poster

Sbohem děcáku

  • anglický

    Bye Bye Children's Home

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2017, 92 min

Scénář:

Hana Ludvíková

Kamera:

David Cysař

Producenti:

Hana Třeštíková

Střih:

Zdeněk Marek

Zvuk:

Jiří Gráf
(další profese)
  • hous.enka
    ****

    Má na výchovu dítěte větší vliv prostředí, kde vyrůstá, anebo je spíše ovlivňováno svou genovou výbavou? Hana Ludvíková nabízí svůj pohled na problém a není to nikterak optimistický pohled. Jsou vlastně dva způsoby, jak vyjít z děcáku: buď budete svou novou rodinu milovat a budete makat jako šroub, nebo se z vás stane podivná existence ztracená ve světě dospělých. Ať už je to ale jakkoli, dítě má vyrůst ve fungujícím a prospěšném prostředí a instituce rodinu nahradit nemůže a ani nechce. Časosběrný dokument o třech dětech z děcáku, kteří film začínají pár měsíců před oslavou osmnáctin, je skvělý nápad. Doufám, že autorka děti dál sleduje a za pár let dá dohromady další film. Všem třem hrdinům držím palce, ať najdou svou cestu.(20.5.2019)

  • Ukrizku
    ***

    Problém je v tom, že krom rodičovské lásky Jardovi, Simoně i Lukášovi chybí určité, minimálně průměrné rozumové schopnosti. Takže pak by bylo fér dát do podnázvu informaci o finanční a sociální negramotnosti, aby si divák nemyslel, že v děcáku jsou jen děti s podprůměrnou inteligencí. Očekávala bych názor odborníka, který minimálně navrhne opatření k posilování mimointelektových rysů osobnosti, aby se dalo předejít maladaptaci s predikcí bezdomovectví, narkomanie nebo předlužení. Dokumentu tohoto zaměření by spíš slušela kazuistická forma, s poctivou deskripcí patologických fenoménů, kontextualitou a vyplývajícími návrhy opatření pro změnu.(11.4.2019)

  • nirvanafan
    ****

    Tohle je dokument, který ukazuje každodenní realitu lidí, co vyrostli vlastně ne tak daleko ode mě, ale přesto to působí jak z jiného světa. Netvrdím, že se aktéři tohoto dokumentu chovali vždy férově, ale je hrozně lehké soudit někoho, pro koho je například tak jednoduché ocitnout se na ulici. I když se člověk snaží, funguje a chce, aby jeho život nějak vypadal, bez té oporné sítě, kterou tvoří rodina, to musí být extrémně těžké. O to větší klobouk dolů před Járou, který se k tomu, že se mu v tak brzkém věku narodilo dítě, postavil jako chlap a je živoucím důkazem toho, že když se chce, všechno jde. Bohužel ne každý ale zdění i jeho hyperpozitivní náturu :D Každopádně snímek je natočen velmi kvalitně. Na dokument má ohromný spád a chytře zvolené časové úseky spolu se střihem udržují diváka v napětí, co se stane dál.(10.4.2019)

  • Slarque
    ***

    Režisérka si dobře vybrala ústřední postavy, obzvlášť od Simony se dalo čekat snad cokoliv, navíc se zdála v každé situaci, že jí je nejlíp za celý její život. Ale žádnou obecnější výpověď o lidech opouštějící dětské domovy tu nevidím, jen prostě osudy tří konkrétních mladíků, které prostě jen začaly na stejném místě. Dobře natočené i sestříhané, ale nic navíc.(10.4.2019)

  • pupidup
    ****

    Annisko015..tento film rozhodně není jen pro starší... Tento film je jak pro mladé,tak i ty starší.. pro ty mladé.. tím víc. Může fungovat treba jako psychomotivacni manuál pro děti v takovéto životní situaci. A možná trochu i pro ty, kteří s nimi pracují. Mnohokrát jsem se ve své práci setkala s profesionály,kteří jednali neprofesionálně. Totiž snazili se za každou cenu vnutit druhým své osobní vzorce chovani a soudit dle nich. Samozřejmě,že ale jejich práci obdivuji a upřímně smekam. Já bych to dělat nemohla... Jsme prostě jen lidé. A ještě jeden poznatek pro Simonu: i když dětem dáte vše,včetně lásky,nikde není záruka,že vám nevyroste spratek,který nemá daleko k dětem z decaku, jako je ona a další... geny jsou někdy fakt svině! 😁(9.4.2019)

  • - Film byl promítán na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2017. (arajnoha)