Režie:
Radu JudeKamera:
Marius PanduruHudba:
Trei ParaleHrají:
Teodor Corban, Mihai Comanoiu, Toma Cuzin, Victor Rebengiuc, Alexandru Bindea, Mihaela Sirbu, Adina Cristescu, Șerban Pavlu, Gabriel Spahiu, Alberto Dinache (více)Obsahy(1)
Východní Evropa, rok 1835. Dva jezdci projíždějí pustou krajinou v srdci Valašska. Jsou to četník Costandin a jeho syn. Společně hledají „cikánského otroka", který utekl svému vznešenému pánovi a který je podezřelý z toho, že měl románek s jeho ženou. Zatímco Costandina nevyvede nic z míry a v každé situaci má po ruce veselou průpovídku, jeho syn nahlíží na svět hloubavěji. Na své pouti potkávají lidi různých národností a náboženství: Turky a Rusy, křesťany a židy, Rumuny a Maďary. Každý z nich chová vůči těm ostatním předsudky, které se předávají z generace na generaci. A ani poté, co najdou „otroka" Carfina, není dobrodružstvím zdaleka konec... (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Aferim mi pripomenul napríklad staršie juhoslovanské filmy cca 70 rokov a to svojim sviežim humorom a kombináciou odľahčenosti a dramatickosti. Ale lepšie bude asi prirovnanie k starým klasickým westernom. To preto, lebo z nejakého dôvodu som mal pri Aferimovi pocit, že nesledujem historický film z roku 2015, ale som svedkom histórie. Toto nedokážu ani súčasné westerny, ktoré jednoducho ten feeling autentickosti vyvolať nedokážu. Pôdorys je podobný práve jednému z nich, Slow west, a ak ten sa mi veľmi páčil, tak Aferim musím ohodnotiť ešte vyššie.Pokiaľ máte radi bulharský Kozí roh, toto je film pre vás. ()
Radu Jude mě zaujal už Smolným pichem. A přestože to byla velmi svérázná podívaná, která se z mé strany neobešla bez výhrad, rozhodl jsem se zkusit jeho další počin. Aferim! je nejen žánrově úplně jinde. Jde o historickou roadmovie o honu na otroka a snaze dopravit ho k nohám zhrzeného pána. A také líčení tehdejší doby a jejích reálií. O časech, ve kterých původem pevně dané společenské postavení zcela rozhodovalo o osudu člověka. Film působí autenticky a špinavě. Rasismus protagonistů tu však není popuzující, jako spíš pro postavy přirozený a přijímaný s naprostou samozřejmostí. Opravdově působí i dialogy, ačkoliv na rozdíl od jiných komentujících jsem se u nich nijak zvlášť nebavil. Vlastně jako u celého snímku, ve kterém se toho moc neděje. Nenudil jsem se, ale krom věrohodně působících reálií mi toho režisér moc navíc nenabídl, až mě to vzhledem k výše zmíněnému Smolnému pichu překvapilo. Ani koncem ve stylu „a život jde dál“ se o to nepokusil. Lepší průměr, film nezklame, ale ani příliš nenadchne. ()
Myslím že to není kritika ničeho. Je to důsledně realistický historický film. --- Poznámka vzhledem k některým komentářům: Rumunská zaostalost a barbarství NENÍ výsledkem turecké nadvlády. Valašsko platilo do Istanbulu tribut, jinak si žilo po svém. Historická smůla Balkánu a Ruska pramení z toho, že tyto národy volily a podržely pravoslavnou, byzantskou verzi křesťanské kultury. Hlupáci dnes očerňují církev a nechápou, že unikátní západní hodnoty mají své kořeny právě v působení katolické církve. Příklad? Katolická církev se vypořádala s otroctvím v 10. století. Zatímco ta pravoslavná... ()
Sonda do života člověka, který se snaží žít "správně", v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, v klidu, radosti a cti (i když ne přímo v počestnosti), čímž přispěje ke tragédii. Film vhodný pro všechny, kteří si myslí, že lidská práva jsou jen teorií někde na papíře a zdravý selský rozum nám přece úplně stačí. Nádherná ukázka toho, že "zdravý selský rozum" nemá funkci nástroje změny (třebas k lepšímu), ale přežití (třeba i ve strašných podmínkách). ()
Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% ()
Galerie (18)
Zajímavosti (5)
- Natáčení trvalo pouhých 23 dní. (PhillM.)
- „Aferim“ je turecké slovo a překládá se jako „bravo“ či „výborně“. (Rollo_Tomasi)
- Příběh samotný je fiktivní, ale režisér snímku prozradil v rozhovoru pro New York Times (8. září 2015), že vycházel z historických reálií a než začalo natáčení, scénář si přečetlo na dvacet historiků, podle jejichž připomínek připravil závěrečnou verzi. (PhillM.)
Reklama