Hrdina až do konce

Tyhlecty indie "nízkorozpočťáky" s anti-hrdinou v čele, co tak pohodově plynou, mam docela rád. Nejlepší moment je, když si děda při nacvičování textu vylejvá srdíčko a jeho zhulenej kámoš si při tom dělá rozcvičku ve stylu Jirky Paroubka. Na to vám nestačí ani MasterCard. (85%) (19.11.2017)

„Barbecue omáčka Lonestar, dokonalý společník pro vaše kuře.“ Hned začátek s namlouváním reklamy mě pobavil a okamžitě se mi vybavilo Ztraceno v překladu, kde má hlavní hrdina-herec podobnou „zábavu“. A ještě jednu věc mají tyhle 2 filmy společné. Role byly svým představitelům psány přímo na tělo. Elliot sice není Murray, ale to neznamená, že mu chybí charisma, očima a hlasem toho s přehledem uhraje víc než mnoho jeho mladších kolegů. A na věk nenarážím náhodou, The Hero je právě o stáří/stárnutí a vyrovnávání se s ním (a neodvratně blížícím se konci). Což možná nezní kdovíjak lákavě, ale opak je pravdou, já se bavil. Až do otevřeného závěru, který byl fajn, ostatně nebylo třeba zbytečně tlačit na pilu. Přemýšlivý, bilancující, posmutnělý…ale každopádně hezký film, kterému přiklepávám solidní 4*. „Takže ty nechceš slyšet, co se mi zdálo?“ - „Přesně.“ - „Naser si.“ - „Mě to prostě nezajímá, kámo. Uvažuj o tom, chci říct, je to tvůj sen.“ - „A co filmy? Ty tě zajímají?“ - „Jasně. Filmy miluju.“ - „Filmy jsou sny jiných lidí.“ (30.09.2018)

Velmi civilní film o (zase jedou) umírání, který vynáší nahoru hlavně Sam Elliott. Herec jedné role se snaží před koncem napravit, co se dřív podělal, a světě div se, tady to nepůsobí pateticky. Musím ocenit i konec, který jenom zdánlivě ukazuje, že se nic nezměnilo, protože my jako diváci víme, že to není pravda. (02.05.2018)

Sam Elliott zde naplno ukazuje svoje herecké schopnosti a zvládá celkem prvoplánový příběh o člověku, který se dostane do nepěkné fáze života se ctí a v podstatě bez jakéhokoli patosu. Navíc má i skvělé kolegy, kdy hlavně o Lauře Prepon si začínám myslet, že je vlastně hodně dobrou herečkou a stojí za pozornost. (27.09.2017)

Príležitostný režisér Brett Halley vytvoril skromné dielo so silnými myšlienkami a obrazmi bez zbytočného pátosu. Rozpráva príbeh starého herca jednej úlohy, ktorého premohol vnútorný smútok a celý jeho život sa dostal do závozu. Režisér si pomohol vskutku skvelými hercami, ktorí pochopili jeho zámer. Každá postava dotvára celok svojim životným príbehom a nie je to len o smútku ale i optimistickým životným pohľadom. Pochopiteľne, prím hraje televízny herec a herec zvačša vedľajších postáv Sam Elliott, predpokladám, že je to jeho životná úloha. Jeho Lee hraje mimikou, pohľadom, jemnými gestami a je úžasne uveriteľný. Snímok je nevtieravo posobivý v obrazoch a príjemne pomalý, duchom obohacujúci. (12.10.2017)