Vzplanutí

"Burning" bol skutočne zaujímavým filmom. S vynikajúcim záverom, dobrými momentkami a skvelou atmosférou, ktorá ma držala až do poslednej scénky. Možno by som síce chcel vedieť čo sa nakoniec reálne s Hae-mi stalo a ako to bolo s niektorými momentkami, no mám pocit, že niečo z toho mohli byť aj proste metafory. Nebudem to rozoberať, no taký je môj celkový dojem z filmu. Jong-su je skvelý protagonista, hoci mám pocit, že niektoré časti jeho života sú tu trošku navyše. Najmä časti zo súdneho procesu. Nemám pocit, že by to moc pridávalo filmu. Tá tajomnosť je skvelá, atmosféra veľmi dobrá a hold v Južnej Kórei sa točia skvelé filmy. A tento je na tom rovnako. Posledná polhodina je pre mňa highlightom filmu a hoci nám neodpovedá na všetky otázky, myslím si, že tie dôležité pochopíme. Určite stojí za pozornosť. Hodnotenie: B+ (16.04.2019)

Základ deju celkom fajn a s množstvom potenciálu, ale to pomalé tempo to akosi celé zabilo. Na to, že má film takmer 150 minút, sa tu udialo toho pomerne málo. A aj to čo sa dialo, pôsobilo takým ťažkopádnym dojmom, v štýle "nuž, čo už, stáva sa". Pozerám, že všeobecne sa to divákom pozdávalo nadpriemerne. No bohužiaľ, do tejto masy sa bohužiaľ nepridám. A pritom by bol scenár sám o sebe v skratke fajn, ale skôr na takú hodinku. 2* (04.01.2024)

Stal se zázrak, mě se upřímně líbil jihokorejský film! Sice jihokorejsky moc nevypadá, vzhledem k tomu, že zde nejsou ani náznaky patosu, postavy nehrají o nejhysteričtější možný herecký výkon a nepřijde ani žádný trapný vtípek, ale čert to vem. Tohle je spíš v duchu japonských poetických filmů a ty mám rád. Vtáhlo mě to do děje už od začátku skrze prostorem jen tak proplouvající kameru a seznámení/opětovné shledání Jong-sua a Hae-mi, kdy on působí, jakože je spokojený sám se sebou a víc od života nechce, ale s ní se začne zničehonic bavit a ona jako vnitřně nevyrovnaný člověk, u kterého není jasné, jestli je trošku psychicky narušená, nebo je jen v takovém stavu. Do toho se pak přidá boháč Glenn, teda Ben (hhh, to se mi povedlo) a začne milostný trojúhelník, který strašně dlouho není milostný. Graduje to samozřejmě dál, nebudu vše prozrazovat, ale fascinuje mě, jak už zpočátku to působí tajemně (mimo "neujasněné" postavy i "neviditelnou" kočkou), aby časem přišla skutečná záhada a předchozí podivnosti se dořešily jen tak mezi ní, jako by na nich nezáleželo, i když budují atmosféru první poloviny filmu. Není to ani prázdná žánrovka - na to se zde zajímavě pracuje s motivem jak milostného trojúhelníku, tak i s dalším populárním žánrem a určitá poselství z toho taky vzejdou. Vlastně se vše dostatečně vysvětlí, uzavře a není třeba to zdůrazňovat skrze velké scény, prostě někdy stačí jedna věta nebo nevinně působící dialog. Je to o objevování a spojování vodítek a Chang-dong Lee je nastiňuje a vysvětluje chytře. Jediný problém mám s tím, že v druhé půlce mi celkem rychle bylo jasné, jak se věci mají (což ne že by mi zkazilo zážitek, ale už to nepůsobilo tak tajemně jako předtím) a že dějová linka se soudním řízením Jong-suova otce sice do celku zapadá, ale pořád spíš působí navíc, vzhledem k tomu, že se k ní film vrací po velmi dlouhých pauzách. A osobně jsem nepochopil délku některých scén, když třeba přes minutu nabízí to samé beze změny, ale naštěstí jich nebylo moc. Rozhodně milé překvapení, ve které jsem v jihokorejských vodách už ani nedoufal, ale přišlo. 4* (25.05.2024)

Korejský mysteriózní film podle povídky Haruki Murakamiho, kterou jsem nečetl. Ale i kdyby to nebylo napsáno v anotaci, možná by mě napadlo, že je to od něj, protože to nese jeho typický rukopis. Jde o milostný trojúhelník nesmělého začínajícího spisovatele, záhadného boháče ve stylu Velkého Gatsbyho, a potrhlé femme fatale (a možná patologické lhářky), která jednoho dne zmizí. Na to, že to mělo dvě a půl hodiny, to uběhlo skvěle. (16.08.2018)

Zpracovat či lépe rozpracovat nebo prohníst rozválet Murakamiho povídku o 13 stranách běžného PDF-formátu na 148 minut filmu musí být nutně uměním. Hrdina Jong-su se setkává se známou z mládí, éterickou Jong-su. Posléze se na scéně objevuje korejský Velký Gatsby (Ben), kterého zajímá jen to, co je zábavné, a navíc vypalování starých skleníků (u Harukamiho stodol, proto "Barn Burning", viz též stejnojmenou povídku od Williama Faulknera, který je navíc Jong-suovým oblíbeným spisovatelem). Hae-mi ale náhle zmizí (zůstane po ní jen kočka v Benově zásuvce její hodinky). Jong-su se na základě těchto indicií a obcházení skleníků, z nichž žádný nakonec nebyl vypálen (mystická elipsa), domnívá, že jejím vrahem je Ben. Pozn.: Enšpígl **** řešil závěr (3 možné) s přítelem u u halušek s brynzou. Rád bych se také zúčastnil, i když by mi halušky s brynzou poskytly samy o sobě větší potěšení. Pozn. 2: Povídka nekončí vraždou, její poslední věta zní: "Pořád běhám každé ráno kolem těchto pěti stodol. Žádná stodola v okolí nevyhořela. A že by nějaká vyhořela jsem ani neslyšel." Blízko konce (obíhání stodol) je zajímavá úvaha: "Občas mi v hlavě vzklíčí myšlenka, že chce, abych nějakou stodolu vypálil sám. A jako by mi do hlavy nasadil obraz hořící stodoly, který se stále rozpíná jako při nafukování pneumatiky. Dokonce jsem si někdy i pomysli, že dokud budu čekat na to, až to udělá, mohl bych ho zrovna tak předejít a sám škrtnout sirkou a stodolu vypálit. Stejně je to jen rozpadlá stará stodola, ne?"..... Takže jsem také podal svojí "teorii závěru", bohužel bez halušek a brynzy. (22.03.2020)