Rocco

Nudná pokrytecká vata, při které totálně neupřímní a přetvařující se hlavní protagonisté zdánlivě spontánně mluví o svých démonech, perverzi a životě všeobecně, ale z každé jejich věty je cítit jen přetvářka před kamerou a slibovaná upřímnost nikde. Rocco se "mezi řečí" zeptá svých synů před perfektně připravenou kamerou dokumentaristů, jestli jim vadí, že dělá porno, pubertální synek vysype z kapsy dokonale naučenou frázi, že si nemohl přát lepšího otce a je hrdý, že je jeho synem. Manželka se zcela vážnou tváří vypráví, že svého muže oddaně miluje a vůbec ji nevadí, že denně píchá se třemi dvacítkami, je vlastně ráda, protože ví, že se jí nehoní za cizími sukněmi za jejími zády. Rocco asi po hodině u jiné příležitosti mezi řečí pronese, že jeho manželka to zase tak dobře nenese. Podobné neupřímné zpovědi jak vystřižené z cizí planety, na které neplatí typicky lidské vlastnosti pak prolínají celý film. Rocco se v něm neúspěšně přetvařuje, že je pouhým nedobrovolným zajatcem vlastního ptáka a porno je pro něj nechtěné břímě. Jeho diletantský bratranec, který natáčí porno scény se clonou přes polovinu záběru (a nevšimne si toho), si hraje na filozofického umělce, který je nedoceněn, ačkoliv umí něco tak vzácného jako zmáčknout REC a točit šukání z 10 cm. Zakomplexovaná píča Kelly Stafford, která v době své největší slávy vyhulila celou italskou pláž a nechala si lízat píču od mastných dědků z domova důchodců, kterým na oplátku vylízala zarostlé prdele, si zase hraje na emancipovanou feministku, které lízání kaštanů dodává sebeúctu a její pseudoexistenciální žvásty a do sebe zahleděná přetvářka o její nesmírné síle a výjimečnosti se po deseti vteřinách nedá poslouchat. Zdánlivě explicitní dokument, ve kterém člověk uvidí jen povadlé péro Rocca ve sprše na začátku, stojící péro Rocca po scéně u bazénu a to je úplně všechno. Dokument o pornu, kde porno není vidět ani na vteřinu a z žen člověk spatří jen kozy, což je v dnešní době norma už i na televizi. Celý tento neupřímný canc žádnou výpovědní hodnotu nemá a jeho jediná zajímavost mohla spočívat v pohledu do zákulisí produkce porna od známých značek. Ani to ale nebylo v dostatečné míře ukázáno, takže divákovi musely postačit sebelítostivé žvásty všech hlavních aktérů v čele s Roccem a zároveň jejich irelevantní skryté sebeobhajování, které žádného konzumenta porna nezajímá, protože nemůže odsuzovat něco, co sám sleduje a nad čím honí. A tento dokument si pustí pouze pravidelný konzument porna, takže jeho poselství a celá idea se úplně míjí s divákem, který si ho pustil s úplně odlišnými očekáváními. 60 % (09.06.2017)

Netroufám si odhadovat, do jaké míry jde o součást PR. Rozhovory příliš často působí promyšleně a narativní struktura je na dokument příliš celistvá. Exkurze do Roccovi "rozervané a temné duše" ale i tak - snad nechtěně, snad díky šikovnosti režie - nabízí překvapivě zajímavý vhled do umělé velkoleposti, kýče a porouchané logiky pornoprůmyslu, který je pošetilé jen tak odsoudit. Má velkýho ptáka a má touhu o něm furt mluvit a konstruovat okolo toho kolotoče velkolepý příběh, plný mudrujících obličejů a Freuda. Pro nemnohé prázdné pohledy mimo hlavní zaběr a pro náhled na cílenou konstrukci dění za oponou to ale stálo. (27.05.2017)

Rocco plačúci, konverzujúci so svojimi synmi, i pracujúci. Dobre uchopený, vtipný i vážny dokument s prekvapivou pointou, že “Dirty Anal Kelly” to má v hlave usporiadané viacej než sám Majster (potažmo jeho bratranec Gabi). A že v San Franciscu nesídlí iba Lucasova ILM. Zaujímavá exkurzia do kancelárií, štúdií, áut, domovov a stajní niektorých osobností branže, vrátanie producentského matadora Johna Stagliana. (20.03.2017)

Poměrně umělecky pojatý dokument, který se vyhýbá výpravnějšímu stylu a radši než tunu informací nabízí artovější náhled do současného života legendy -- našeho hrdiny z dětství -- na konci kariéry, spolu s kecy hereček (ta držka na začátku byla moc) a záběry do zákulisí. Vyslechnete si strasti mrdací závislosti při snaze vést rodinný život, snad vám to svou upřímností a syrovostí přiblíží odvrácené stránky porno průmyslu. Mně osobně by býval sednul spíš klasický dokumentární přístup než útok na "eurofestivaly" (plus víc Abelly Danger), ale celou dobu jsem se bavil a čest člověku, který si dokázal vybudovat takový status a dlouhodobou pozici zrovna v téhle brandži. (18.03.2017)

Když to běželo před 3 lety v kinech, nějak mě to nezaujalo. Teď s odstupem 3 let jsem dostal chuť to vidět - s tím, že hlavní motivací pro mě byl zájem nakouknout trochu do zákulisí natáčení porna. Siffredi jako takový mě v podstatě nezajímal a nikdy jsem žádný jeho "film" neviděl. No a bezprostředně po naběhnutí závěrečných titulků jsem si uvědomil, že o zákulisí pornoprůmyslu jsem se sice moc nedozvěděl, zato Rocco Siffredi si překvapivě získal moje sympatie, protože ten chlapík má prostě charismatu na rozdávání (myslím, že velký podíl na tom má ten kultivovaný zvuk mluvené italštiny) a jeho přístup k práci, ženám a prozkoumávání lidské sexuality je hodně zajímavý - Siffredi na mě místy působil téměř jako takový novodobý Don Juan / Giacomo Casanova, kterému by asi leckterý chlap měl i tendenci jeho život závidět, byť dokument ukazuje, že Siffredi za to zaplatil vysokou cenu. Celkově mi hodně sednul artový styl, jakým je to natočeno, a Siffrediho osobnost mi nově přijde veskrze fascinující - za sebe nemám problém napsat, že jsem k tomu cizímu muži pocítil netušený respekt. (19.07.2020)