Doba nevěrná

Na Dobu nevěrnou jsem si na Letní filmové škole vystál frontu zejména ze tří důvodů: 1) Mám rád divadelní hry Marka O´Rowea, hry napsané v té nejlepší irské tradici - drsně poetické a brutálně vtipné. 2) Zbožňuji Dublin. 3) Zbožňuji Andrewa Scotta. Nakonec to dopadlo tak, že ani v jednom ze tří bodů jsem nebyl tak docela uspokojen. Z Dublinu nevidíme takřka nic, jen obýváky, kuchyně, ložnice... Andrew Scott, ač je jeho postava zásadní, hraje zde spíše druhé housle. A místo černé irské komedie á la Martin McDonagh tu máme úplně typické komorní drama o manželském trojúhelníku, jakých jsme kdysi dávno sledovali bezpočet na Hallmarku. Kdovíjakých nových filmařských postupů a nápadů se tedy nedočkáme, většinu času jen někdo s někým sedí u stolu a povídá si. Ale přesto, že jsem dostal něco jiného, než jsem očekával, zklamaný jsem nebyl. Herci jsou výborní, scénář nikde neskřípe a představuje příběh opravdu "jako ze života". Celé je to velmi chladné, jako by se O´Rowe dovnitř mezilidských vztahů podíval chirurgickým skalpelem a zjistil, že skutečná láska neexistuje. Vtipné bylo, že na film se mnou šla kamarádka, která miluje Cilliana Murphyho. Když mělo dojít na erotické scény, natěšeně se předklonila, ale pak už jenom zapadala hlouběji a hlouběji do sedačky. Po skončení mi říká, že se jí to líbilo, ale kdyby měla hodnotit jen erotické scény, dává odpad! No jistě, protože The Deliquent Season je film anti-erotický a anti-romantický. V podstatě velmi chladný a hořký. Ale taky přesný a pozoruhodný. (19.08.2018)

„Jsem trochu zmatená, protože tohle mě nutí přehodnotit všechno, co jsem kdy zažila.“ - „Aha.“ - „Jako pravou lásku...bylo to něco jiného.“ - „Jako co?“ - „Pohodlí…možná? Nevím. Nebo pouto…co jsme měli skrz děti.“ - „A nemohla ses prostě jen odmilovat?“ Film, který se mi naprosto přesně trefil do nálady. Sice je to vztahové, komorní drama, ale trochu klame tělem, neb je protkané kombinací odtažitosti, citových vzplanutí, chladu a cynismu zároveň. Ve mně tahle kombinace spolu se vší tou přetvářkou, dusnými momenty vyvolávala potřebu se osudy postav až trochu provinile bavit. Čím déle však ve svém chování setrvávaly, tím přibývalo hořkosti v podobě výčitek, pochybností, noření se do lží a zraňování citů ostatních. Spolu s dialogy, které měly co říct, a herci, kteří umí zahrát (nadšení z Cilliana a Andrewa), mi ke spokojenosti nechybělo moc. Tady však spíš přebývalo. Film směrem ke konci totiž začal bohužel stagnovat a rozmělňovat se. Úplný závěr pak v mých očích takřka vyšuměl do ztracena. Škoda. Přesto ještě solidní 4*. (27.02.2022)

Vztahovka, kterou napsal sám život. Nic víc, nic míň a mě to takhle vyhovovalo. Na seznámení se s postavami sice O'Rowe vyplýtval příliš mnoho času, což způsobilo, že se děj v první polovině trochu táhl, ale jakmile se ústřední pár spustil se vším, co k tomu patří, bylo se na co dívat. Herci zahráli na jedničku a Catherine Walker, kvůli které jsem do toho šel, mě nezklamala ani tady. 80% (29.12.2018)

Nedá se říct, že by příběh působil nějak šablonovitě nebo vyfabrikovaně. Dialogy nešustí papírem a film předkládá situace, které působí tak nějak "jako život sám". Přesto (nebo spíš právě proto) se mi zdá, že toho divák dostává trochu málo, protože má jít přece o filmovou fikci. Obecně ale nejsem fanda přílišné realističnosti, takže cílové publikum dramat ze života si může klidně hvězdu přičíst. (06.08.2018)

City většinou všechno zkomplikují. I naše vztahy, jak ukazuje Mark O'Rowe. Pomalé tempo, civilní herectví a minimum efektů dělají z filmu The Delinquent Season nezapomenutelný zážitek, který by měl vidět snad každý. Ač Cilliana Murphyho nemám moc ráda, tady byl výborný - zejména ve druhé polovině filmu, kdy se začínají objevovat bouřlivější emoce. (06.09.2019)