Columbus

Už dle Kogonadovi stránky/blogu je jasné, že filmovému řemeslu rozumí naprosto s přehledem. Columbus sice na první pohled může vyhlížet jako těžce artová indie hipsterská hříčka, ale když se na to člověk podívá opravdu důkladně, je jasný že je to spíš skvělá ukázka režisérského umění, což je vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu velmi slušný úspěch. Každý záběr je do detailu vyladěný, ať už se jedná o kulisy, herce nebo úhel kamery a je to celé skvělá ukázka modernismu jako uměleckého směru v kinematografii. Je z toho cítit láska Kogonady jak k filmu tak i k architektuře, která je velkou součástí celého děje snímku. John Cho a Haley Lu Richardson mají každý svůj problém, on přijel do Columbusu kvůli svému otci, který leží v nemocnici a ona je zde připoutaná kvůli své matce, kterou nechce opustit. I přes svůj věkový rozdíl si najdou společné téma, skrz které se dokážou sblížit. Haley Lu Richardson je tady naprosto skvělá a jsem rád, že se po ne moc výrazné roli v The Split a The Edge of Seventeen propracoval k tak skvělé roli, John Cho jí v roli naslouchače skvěle sekunduje. Columbus pomalu skrze chytré dialogy řeší několik otázek lidského života a celý se nese ve zvláštním tónu a musím uznat, že už nějakou dobu jsem neviděl film, který by se po pár dnech takhle usadil v mysli. Kogonada umí vyvolat zvláštní filmové kouzlo a opravdu se těším s čím dalším přijde. Jedno z velmi příjemných překvapení tohoto roku. Btw. velmi povedený soundtrack. 86% (13.12.2017)

Další film, jehož průměrné hodnocení vypovídá o jeho kvalitách zhruba tolik, co průměrná mzda o životní úrovni. Columbus je dobrý a nanejvýš originální film, žádný předvídatelný indie movie, který divákům servíruje unylou romanci za doprovodu písní od Bon Iver. Columbus je jiný. Má zajímavý námět, je zasazený do netradičního prostředí a zdobí ho fantastické herecké výkony. Haley Lu Richardsonová je v titulní roli natolik přesvědčivá, že je těžké uvěřit, že cokoli „hraje“ a John Cho (Harold ze Zahulíme, uvidíme nebo Hikaru Sulu ze Star Treku) podává skvělý, uměřený výkon. Práce s kompozicí i barevností je vynikající. Každý jednotlivý záběr filmu by si zasloužil zarámovat a pověsit na zeď. Zážitek jako z jiného světa ještě umocňuje krásná hudba skupiny Hammock. Některým může Columbus připadat nudný nebo málo zajímavý, ale to je jen netrpělivost nebo deficit pozornosti způsobený zahlceností podněty. Zdráhám se napsat, že Columbus je film, který trpělivý divák ocení, protože to není žádné doporučení. Když si pouštím film, neříkám si: „Tak a teď se potrénuju v trpělivosti“. Nejsem masochista. U Columbus jsem se skvěle bavil a vřele ho doporučuju ho každému, kdo má rád filmy jako takové, nejen žánrové filmy. (15.12.2017)

Film a architektura – model bez Tatiho. Vidět takto úsporně budovaný a přitom plně přesvědčivý vztah mezi dvěma podobně komplikovanými postavami je malý zázrak. Kogonada citlivě a pozvolna poodhaluje jejich touhy, radosti a trápení, nechává je promlouvat nejen skrze dialogy, ale i přes gesta a nespočet stylistických prostředků – minimalistické pohyby kamery, umístění v záběru, svícení, přehlcenost nebo naopak vyprázdněnost zvukové stopy, úspornou montáž a samozřejmě i přítomnost majestátních staveb, které vynalézavě zachycuje širokoúhlá kamera. Od Francouzské nové vlny snad žádný kritik / teoretik nevládl “filmovým perem” takhle zdatně. Pro mě jeden z nejlepších filmů KVIFF 2017. (16.07.2017)

Najotravnejší film 52.kviff. Okecávačka o ničom, nulová chémia medzi ústrednou dvojicou, Haley Lu Richardson je síce skvelá, ale nemá žiaľ čo poriadne hrať. John Cho, na rozdiel od nej, úplne bez šťavy a charizmy. Strach zo straty rodičov je kde, preboha? Indie film, ktorý sa tvári ako niečo, čo ani trocha nie je. Pán režisér očividne očarený Sorrentinovou optikou. Bublina alias bubli-fuck. (07.07.2017)

Viem si úplne predstaviť, ako sa pri tomto niektorí netrpezlivo pozerali na hodiny, mrvili sa, obzerali sa. Pretože veď sa tu, sakra nič nedeje a je to hrozná "indie" nuda. Columbus je svojský. Buď ho budete za to pomalé plynutie neznášať, nebude vás baviť dôraz na architektúru, vzťah dvoch úplne odlišných ľudí vám bude ukradnutý. Možno ho ani nedopozeráte. Alebo naopak; zamilujete sa do každého jedného záberu a stavby a budete čakať na každý ďalší dialóg medzi atypickým párom. Kogonada nehrá na príbeh, na napätie a ani na moment prekvapenia. Toto je čistá láska ku kamere, slovu a pocitom samotným. A samozrejme - k architektúre. Asi nemusím vysvetľovať, ako to bolo so mnou... (21.02.2018)