Jizva

Jizva je samozřejmě fim poplatný době svého vzniku, tedy polovině 70. let, nicméně tématicky a svým zpracováním je předzvěstí filmů morálního neklidu 80. let a redukovat ho na budovatelské téma je nepatřičné. Snímek demýtizuje rozhodovací procesy v komunistickém státě, kde se sice vzletně hovoří o blahu většiny, ale zapomíná se na jednotlivce a neohlíží se na případné následky investičních projektů. Projevuje se tam počátek ekologického uvědomění a občanských protestů, které kulminovaly na začátku 80. let v hnutí Solidarita. Název Jizva je vlastně symbolické podobenství pro zdevastovaný les v okolí velké chemické továrny, ale taky pro psychické trauma hlavních hrdinů, kteří své ideály musí konfrontovat s nepříjemnými dopady jejich činů na okolí. Pro Krzysztofa Kieslowskiho to byla prvotina, ale už tehdy jasně naznačil své možnosti a našlápl k pozdějším majstrštykům. Dokázal si vybrat prvotřídní herce a patřičně je motivovat. Prim samozřejmě hraje Franciszek Pieczka, ale zajímavý je i Jerzy Stuhr, kterého vlastně Kieslowski pro film objevil. Úhrnem - velmi slušný psychologický společensko-kritický snímek své doby, který se dnes dá vnímat jako svědectví zašlých časů. Celkový dojem: 55 %. (22.09.2008)

První hraný film Kieslowského si určitě nezaslouží příkrý odsudek, kterému ho podrobili předkomentátoři. Deziluze z iluzí v sedmdesátých letech nejen v Polsku už nebylo možné ignorovat. Ideová intoxikace na druhé straně však stále zůstávala silná natolik, že se stále věřilo více na chyby jedinců a sofistikované pochyby o systému téměř neexistovaly. Vznikla tak doslova galerie dodnes zajímavých děl (OBŽALOVANÝ, PRÉMIE, SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, svým způsobem i GOOD BYE, LENINE, JEDEN DEN IVANA DĚNISOVIČE, VE VYŠŠÍM ZÁJMU, atd.) zrcadlící tragédii idealistických jedinců vycházejících ze shora popsané premisy. Prvky dokumentárního filmu, kterému se předtím tehdy třicátnický autor věnoval, dílu rozhodně neublížily. Pieczkův výkon v hlavní roli je nadprůměrný a v každém ohledu zvládnutý stejně jako Stuhrův nomenklaturní slizoun. Smysl, ale i přitažlivost nadprůměrného filmu tak stojí a padá s odpovědí na otázku, zda je nebo není přínosné dozvědět se podrobnosti o krachu sovětizačního pokusu v Polsku či ne. Aniž bych chtěl vnucovat svou odpověď, dodávám jedno: Cum duae faciunt idem, non est idem. (28.08.2007)

Silné 3*. Kieslowskeho prvotina má mnoho z jeho dokumentárních rysů a zapůsobila na mě především jako obraz jedné doby. Od výše zmíněného stylu natáčení se odvíjí i celková atmosféra filmu (to znamená, že příběh je sledován jakoby z odstupu). Na oživení snímku má zásluhu charismatický Franciszek Pieczka, kterému nečiní problém získat si divákovu přízeň. Jizva je určitě kvalitní film, ale jeho klíčové téma je mému srdci poměrně vzdálené. 6/10 (29.08.2009)

Nesúhlasím s tým, že toto má byť nejaké Kieslowského "béčko" (ako ho aj sám vnímal). Je to síce pozostatok jeho rannej dokumentaristickej tvorby, "naokresaný kameň" éry socializmu, nemá to masovo pútavú formu. Ale napriek všetkému práve preto sa mi Jazva páči, pretože do danej problematiky absolútne sedí tá šeď, špina a spomínaný civilný dokumentaristický štýl. Nielen ako zachytenie doby a jednej udalosti ale ako nadčasový snímok, ktorého hlavná filozofia a myšlienka pretrváva dodnes. Hlavná postava bola typicky "kieslowski" psychologicky presná, výborne zahraná a mala hĺbku. Kieslowski skrátka u mňa opäť nepodliezol laťku nadpriemeru... (12.05.2010)

Film ma hneď na začiatku chytil. Kieslowski ihneď nastoluje východziu situáciu a všetky možné konflikty, ktoré z nej vyplynú. Nespokojnosť domáceho obyvateľstva, nepríjemní a neústupní nadriadení hlavného hrdinu, jeho domáce zázemie. Prvú polovicu tak sledujeme priamy ťah na bránku. V tej druhej som však zrazu začal v deji tápať, akoby sa ani nikam poriadne nehýbal, akoby si filmári pred záverečným útokom iba zdĺhavo medzi sebou prihrávali loptu a čakali, kedy vystreliť. Gól v závere nakoniec padne, Stefan sa nejako rozhodne a myslím, že sa rozhodol správne. Kieslowski sa okrem observácie situácie doby a jej neduhov (je ale ťažko povedať, či majú miestni pravdu odhliadnuc od toho, aké majú práva) dotkne aj témy vzdelávania v Poľsku. Roboši v továrni majú po stovkách nedokončené základné vzdelanie a ten zvyšok nedokončené stredné. Možno je však neskoršie režijné tápanie iba umeleckým zámerom priblíženia schizofrennej situácie hlavnej postavy. (22.11.2015)