historickým oblastiam. Prvá je tzv. pakt Ribbentrop – Molotov z 23. augusta 1939 a o 25 dní Sovieti napadli Poľsko aby na čiare Visla – Narev – Sav si podali ruky s Nemcami, ktorí obsadzovali Poľsko zo západu. Preto tá obrovská nenávisť k vojakom Červenej armády so strany Poliakov v pásme bojov na východe Poľska. Druhá načrtnutá otázka bola otázka náboženstvá. Postoj silne náboženského Poľska a jednotiek sovietskej armády silne pod vplyvom politrukov a neposlednou otázkou je postavenie politrukov v jednotkách a bojových veliteľov. Aj jeden aj druhý sa nezodpovedal jedinému svojmu nadriadenému, ale hneď dvom. Film má svoje nepresnosti, nezodpovednosť veliteľa batérie v otázkach zabezpečenia prieskumu a bojového zabezpečenia jednotky ale to skutočne neznižuje hodnotenie tohto filmu. (24.02.2016)

Tohle není vůbec špatné. Rusům se tentokráte podařilo vyhnout se prvoplánové hře na hrdiny, byť k tomu téma vyloženě svádělo a nabídli na ně nevídaně citlivé válečné drama o jedné dělostřelecké baterii, která se kromě bránění mostu musí postarat i o osiřelé děti. Zahrané příjemně bez rozmáchlých gest, cením si i pokusu u kritiku poměrů v Rudé armádě, která, podobně jako v Bitvě u Sevastopolu, směřovala na politruka a potěšila i role Poláků, kteří se sice se Sověty nemuseli, ale i tak tu nebyli vykresleni negativně. Skoro se mi chce říct, že Rusové pomalu dospívají. Naopak co se příliš nedařilo byly bojové scény. I když se v nich našlo pár povedených chvilek, víceméně platilo, že jakmile zazněly výstřely, kamera se úplně zbláznila. Další protivnou věcí je rychlodabing polsky a německy mluvících postav, což je sice průvodní jev téměř všech ruských filmů, ale já si na to nikdy nezvyknu. Ale i tak se jedná o víc než slušnou práci. 75% (25.02.2016)