Režie:
Ettore ScolaKamera:
Ricardo AronovichHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Jean-François Perrier, Marc Berman, Monica Scattini, Jean-Claude Penchenat, Régis Bouquet, Francesco De Rosa, Rossana Di LorenzoObsahy(1)
Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (98)
Nenápadný ale výborně zpracovaný metaforický pohled na historii, od 30. let po léta 80. Film který předčil moje očekávání. Prolínání historických dob a hudby/tance s nimi spojených je pro mě spíše jen kulisou pro plejádu vcelku neznámých herců. Už od prvních vteřin je mezi nimi cítit chemie a všichni dokonale osloví i beze slov. Třeba jen ten začátek, hned se mi vybavily moje taneční a první volenka.. :)) ()
"....točí se svět, svět kabaret - nevidíš hned, kde je tu ráj, kde lazaret......" Obava se nevyplnila. Neusnula jsem a ani chvíli jsem se nenudila, což dává tomuto filmu, který hovoří jen tancem, hudbou a výrazy obličejů, punc geniality. Malou výtku mám právě k té hudbě, která mohla být - stejně jako tanec a kostýmy - trochu různorodější. ()
Snímek beru jako zajímavý pokus a jako ukázku toho, jak i hudbou a tancem je možné vyjádřit určitou část dějin, popsat je a ukázat, jak se současnost mění a vyvíjí. Přesto absence slov trochu zamrzí a na snímek se nekouká až tak dobře. Chvílemi i budete mít pocit, že jen jako soundtrack by to stačilo. ()
Poprvé viděno někdy koncem 80. let. Byl to natolik silný zážitek, že i po dalších několika zhlédnutích jsem si přesně pamatovala výrazné typy všech herců - tanečníků a hudbu celého filmu. Úvodní defilé http://www.youtube.com/watch?v=NgVIkli_QlE za zvuků skvělých skladeb J´attendrai od Dalidy http://www.youtube.com/watch?v=kXakHrnsUW8&feature=related a Et maintenant od Gilberta Bécauda http://www.youtube.com/watch?v=p1H_dMrDUNo&feature=related je nezapomenutelné! U tohoto filmu není potřeba slov. Volám BRAVO!!! ()
To je prostě pocitový a taneční film, buď vás chytne od začátku nebo už nemáte šanci. Je to hodně divadelní, což mi vůbec nevadí, a vždy si užívám ty geniálně vybrané originální týpky, co tam hrají. Pro tenhle film mám slabost, je humorný, nostalgický, dramatický, podle jednotlivých historických období. Celkově i s hudbou opravdu jedinečný. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (6)
- Celý film se odehrává výhradně v interiéru – tančírně, baru a přilehlé toaletě. Není tu jediný záběr z jiných prostor. (Robbi)
- Režisér si vzal jako základ snímku stejnojmenné pantomimické představení jednoho pařížského divadla a do filmu obsadil i herce z onoho souboru. (Cherish)
- Ve filmu ve většině případů neodpovídá obsazení kapely hrané hudbě. Většinou chybí hráč s kontrabasem a slyšíme více nástrojů než je na pódiu muzikantů. (ČSFD)
Reklama