Sámská krev

Vzorová Skandinávie se vším všudy. Včetně nedostatku emocí a důvodů oblíbení si hlavní postavy. Přitom příběh sám o sobě má strašnou sílu a táhne příběh po celé dvě hodiny. Švédi se zjevně vůbec nezdají. Nejen, že tyranizovali Finsko z východu, ještě dávali za vyučenou Laponcům na severu. Bylo mi tak té holky opravdu hrozně líto. Kór, když jí „čistí“ Švédi nadávali takovými nadávkami, které bych si já sám ani nedovolil říct. A hlavně bych neměl vůbec důvod, protože byla po celé dvě hodiny úplně v pohodě. Jen dušičku to poznamenalo na tolik, že i v důchodu jí to pořád nedalo spát. Opravdu smutný příběh jednoho národa uprostřed národa, kterému to evidentně vůbec nikdo neusnadňoval a Švédi jsou dobří, že toto téma po filmařské stránce dokázali otevřít a přiznat si to jako chybu. (09.10.2017)

Sameblod je po emoční stránce široce srozumitelná i mezi těmi diváky, kteří mají ke Skandinávii daleko. Předválečný ostrakismus byl všudypřítomný v mnoha podobách. V tomto případě šlo o vyloučení Sámů ze strany švédské kultury. Kromě autentických sámských sester Leny Cecilie Sparrok a Mii Eriky Sparrok je tu k vidění také Hanna Alström (Skleněný pokoj) v morálně složité roli švédské učitelky na sámské venkovské škole. #Edisonline (08.03.2022)

„Jedeš za tím Švédem?! Nikdo tě nemá rád! Nikdo tě tu nechce. Myslíš jen sama na sebe. Nikdo tě tu nechce! - „Seš laponskej smrad, co ničemu nerozumí! Máš malinkatej mozeček. Nikdo NÁS tu nechce! Jste idioti, co neumějí sami myslet.“ A Elle-Marja byla výjimkou, což jí značně komplikovalo život…Šaty dělaj člověka, v tomto filmu více než kde jinde. Ale ještě víc původ. To nesmazatelné stigma, které hlavní hrdinku neustále ani ne tak provázelo, jako spíš přímo pronásledovalo, bylo maximálně určující. Její snaha převzít švédské způsoby, zbavit se onoho „cejchu“ a přestat být brána za podřadnou se tak stalo bojem, u kterého ve výsledku nešlo ani tak o smíření se s okolním světem (či zavrženou komunitou), nýbrž sama se sebou. Sámská krev je vhledem do zajímavé problematiky, o které jsem toho věděl málo. A až na to pomalé tempo vyprávění, jistou odtažitost a (administrativně) naivní přijetí nemám více výhrad. Naopak musím vyseknout poklonu oběma sestrám (na jejichž perspektivách film staví), byly autentické, výborné. Celkově solidní 4*. (23.05.2021)

Film, který šel až na dřeň, v tomto případě až na lišejník. Příběh, který ve mě zanechal hlubokou stopu. Vždycky mě to táhlo k přírodním etnikům, určitě bych ocenila film čistě ze sámského prostředí.Zároveň však ctím právo každého jedince na svobodné rozhodnutí. Elle Marja si svůj původ nevybrala, ale velice citlivě vnímala přezírání okolí. Odtud pranila její touha vystoupit ze svého prostředí a včlenit se mezi švédskou populaci. Film odhaluje, co jí k tomu vedlo, nevíme o jejich vnitřních bojích a obtížích než se jí to povedlo. Lene Cecilia Sparrok je pro mě jako zjevení, nehraje, je pouze sama sebou. Vtom je její vnitřní půvab. Tuhle osůbku si budu dlouho pamatovat. (08.03.2019)

"misterz" trafil svojim názorom: "Jeden z mála príkladov kedy forma a zručné zrežírovanie ďaleko prevýšili obsah a príbeh samotný" klinček po hlavičke. Za mňa je to teda málo, pričom v prípade takýchto filmov, ktoré sa snažia človeku podsunúť pointu, ktoré by mali mať akúsi "hĺbku", musím byť emocionálne zasiahnutý. Bohužiaľ, to sa nestalo .. (28.05.2018)