Frigo na námluvách

(ehm) Nejlepší Keaton, kterýho jsem kdy viděl. Jen lituju, že jsem to viděl ve festivalový verzi, kam někdo z organizátorů propašoval "jako inovaci" hudební doprovod kapely svýho bratrance, nebo co to bylo. Prostě sleduješ ty parádní scénky s takovym divně amorfnim syntetickym podkresem. Ty zvuky se samozřejmě nikdo ani trochu neobtěžoval nastřihat k tomu obrazu. #lfs2020 (75%) (05.12.2020)

V dokonale zariadenom, malom domčeku žijú dvaja bratia v úžasnej harmónii. Panuje tu geniálna flexibilita, i ja by som chcel mať takéto výdobytky techniky. Hašteriť sa začnú až vtedy, keď im do cesty vojde žena, o ktorú majú obaja intenzívny záujem. Frigo spočiatku nebude mať ani kúsok voľného času na potenciálnu frajerku, lebo ho hodnú chvíľu bude naháňať rozzúrené psisko, že by ho s chuťou najradšej dotrhal, a to je vlastne taký vrchol celého režisérskeho, krátkeho filmu, ktorý sa stal večným. S „trhačom” sa neskôr definitívne zmieri, ale tým sa jeho starosti ešte nekončia, i so „strašiakom” sa stotožní... A čo všetko tomu predchádzalo, je extrémne komediálne a vtipné, veď sa ani nie je, tomu, čo čudovať, lebo sa pozerám s nemým úžasom na legendárnu „kamennú tvár” . (04.01.2018)

Keaton opět udivuje svoji nadčasovostí, svěžestí a nepřetržitým gejzírem nápadů v závratném tempu. Už samotná expozice v domě, kde jsou všechny pokoje v jednom pokoji je neuvěřitelný a nesmírně propracovaný kousek, na to přijde honička s šíleným psem, slibovaný strašák a nakonec geniální svatba na motocyklu s nedobrovolně nabraným knězem. Člověka až udivuje, že oproti ostatním groteskám na Keatonových počinech dosud neulpělo ani smítko prachu a dokáží srazit z židle plnou silou i dnes. (23.02.2011)

Frigo nejprve uvádí na scénu řadu svých oblíbených, i když trochu nepraktických, vynálezů a zlepšováků. Tentokrát v domě, kde žije ještě s kamarádem, který je zároveň jeho sokem v lásce. Dům má jedinou místnost a ta tedy musí sloužit ke všemu. Z postele se otočením stane vana, z gramofonu kamna. Obzvlášť propracovaný je způsob stolování. V druhé části filmu, už mimo dům, dojde k soupeření o dívku, kterou oba milují. Nejdříve nebohého Bustera pronásleduje vzteklý pes. Honička je sice trochu banální, ale je v ní spousta dobrých gagů. Později dojde k honičce se sokem a také s budoucím tchánem. Buster se ale lehce promění v strašáka na poli a uteče. A nakonec skvělé finále, včetně netradiční svatby na motorce a kněze zdánlivě spadlého z nebe. (14.03.2007)

Většina krátkých Keatonovek je něčím zajímavá a vtipná, ale málokdy se stane, že by neměla ani jedno hluché místo a byla to jízda od začátku až do konce. Příběh je rozdělen na tři části, jedna lepší než druhá (nebo dokonce třetí). První je o geniálně promyšleném stolování, druhá o šíleném psovi (nejlépe vycvičený pes, jakého jsem ve filmu viděl mimochodem) a třetí o netradičních námluvách a svatbě okořené velmi nebezpečeně vyhlížející honičkou (není to první automobilová honička ve filmu vůbec?). Zkrátka jedna z nejlepších (ne-li nejlepší) Keatonovka, kterou by byla škoda minout. Mimochodem je to jen můj pocit, nebo jsou ty starší snímečky Bustera Keatona skutečně takové napěchovanější a svěžejší a celkově zábavnější než ty "nové" (rozuměj od 1924 a výš)? (23.11.2007)