Sámská krev

"♪ Elle talar svenska ♫". Znalec ugrofinských jazyků si zde musel skutečně smlsnout. My ostatní si můžeme užít poklidné, nicméně skvělé zrežírované a sehrané severské drámo o celoživotním boji Elli Marji s Christinnou. O vzdoru přerůstající v odpor k vlastním lidem a kultuře, už tak utlačované státní mocí. Kde asi ti čistokrevní nordičtí povýšenci tenkrát vzali inspiraci? Naštěstí jejich forma třídění nechávala lidi naživu. Jako debut opravdu velmi dobré. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. (25.04.2017)

Spokojenost s nutkavým pocitem, že se z tohoto námětu dalo výmáčknout mnohem intenzivnější drama. K pětihvězdičkovému hodnocení mně chybí více emotivnosti a dramatické hloubky. Takto je to pouze řemeslně kvalitní severské drama opřené o výborné herecké výkony, kde mi tradiční skandinávská chladnost komplikuje možnost ztotožnit se s jistě nelehkými pocity a osudy hlavní hrdinky. 70% (02.09.2018)

Proč nezůstat ještě chvíli v Laponsku (nebo v Sámsku?), když naší březnovou krajinou funí samí blizzardi. Po "Země je hříšná píseň (1973)" jsem jen volně přešel z Norska do Švédska, kde na mě čekal příběh zcela jiný, i když stejně hustý. Snahu o asimilaci dobře chápu (za šest let studia v Německu jsem se také asimiloval), ale založit rodinu, zestárnout a zemřít jsem chtěl přesto zde. Teď už chybí jen poslední krok. Elle Marja, pro níž "švédská škola" byla něco rozhodně jiného než pro mě, se i přesto, že její "šikana" byla (teď už je to nejspíš jinak/naopak) součástí státní politiky vůči menšinám, rozhoduje zcela a definitivně opustit své etnikum a připojit se k majoritě. Byla to riskantní cesta a nemusela se zdařit. Na druhé straně chápu, že si tím cestu zpět - i na pohřební slavnost - zcela uzavřela. Nakonec se hlas krve přece jen ozve, ale není to jojk, je to jen labutí píseň... Pozn.: Češi také nebyli také nebyli zcela tolerantní ke svým menšinám (Slováci, Rusíni, Cikáni, ze Židů měli spíš strach), bylo v důsledku jejich nabubřelosti a povýšennosti (po letech poníženosti) a nezvdělanosti, sotva (až dosud) to byly projevy rasismu či xenofobie. V tomto smyslu je třeba číst tento film jinak, než že Švédové mají odvahu upozorňovat na své vlastní nedostatky. Ctějí tím říct, že tohle (apartheid), byly přehmaty minulosti, nyní jsou však čistí a otevření, takže se v podstatě nic nestalo. Podobně (ovšem v mnohem větším rozměru) se pokouší řešit podobné (samozřejmě ve větší intenzitě) i v Německu. V podstatě se jedná o snahu "přepisovat dějiny". (12.03.2019)

Komorní příběh jedné odvážné sámské (dříve laponské, dnes Sámové považují za hanlivý název) dívky, která se snaží o osamostatnění a dosažení vyššího vzdělání v Uppsale. Její cesta samozřejmě není snadná, bojuje s nepochopením pedagogů i dívek v internátní škole odtržené od civilizace a plné ponižování, snaží se odpoutat od rodinných tradic, prožije první lásku, bojuje s předsudky švédské společnosti a chce získat finanční prostředky na další studium. Vyzdvihuji výborný herecký výkon hlavní představitelky, krásnou hudbu Andersena a pěkné záběry drsné severské krajiny. Snímek mohu určitě doporučit. SCANDI 2017 (22.01.2017)

Smutný skandinávský příběh o touze někam patřit a o nesmíření se s vlastním původem, odehrávající se v samotném lůně krásné severské přírody. Lene Cecilia Sparrok byla v titulní roli dospívající sámské dívky naprosto úžasná. Když si navíc uvědomím, že šlo o její filmový debut, musím vyseknout poklonu této nadějné norské herečce. (01.04.2020)