Prokletí smrti

Dělá mi radost, když kouknu na něco, co mi připadá, že ani už není pravda, a přece mě to jako dítě bavilo. Proti dnešní produkci hororů to má zcela jiný ráz. Ale jak jen jsou ti herci přesvědčiví. Někdy tak moc, že až pak si to rozeberu abych se dobral oč to vlastně šlo. Dalším kladem pro mě je, že si přehrávám co jsem už viděl a co a jak mi utkvělo z toho v paměti. (22.06.2010)

Kdyz v roce 1957 resuscitoval Riccardo Freda italsky horror svymi I Vampiri, asistoval mu pri tom tehdy uz triactyricetilety Mario Bava. Oba tehdy polozili zaklady italskemu gotickemu horroru, coz byl subzanr, ktery reagoval na uspech britskeho Hammeru a Amicusu a americke spolecnosti AIP. Italsky pristup ke klasickym horrorvym tematum byl o poznani drsnejsi, ale nejen to. I zpracovani, predevsim kamera a prace s barvami, je u Bavy o pricku vys, nez u jeho angloamerickych kolegu. Operazione paura predstavuje ve vsech smerech standard, na jaky jsem z dane doby a mista zvykly. Pribeh o pomstyvtivem duchovi male holcicky neni prilis objevny, ale je natocen naprosto fascinujicim zpusobem. Svuj dil na tom jiste maji i dobri herci, ale vetsina chvaly musi nutne putovat ke skvele kamere a s ni spojenemu barevnemu ladeni celeho snimku. Tak jako Bava to dokazal uz jen Argento ve svych nejlepsich kouscich. Na film jako je Operazione paura se nekouka, ten se uziva.... (29.11.2005)

Snímek Maria Bavi zaujme hlavně svou temně gotickou atmosférou umocňujíci vyníkající hudbou, která nepostrádá smyčce, hoboje, fagoty a další různé nástroje a hraje skoro pořád v celém filmu. Moc se mě líbilo krásné staré sídlo, staré porcelánové panenky, hřbitov a hostinec, ve kterém na začátku filmu byli obyvatelé tamnější vesnice nad kterou ležela stará kletba a ti obyvatelé byli hodně divní. Perfektní byly různé pohyby kamery, přibližování, oddalování a různé jiné vychytávky a hlavně různé barvy a nasvícení! To dodává filmu skvélý ráz! Paráda!! Nádherná hra s barvami! A jako jeden z prvních hororů, ve kterém se zjevuje mrtvá holčička, která má opravdu děsivý výraz! (27.11.2011)

Už zase musím pochválit Filmag.Tentokrát jsem si ale už fakt kecl na prdel. Za 76,-kč (!!!) jsem si pořídil Tohle a Dům hrůzy,Divadlo hrůzy,Kanibal muzikál.Zámecká zrůda,Černá kočka,a Den matek!! Jasně že jsem neváhal ani vteřinu,a to i přesto,že Dům hrůzy ,a Divadlo hrůzy jsem už měl (nechcete někdo dáreček?,já už ho tímhle dostal)Tentokrát kvalitativně (vysoko) velmi vyrovnaná sbírčička,kde i slabší kusy jsou v pohodě nad horrorovým průměrem a to i pro mě naprosto neznámý a výborný tenhle Bavův biják. (22.06.2010)

Chvílemi je až milé, jakými úžasnými rekvizitami a kulisami Mario Bava vyplnil tento naivní film o pomstychtivém duchovi. Všuda samá brnění, panenky, sarkofágy, kříže, lebky, pavučiny, prach, mlha, ruiny, rakve, masivní nábytek, bizerní svícny, oprýskané zdi... Je pravda, že nahromaděny jsou poměrně esteticky a kamera se na ně umí dívat z fotogenických úhlů, ovšem děs, děs vyvolat nedokáží. Neumí to ani hudba, ani náhlá zjevení postav, k nim spěšně zoomující kamera za hlasitého znění disharmonických tónů... Ano chvílemi je to všechno tak milé, až musím tomuto snímku s nudnou a banální fabulí pár bodů přidat. Silné **. (12.07.2009)