Svoboda pod nákladem

Velice zajímavý dokument o lidech, kteří nosí věci do vysokých nadmořských výšek. Není to jednoduché, většinou to chce velké sebezapření, gór při nedobrém počasí. Byli tací, kteří tam nechali život. Tomu se pak také věnuje sestřih každoročního "závodu". Tatry mám rád. Rád si každý rok dokážu, že něco zmůžu, ale ne přes moc. Jsou to krásné záběry, ale tohle "zaměstnání" je o něčem jiném, než jenom o kochání se přírodou. Je to životní poslání, životní cíl. Na jednu stranu tomu odhodlání moc rozumím, na stranu druhou vůbec ne. Ale všichni do jednoho mají můj obdiv. A tvůrce pan Barabáš, jsem rád, že někdo dokázal takovým způsobem vše ztvárnit. (29.12.2017)

Nošení nákladu na horské chaty jako životní styl. Konfrontace vzpomínek na někdejší reální svět “tam dole” se současným vykonáváním nejtěžší možné práce v horách je jádrem tohoto dokumentu. Senioři, kteří za nic neopustí to co dělají, dokud jim to jejich těla dovolí dělat. Protože je to naplňuje více než třeba hraní v orchestru v nejprestižnějším koncertním sálu světa. Jejich moudrost z poznání, možnosti porovnat, kterou dostane v životě málokdo (kvůli čemu jsou lidé nespokojeni a často až nešťastní, i když k tomu nemají důvod). Vnitřní klid a vyrovnanost jsou odměnou těchto borců za všechnu tu “báječnou dřinu”. (02.02.2021)

Netušil jsem jak riskantní to je co krok to riziko...Hodně porovnaní chlapi... Koľko zarobí nosič? Je to lukratívne zamestnanie? Viktor Beránek z Chaty pod Rysmi sumarizuje: „Nosič urobí za deň jednu vynášku, ale musí aj regenerovať. Za mesiac tak vyjde zhruba dvadsaťkrát, za čo pri náklade šesťdesiat kíl nezarobí ani päťsto eur. Lepšie sú platené práce na chate. Kto k nám príde kvôli peniazom, je veľmi rýchlo odsúdený na zánik." (31.03.2023)

"Nikdy si nepovedal chatárovi: 'Však sa pozrite aké je počasie, v tom nepôjdem'. Nie, to by bolo pod tvoju úroveň!" Voči všetkým nosičom mám obrovský rešpekt za to, čo robia. Špeciálne voči pánom v dokumente, ktorí sú povedané slovami jedného z nich "tak starí, že sa viac už ani nedá". Z filmárskeho hľadiska dokumentu chýba kvalitnejšia dramaturgia, ale pri pohľade na neskutočné krásne zábery Tatier sa každý nedostatok stráca. (05.05.2017)

Veľmi pekný dokument, Pavol Barabáš to inak ani nevie, čo dokument - to skvost. Vždy keď som v Tatrách a stretnem nejakého nosiča je to rešpekt. Či by som to ja zvládol? Áno, trúfol by som si, som pomerne zdatný, čo sa fyzičky týka, ale samozrejme to nejde naraz, chce to cvik . Ako sa z dokumentu dozviete je to vo svete už rarita, tí chlapi sú doslova "poslední mohykáni", nikde inde vo svete sa už toto veľmi nenosí. Zatiaľ naše kultúrne dedičstvo, ale dokedy to nikto nevie. Ostáva len dúfať, že čo najdlhšie. 80%. (01.01.2021)