Kamera:
Alban TeurlaiHudba:
AviaHrají:
Rocco Siffredi, James Deen, Abella Danger, John Stagliano, Gabriele Galetta, Rosa Caracciolo, Mark Spiegler, Kelly Stafford, Veronica Avluv, Anikka Albrite (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmový dokument ROCCO sleduje životní příběh stejnojmenného slavného italského porno herce Rocca Siffrediho. Odhaluje mnohé z jeho bohaté kariéry stejně jako rozebírá hercovo nedávné rozhodnutí opustit porno byznys nadobro. Rocco Siffredi znamená pro pornografii to, co Mike Tyson pro box nebo Mick Jagger pro rock´n´roll: je žijící legendou. Siffrediho přezdívka „italský hřebec" jej dokonale vystihuje – ve své přes 30 let dlouhé kariéře natočil přes 1 500 filmů. Jeho matka chtěla, aby se stal knězem, on však svůj život zasvětil jinému bohu: chtíči. Siffredi se ve velmi otevřeném dokumentu doslova obnažuje a mluví o všem, i když to někdy znamená zboření vlastního mýtu. Ve snímku odkrývá svůj příběh, začátky, kariéru, manželku, děti... a konečně i něco, co navždy změní divákům pohled na jednoho z nejslavnějších porno herců všech dob... (Bohemia MP)
(více)Videa (2)
Recenze (132)
Velcí ptáci, škaredé kozy a neustálé hádky mezi Roccem a jeho bratrancem, který si hraje na nedoceněného umělce. To byla ale kariéra. Roky nezastavíš a tak dvojice dokumentaristů připravila látku, která vypadá atraktivně a zároveň kontroverzně. Životopisný dokument stojí vždy na ústřední postavě, která je z logiky věci zajímavá. Nejslavnější pornoherec všech dob ovšem mele o vnitřním ďáblovi, závislosti na sexu, o tom, jak souložil s našimi prababičkami, vše je navrch zabalené do melodramatického povídání. A to je problém. Občas si popláče, občas se tváří velmi soustředěně jakoby tvořil revoluční sci-fi, občas dáví pornoherečku rukou a ta jakoby žadoní, že chce víc. Z pornobranže jsem se toho zase tolik nedozvěděl (asi všichni tušíme, že je v ní potřeba velké péro a žádné zábrany na obou stranách), na zamyšlení to opravdu není, místy to bylo až moc předpřipravené (třeba synek si nemohl přát lepšího otce), až moc sebelítostivé a místy až komické (emancipované ženy se rozhodují, kam si co nechají strčit). Příště prosím zase o někom zajímavém. ()
Zoufale přestylizované, zbytečně přearanžované a plné neautentických pseudo-doku momentů. Potenciál veliký, asi jako Roccův *****, leč tvůrci to nepojali jako osobitou zpověď a sebereflexi, ale jako rádoby emotivni a srdcervoucí promo. Ale sežrat by jim to mohl jen naivní bambula, co si vážně myslí, že Rocco po tomhle divadle vážně ukončí "kariéru". Pět penisů z 10! ()
Z prvně uvolněného traileru jsem se trochu obával, že půjde o vyumělkovanou záležitost. Však asi znáte případy dokumentů, které se tváří autenticky, ale ve finále jim nevěříte ani nos mezi očima. Přišlo mi, že zrovna Rocco není tímto modelem, i když v určitých momentech jsem se dojmu nemohl ubránit. Když už kamera běží, jde vám o zachycení divácky atraktivních záběrů a proto samotného člověka svádí v dělání "dramat" před objektivem. Ovšem Rocco je bezesporu na snímání aparátem natolik zvyklý, že jde zřejmě o autentičnosti málo pochybovat. Tedy skoro vždy. Samotný dokument má divácky přístupnou formu, ale o přehlídky animálních koitů nepřijdete, byť jsou lidskému oku nepřímo zobrazené. Tedy krom Roccova bimbase, který symbolicky otevírá celý film (pardon za spoiler). Samozřejmě, že dojde na různá svědectví, vyprávění o životě, dětství a jakou oběť bylo potřeba pro porno průmysl položit. Rocca vidíme tedy jako muže se vším všudy, a to v pozitivním i negativním slova smyslu. Muže, co něco dokázal a je osobností, ale který taky ke svému životu potřebuje podporu a porozumění od svého nejbližšího okolí. 105 minut uteče opravdu rychle, ale abych mohl přihodit ještě jednu hvězdu do plného počtu, chyběl mi zde o něco větší přesah. Nemohu upřít, že se místy snaží jít artovým směrem a má výpovědní hodnotu, ale pár myšlenek a témat mi přišlo nerozvedených nebo nezodpovězených. Což není nutné brát jako chybu, ale pocit jsem měl takový, že jsem si z příběhu a vyprávění neodnesl tolik, kolik bych chtěl. ()
Nevěřím. Rocco Siffredi je jedním z mála prolétů, jemuž píchačky v práci nevadily. Ale to už (prý) neplatí. Demagogové vědí, že lež je nejúčinnější jako přísada pravdy. Mám silný pocit, že si toho byli dobře vědomi i dokumentaristé Thierry Demaizière a Alban Teurlai. Z jejich portrétu charismatického plešatícího péráka pravda vysvítá ve vzácných okamžicích vhledů do porno-provozu (objevení fotografií, na níž jsou se Siffrediho titulkou vyfotografováni afghánští Talibánci), nebo když kamera vypadne z rytmu a snímá neslušně trochu déle: Chci být dobrá herečka. Už jsem stará. 25 let. Když se Rocco zpovídá na kameru; pláče; prezentuje svou křehkost chlíváka nebo intelektuální nadhled; vypráví o oklácení hlavy matčiny kamarádky (v předvečer jejího pohřbu); když porno-dělníci hrají tvůrčí neshody - je to slabší, ale stejně dost zábavné. Vlastně ve srovnání s tzv. áčkovými herci neservíruje Siffredi vůbec špatně, což překvapí ale jen ty, kteří nevnímají pornografický rozměr produkce velkých studií. Vnucuje se srovnání s JCVD (titul i film) s nímž Rocco (Siffredi) sdílí nejen podobné rysy, ale i čitelný záměr nějak umělecky posvětit celoživotní produkci audiovizuální břečky. Vlastně záleží jen na tom, jestli je máte rádi. ()
Zklamání z tohohle Italského hřebce,a to ho mám opravdu rád. Dokument, ale není porno, a tak je nutné více přemýšlet, než jen bezprostředně klátit. Vadí mi, že spíš než sonda do života tohoto polo_boha, je to behind thé scene z různých pornofilmů. Vadí mi ošizená zpověď jeho kolegů z branže a nejvíc mi vadí minimum informací z roccových začátků... absurdně nejlepší postavou je pro mě nakonec bratranec Gabi ()
Reklama