Režie:
Jitka NěmcováScénář:
Jitka NěmcováKamera:
Diviš MarekHrají:
Vladimír Mišík, Adam Mišík, Jaroslav Olin Nejezchleba, Pavel Skála, Jan Hrubý, Radim Hladík st., Bára MišíkováObsahy(1)
Vladimír Mišík patří k zásadním osobnostem české populární hudby. Svou tvorbou ovlivnil celou generaci umělců z hudebního, výtvarného i literárního světa. Je spoluzakladatelem (s kytaristou Radimem Hladíkem) kapely Blue Effect a přes čtyřicet let hraje s kapelou Etc. Filmový příběh Vladimíra Mišíka je složen z mozaiky jeho vzpomínání, písní, dobových i osobních archivů, z rozhovorů s kolegy, blízkými přáteli a rodinou. Střídání fiktivního prostoru na „Mišíkově planetce" s realitou na planetě Zemi vnáší do filmu rytmus, vtip, hravost a vřelou lidskost. Součástí Vladimírova osudu je i téma nepoznaného otce, amerického vojáka, po němž zbyly jen matčiny vzpomínky a dvě fotografie. Snaha dozvědět se o něm něco bližšího dlouho nevedla k žádným výsledkům, ale Vladimírův syn Adam za pomoci českých i amerických historiků pátrání po rodinných kořenech nevzdal... (Cinemart)
(více)Recenze (49)
Brilantní životopisná mozaika složená z podstatných střípků Mišíkova života, kterou glosují kromě jeho dětí i všichni jeho současní přátelé. Navíc je v pravých chvílích použit i humorný nadhled, což dokument úžasně zlidšťuje i ve chvílích dojemných situací při nečekaných objevech ze života jeho amerického otce a při setkání "na stará kolena" s jedním ze svých objevených bratrů. JItka Němcová je skutečná "paní režisérka"! ()
Mišíka a ETC byli nedílnou součástí mého mládí. Měl jsem a mám rád jejich písničky nicméně dokument o Vláďovi mne zklamal. Vzhledem k aktuálním 75% zde jsem čekal víc. Je lepší si pustit desky nebo Spotify ()
Starej Mišík byl fajn, ten mladej kokot mu nesahá ani po kotníky, sorry, nuda, dokument o ničem... ()
Já jsem z tohoto dokumentu Jitky Němcové nadšen. Bylo v něm vše, co tam mělo být od početí Vladimíra jeho matkou s americkým vojákem, pátrání po osudu otce, dětství, rok 68, hudební začátky Mišíka, setkání s básníkem Kainarem, tvrdá normalizace a zákaz vystupování, 1. manželství, rozvod, 2. manželství, zapojení všech tří Mišíkových dětí do dokumentu, poslanecká zkušenost, zhoršující se zdravotní stav, zjištění, kolik má Mišík sourozenců v Americe, prostě vše. V dokumentu zaznělo i mnoho písní z Mišíkovy kariéry, velký prostor byl dán bilančnímu rozhovoru Mišíka s Radimem Hladíkem, který bohužel zemřel dříve, než byl dokument hotov. Bylo tam i ukázáno vlastenectví Mišíka, který si nikdy nezadal s komunistickým režimem, ale ani s osobou Miloše Zemanoviče, když odmítl státní vyznamenání z jeho rukou jako nesouhlas s některými jeho kroky a postoji. Celý dokument vyzněl jako příklon Mišíka i Němcové k západní angloamerické demokratické společnosti, v které přece vznikla ta krásná rockenrollová hudba. V současnosti, když řada našich spoluobčanů se vyznačuje větší sympatií k putinovskému Rusku, než k USA, je nutné tento dokument z tohoto hlediska také ocenit. Na závěr mojí recenze se musím zmínit asi o nejemočnější scéně dokumentu, když se Mišík seznamuje s vydíráním jeho matky státní tajnou bezpečností, která ji chtěla donutit k spolupráci vyhrožováním, že mu syna vezmou a dají do dětského domova. Bylo vidět, jak to Mišíka hluboce zasáhlo. Ne, ten bolševickej režim byl opravdu odpornej a je mi fakt líto lidí, kteří by si přáli jeho návrat. ()
Nechápu, jak s takovým objemem materiálů, filmových i soukromých archivních dokumentů a nahrávek, může někdo vyprodukovat tak jalový film. Škoda, přeškoda, to si Vladimír Mišík nezasloužil…. ()
Reklama