Postava k podpírání

Scéna s mužem s koupelnovými kamny stoupajícím po schodech a přitom neustále klesajícím je snad filmařsky nejinvenčnějším znázorněním stalinsko-gottwaldovského stalinismu i s výbornou zvukovou pointou přítomnou až v dalším záběru, kde teprve získává svůj pravý smysl. A takových zajímavých narážek na režim, byrokratismus opřený o anonymní a nekonečně hierarchizované funkcionáře, bezmoc občana pro nějž je pak nedosažitelná skutečně pověřená osoba, jež by vyřešila jeho problém, jako by nikdo takový ani neexistoval. Formálně a atmosfericky dokonalý film s mnoha silnými momenty, jež však ale přeci jen snaží vyjádřit hned k několika tématům a tím nevytváří příliš soudržnou výpověď. (25.02.2011)

Pavel Juráček si nemohl vybrat lepší dobu, kdy tento kafkovský motiv převézt na plátna kin, částečná politická a společenská obleva mu to umožnila, takže, proč toho nevyužít. Absurdita doby je zde dokonale vystižena, byrokratické manýry zesměšněny na maximum, navíc mi připadlo, že předabování dodává filmu punc jakési větší mysterióznosti. "Vlastnost, kterou se člověk liší od zvířat na pět." - "Rozum." - "Neee, kázeň!" (05.11.2007)

Možná, že to kolemjdoucí osoby překvapí až k pláči, ale když vyšly Juráčkovy deníky, nezačala jsem tím momentem odpočítávat svůj život jako od roku nula. Šokující, že? Ale na rozdíl od jiných zázraků čs. nové vlny mi tato miniatura nepůsobí vředy, jen mě jednoduše neoslovuje. A půjčovna koček a hit Pavlíny Filipovský má alespoň svůj humor. (09.12.2012)

Kdo hledá, najde. Ovšem není to pokaždé přesně to, co hledal, nebo-li nejen soudružský, byrokratický systém, je nevyzpytatelný. Tomuto undergroundově novovlnícímu se, humornému, ale i morálně poučnému absurdnu, které je plné dobových (také absurdních) kontrastů, chybělo snad jen kvalitnější filmařské vybavení. Výborná a ojedinělá záležitost. (28.05.2013)

Lítáte po úřadech, řvete na nás, pomlouváte nás a přitom vás vůbec nenapadne, že jste si to všechno zavinil sám. A takoví jste všichni. Aneb marná snaha spořádaného občana, který měl neuvážený nápad půjčit si kočku, vrátit ji zpět do Půjčovny koček. Pátrání po Půjčovně koček připomíná Skrytou kameru. Ale jinak z nerudovského pojetí „kam s ním“ vystupuje nenápadná kritika reálného socialismu – agitační transparenty, čekání na úřadě, pohledy okolí, když hlavní postava (Karel Vašíček) čte jiný tisk než ten oficiální. Možná trochu absurdní, ale trefné. A výkon soudruha J. Kiliána ve víceroli, ten byl přímo brilantní. V ceně za půjčení kočky (15,- Kč) byla i plechovka, v níž ovšem nejsou sardinky… Co tím chcete říct? Víte, že je v Brazílii třiapadesát procent negramotných? To ještě není závěrečná pointa: Vlastnost, kterou se liší člověk od zvířat na pět. A rozum to není. (04.02.2009)