poster

Zlaté pobřeží (festivalový název)

  • Dánsko

    Guldkysten

  • angličtina

    Gold Coast

    (festivalový název)

Drama / Historický / Romantický

Dánsko, 2015, 114 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    ****

    Jako první mě napadlo to co Traffica. Jenže pak si říkám, proč by vlastně běloch nemohl být hrdina? Co když v tomhle konkrétním případu se skutečně objevil "bílý mesiáš"? Je to tak nepředstavitelné? Film kontrast bílého hrdiny a černochů neustále připomíná, statičnost černochů hnaná do extrému odráží pohled člověka, který za něco bojuje z přesvědčení, i když vzhledem k svojí "vrozené" odlišnosti do problému vlastně ani nepronikl. To, jak jsou černoši zobrazení jako pasivní objekt bez projevené vůle, ještě zesiluje odhodlání hrdiny, který černou kulturu nezná a bojuje o princip. Jeho utrpení je pak výrazně fyzické, tudíž vzniká zajímavý kontrast boje nejasného ideálu (jehož hodnota oproti konvencím není potvrzena zázračným vyléčením) a konkrétního hmatatelného utrpení. Za mě působivé.(10.7.2015)

  • Aljak
    ****

    Waw! Už podľa popisu to znelo veľmi lákavo, a filmový zážitok bol napokon ešte o úroveň vyššie ako samotné očakávania. Priznám sa, že som ani len netušil, že by mali Dáni nejaké kolónie v rámci Afriky (konkrétne na území dnešnej Ghany), takže už tento fakt bol pre mňa prekvapujúci. Príbeh z exotického prostredia mal trochu slabší úvod, ale potom sa to postupne rozbehlo a začalo sa diať kopu vecí. Film sledujeme prakticky prostredníctvom jedinej postavy - očami idealistického humanistu Wulffa, s ktorým musí človek jednoducho sympatizovať. Keď už to všetko vyzeralo, že sa príbeh blíži k priamočiaremu koncu, tak tesne pred záverom prišiel náhly zlomový moment, ktorý zmenil úplne všetko... Možno očakávané, ale predsa len silné kafé! Každopádne, dobrá práca z dánskej produkcie.(2.5.2019)

  • Jhershaw
    ***

    Na Zlaté pobřeží jsem rovnou šel jako na hypnotický film a v tomhle ohledu mě nezklamal, a nemyslím to škodolibě. Tropický prales je nasnímám vizuálně vtahujícím způsobem, k tomu podkres typické Badalamentiho hudby.. Za tím ovšem pokulhává poněkud plochý a očekávatelný příběh, a nakonec hlavní postava k neuvěření, ale já holt mám problém s hrdiny, kteří jsou v důsledku své sociální bubliny naivní sebedestruktivním způsobem.(17.8.2015)

  • Big Bear
    *****

    Stejně jako Malickovy filmy buď milujete, nebo nechápete, stejným způsobem je zde hodnocen tento film. Ano, i já v tom Malicka cítil. Bylo to tou zvláštní formou vyprávění, tou katarzí hlavního hrdiny a samozřejmě i tou kamerou zabývající se často jen prostou krásou přírody. Nicméně odmítám, že je to prachsprostá kopie Malicka. Čím více filmů jste viděli, tím více v tom prostě vidíte podobnost s věcmi z dřívějška. Mně to svou formou připomnělo Piano, samozřejmě Tenkou červenou a hudbou renesanční A Field in England... Hudba opravdu stojí za zmínku, protože ke klasické filmové hudbě do filmu odehrávajícího se v polovině devatenáctého století nacpat do soundtracku syntetizátorovou hudbu, to chtělo velkou odvahu nebo mít sakra dobrý cit. A tady to tedy perfektně sedlo, byť jsem jsem byl zprvu překvapen. Moc děkuji kamarádovi Desade, že mne na tenhle film upozornil a velký dík mu patří i za sk titulky. Příběh samotný někomu připadá sluníčkářský, poplatný dnešní době kdy všem těm kolonizovaným oplácíme stejnou mincí a zvolna se jimi necháváme kolonizovat u nás doma v Evropě. Těžko říci jaký byl záměr tvůrců a zda to mělo něco společného s dnešním sebemrskačstvím za věci co se děly před sty lety a více. Já tvrdím, že my jsme nikoho nekolonizovali, nevedli obchod s otroky (nemluvím o pravěku), takže bychom měli být v klidu a celá ta mánie s importem přelidněné Afriky do Evropy by se nás neměla týkat. Jestli je příběh reálný? Ano řekl bych. Kolonie krom rozšíření území tehdejších států měly samozřejmě hlavně vydělávat. Vozilo se z nich dřevo, koření, nerostné suroviny a otroci. Tehdejší optikou půlky devatenáctého století se mnoha lidem nelíbilo rušení otroctví, protože tím ekonomika dostala citelnou ránu. Pochopitelně ať už v Americe, tak v koloniích trend rušení otroctví nastával jen velmi pomalu a s nevolí otrokářů. Souběžně s nimi se ale na daných územích pohybovala celá spousta osvícených lidí, nebo lidí jimž i přes jistou primitivnost doby nebyla lidskost cizí. A takovým člověkem je i Wulff, který založení plantáže zprvu bere jako příležitost postoupit na společenském žebříčku. Kolonii bere jako území, které je pro jeho záměr plně k dispozici, vždyť má podporu krále i guvernéra a tudíž i obyvatelé jsou jen něčím, co může libovolně využívat. Na rozdíl od jiných má alespoň on přístup vlídný, snaží se místní učit, vysvětluje jim principy zavlažování, gravitace... To je ta civilizace o které se tu občas zmiňuji v souvislosti s kolonizováním. Mozart je také civilizace byť nám Afričané v bílých naškrobených košilích s hudebními nástroji s pozadím zelené džungle připadají stejně nepatřičně jako pes v oblečku. Tenhle film nám stejně jako Amistad a další filmy ukazuje jak drsné to tehdy s otrokářstvím bylo, byť v půlce devatenáctého už odliv otroků pomalu slábl... Hrdina sám si snad i díky zhoršujícímu se zdravotnímu stavu začne uvědomovat, že i domorodci jsou lidé, že jsou vnímaví, citliví, že skutečně navzdory tvrzením guvernérova pobočníka cítí bolest... A skvěle bylo natočeno i to jak se zase naopak Dánům špatně dařilo v rovníkové Africe díky tropickým nemocem, parazitům, hmyzu... Jak tam tohle etnikum bylo cizí a příroda jakoby sama se tento cizí druh snažila regulovat... Je dobře, že to bylo natočeno. Otrokářství bylo něco šíleného a v těch staletích kdy se z lidských bytostí staly pouhé nástroje vhodné pro práci se děly strašné věci. Evropa by si toho měla být vědoma. Za staletí drancování by měla dotyčným zemím pomáhat. Ale tam u nich. Uděláme-li si Zimbabwe, Senegal, Sierru Leone ad.. v Kodani, Berlíně, Paříži či Praze nikomu tím nepomůžeme. Dávám za 5 sazeniček a tleskám za výkon Jakoba Ofebra ! * * * * *(14.5.2019)

  • MrKlobouk
    *

    Je to fakt špatný. Souhlasím s jednoznačnou inspirací Malickem, ale jako by tam chyběla ta vnitřní myšlenka právě pro něj tak charakteristická, takže zůstal jen okatý vizuál ( za to ta 1 hvězda s odřenýma ušima). Asi bych ocenil i snahu o modernější hudební podkres, kdyby nebyl tak hnusnej a nepůsobil jako pěst na oko. Chápu, že to byl nízkorozpočťák, ale když vám tam v akční dobývací scéně běhá všeho všudy 10 lidí, tak je to maximálně úsměvný, vlastně ani to ne. Docela zajímavý pohled na téma otroctví se tak změnil v utrpení, který sem už pěkně dlouho nezažil. O poslední půl hodině raději ani mluvit nebudu, nebo bych musel strhnout i tu poslední hvězdu.(19.7.2015)

  • - Režisér Daniel Dencik prohlásil: "Film Guldkysten, ač je inspirován historickými skutečnostmi, nesmí být považován za přímou historickou skutečnosti. Příběh je fikce po celou dobu. Proto se hlavní postava jmenuje Wulff Frederik Wulff, a ne Wulff Joseph Wulff, jak se jmenuje reálný předobraz hlavního hrdiny."  (Tristan Rafael)

  • - Film je založen na skutečných událostech z období kolem konce transatlantického obchodu s otroky. Scénář pak vycházel z dopisů a deníkových záznamů Wulffa Josepha Wulffa. (Tristan Rafael)

  • - Natáčalo sa v africkej Ghane. (MikaelSVK)