Ocelová přilba

Z formálního hlediska "Ocelová přilba" Fullerovi moc čest nedělá, protože tolik vyzdvihovaná schopnost natočit za pár peněz válečný film má ve výsledku podobu ala Ed Wood (papundeklové kulisy, archivní materiály a hudba, teatrální výkony). Snímek je v zásadě tradiční glorifikační válečné béčko plné naivně inscenovaných sekvencí (což u režiséra se zkušeností z války obzvláště překvapí), jež od řady jiných žánrovek odlišují dvě věci. Jednak zde není glorifikována armáda coby zástupný symbol národa, nýbrž prostě vojáci jako lidé procházející válkou. Na dobu vzniku samozřejmě je odvážné tematizování černošské segregace a rasismu vůči Američanům japonského původu. Nicméně konkerétní rozvedení těchto motivů již nelze považovat za radikální či provokaticní, ale spíš dokonce za smířlivě konzervativní. Jinak je snímek plný tradičních symbolů jako je démonizovaný nepřítel či oddaný klučina provázející hrdinu jako pejsek. Fakt, že se jedná o první film situovaný do korejské války není vůbec relevantní, protože se zde místo bojiště a povaha tamní války nikterak netematizuje. Spíš je "Ocelová přilba" filmem, jenž se snaží přimět Američany přehodnotit postoj k vojákům. (04.07.2011)

S filmami z kórejskej vojny príliš skúsenosť nemám. Tento by som ale príliš neodporučil. Tým hlavným prvkom je to, že to štúdiová záležitosť a kombinácia štúdia a a vojnového filmu príliš nejde dokopy, nie je to vierohodné a chýba tomu hĺbka exteriéru. Už od začiatku mi nesadol hlavný hrdina, ktorý okrem toho, že neustále hláškuje, cynizuje a komanduje pešiakov okolo seba, sám bojuje iba v nutných prípadoch. Cigara neustále v papuli, ako keby nebol iba obyčajný seržant, ale minimálne plukovník. Proste nesympaťák, ktorého neospravedlňuje ani trpká vojnová skusenosť. Do príchodu do budhistického chrámu s pompéznou sochou Budhu to aspoň nepostrádalo príbeh, po presunutí sa do chrámu príbeh i tempo ustáva a začína nudiť. Späť ho vytrháva až záverečná bojová akcia a tiež podarený odkaz v úplnom závere. Celkovo ale rozporuplné. (19.06.2020)

I přes úctu k rejžovi, i přes na svoji dobu jistě odvážný film (celkem drastické záběry, debata o rasismu u černého a japonského vojáka atd..) už dnes zub času film značně ohlodal. Samozřejmě fajnšmekři si tam své najdou už jen v dobovém vybavení (nebavíme-li se ovšem o severokorejském - já tomu ani nechci říkat tank..). Film si však nese všechny znaky filmů své doby a tím hlavním je minimum točených záběrů v exteriérech. pokud se tam nějaké objevují, tak jsou vloženy spíše z dobových válečných záznamů. Vše ostatní se točí ve studiu a je jedno zda jde o pahorek, les či budhistickou pagodu. Zejména v lese je pak slyšet ozvěna hlasů ve studiu a dunění podlah pod bagančaty. Pozorovatelna na vrcholu pagody, kdy vojáci dalekohledy hledí na blízkou sotva metr vzdálenou zeď (jakoby do prostoru) jsou spíše úsměvné a skutečně tam chyběl už jen jejich stín na té zdi... Závěrečná bitka byla dost kapslíková, nejlepší bylo jak jeden z amerických vojáků proběhl před pálící padesátkou aniž by mu to uťalo nohy a také se na stranu Amíků v záběrech záhadně přidal maxim.. :-). Rozhovor Zacka s vojákem při plném boji, kdy jeden střílel z padesátky (o rachotu nemluvě) ,,co bude dělat po válce'' mi také nepřišel k dané situaci vůbec uvěřitelný. Zkrátka a dobře, film zcela jistě kultovním ve své době asi byl. Fuller jej chtěl udělat jako poctu všem vojákům, kteří si ,,vyžrali'' zrovna období, kdy svět se chtěl navzájem rvát. Chápal jsem toho utahanýho seržu, kterej zázrakem přežil popravu a kterej se z toho vlastně ani moc neradoval, protože takových štací jej ještě čekalo bezpočet na té dlouhé a únavné cestě korejským válčištěm. Musím však hodnotit objektivně a proto dávám jen za tři modlitby napsané na papír. * * * (30.05.2017)

Palec nahoru za komixovou postavu seržanta Zacka, který Shrekuje jako nikdo jiný. I když je úžasné že film byl vytvořen za 100k dolarů a za 10 dní, tak padesátá léta, divadelní herectví a příliš patetické scény se na něm podepsaly spíše negativně. Ale pro jeho zpracování chápu že se tento film řadí po bok největších válečných dramat - jedno shlédnutí je možná pro nadšence povinnost. (06.07.2011)

Opravdu mi nevadí, že namísto výhledu do přilehlé krajiny se vojáci ze strážní věže koukají přímo do jednobarevné šedé stěny studia ani že tank severokorejců je (podle zajímavostí) zhotoven z překližky... Naopak, jestli byl film opravdu tak nízkorozpočtový a rychle natočený, jeho kvalita je naprosto dostatečná a napínavých filmových scén se divák také dočká. Horší je to s tím údajnými klady filmu, jež se mají dotýkat odvážného nastolování palčivých otázek tehdejší US. Army, resp. celé společnosti. "Odvážné protirasisitcké komentáře"? Dobrý vtip. Naopak! Právě při nich mi teprve došlo, že film je z 50. let - tehdy zkrátka vládla ideologická čistota na Východě i Západě. Zaprvé, již kdo ty otázky pokládá - je to zrádný, bezskrupulózní a fyzicky odpudivý severokorejský komunistický oficír, který se jen snaží rozleptat naši americkou pěchotu. Zadruhé, i odpověď na tyto otázky je nasáklá ideologií: holt se musí počkat, ono se to časem spraví (nedej bože abychom s tím něco udělali sami!). Již vůbec se nezmiňuji o tom, že severokorejští rudí se samozřejmě oblékají do civilních šatů, aby mohli zákařně střílet po nic netušících Američanech atp., to se od válečných snímků dá očekávat. I tak dávám 3 hvězdy, protože jsme na filmové databázy a nebudu jako někteří uživatelé, kteří zásadně u filmů ze SSSR/ ČSSR fanaticky hodnotí jen a jen ideovou/ ideologickou náplň. (31.12.2013)