poster

Vražda Ing. Čerta

  • anglický

    Killing the Devil

Komedie

Československo, 1970, 72 min

  • cutugno
    *****

    Menšík a Bohdalová v netypickej komédii o všežravom Ing.Ćertovi je mojou najobľúbenejšou postavou pána Menšíka. Já sa pri tomto filme nesmierne bavím lebo tý dvaja to zahráli na jedničku. Len by som chcel vedieť ako prebiehalo natáčanie scén kde toho Ing.Čert toľko zjedol...vyzeralo to akoby kamera išla bez prestávky.A ďalšia vec ...pri pozeraní filmu stále vyhladnem, to je asi tým ako Menšík konzumuje jedlo tak chutne.(16.3.2012)

  • SimpanzJi
    ****

    Hlavní postavou, se kterou se zároveň divák nejlépe ztotožní, je bezesporu Ona. Ač má ve snímku téměř stejně prostoru jako Čert, její pocity můžeme pozorovat hned v několika rovinách. Jednak se nám odvíjí samotný příběh mezi dvěma postavami, zároveň pak Ona mnoho věcí komentuje osobním komentářem nebo sedí ve “zpovědnici” a reflektuje události do zrcadla. To je jeden z filozofičtějších rozměrů Vraždy Ing. Čerta, která ale jinak slouží i divákovi, které tyto záměry neobjeví či nepochopí. Sledování snímku může být variabilní a lze chápat v několika rovinách. Buď prvoplánově jako vztah mezi Ní a Čertem, anebo vztah mezi pohlavími – tudíž mužem a ženou. Krumbachová nám představuje dva (zpočátku) stereotypní charaktery a klišé společné večeře, které ale stihne několikrát zbořit (a jak víme, obrácené klišé už není klišé). Divák se tak například dozvídá, že Čert je skutečný čert z pekel a několikrát to svým jednáním dokáže. Snímek postupně eskaluje ve větší a větší absurdno. Zatímco zpočátku sledujeme romantickou komedii, během sedmdesáti minut se vystřídá drama, krimi i fantasy, protože co si budeme, čerti se po našem bytě jen tak neprocházejí. Charaktery se vyvíjejí, postupně je poznáváme a otevírají se nám. Co se týče výše zmíněné formální stránky, Krumbachová si jako zkušená kostymérka (samozřejmě i k tomuto snímku vytvářela koncept kostýmů) všímá nejmenších detailů. Dekorace bytu, ve kterém se většina filmu odehrává, jsou stavěny do kontrastu k samotným kostýmům, do kterých jsou postavy oděny. Mluvíme však o kontrastu jemném, který navzájem souzní – každá z postav má něco béžového a hnědého, stěny pokoje jsou pak také béžové a nábytek logicky tmavě hnědý. Barvy jsou skutečně synergické a na plátně skvěle fungují. Často je mizanscéna doplněna ještě o nějakou zelenou květinu. Kamera Jiřího Macáka je ve většině záběrů statická, střih Miroslava Hájka má volnější tempo a nápadně delší záběry, ve kterých se postavy navzájem konfrontují, doplňuje příjemná hudba Angelo Michajlova. Zvuk Františka Fabiána se zaměřuje především na výrazné hlasy hlavních dvou herců a příliš nevnímá okolní jevy. Pokud postavy nemluví nebo nehraje hudba, je skutečné filmové ticho. Tento film má skvělé tempo a uměřenou stopáž, která k vyprávěnému příběhu sedí akorát. Jediné, co lze vytknout kompaktnosti celého počinu jsou tři (ač velmi krátké) scény, ve kterých se objevují jiné postavy než Ona a Čert – možná by bylo zajímavější skutečně pracovat jenom s nimi a nenechat příběh vyrušit něčím dalším. Otázkou pak ale je, jak by narativ fungoval bez těchto scén, ve kterých je vždy přítomna postava věštkyně z karet, která Jí předpovídá budoucnost a značně ovlivňuje její následující konání. Sledovat snímek Vražda Ing. Čerta po padesáti letech od vzniku je skutečně magické. Svět (i svět filmový) se mezitím vyvinul, přesto je však děsivé, kolik z tohoto příběhu bohužel platí i v dnešní době. Feministicky zaměřené snímky dvojice Chytilová–Krumbachová (tento nevyjímaje) jsou bohužel v některých svých rozměrech stále aktuální a nic se na nich nezměnilo. Ženy jsou v některých částech světa stále vnímány jako něco míň, jako kuchařky a domácí hospodářky (právě tento stereotyp skvěle popisuje Vražda Ing. Čerta – zatímco Ona mu každý večer vaří, on ani nepoděkuje, protože si myslí, že to je jasná věc). Vražda Ing. Čerta je tak nejen skvěle propracovanou komedií s výbornými hlavními představiteli, skvělou režií s citem pro detail, ale zároveň svědectvím sedmdesátých let, od kterých jsme se sice posunuli hodně, ale v některých tématech vlastně příliš ne. Bohoušů Čertů je dnes pořád hrozně moc. Ale jak se zpívá v průvodní písni celého snímku – lepší sněžný muž, nežli žádný muž.(11.5.2020)

  • Libidor
    ****

    Jediný režírovaný snímek významné filmové výtvarnice a kostymérky Ester Krumbachové, vyprávějící o milostných zkušenostech jedné dámy (Jiřina Bohdalová) se samotným pekelníkem (Vladimír Menšík). Děj filmu - postavený především na improvizaci obou hlavních aktérů - sice není úplně vyvážený a jednolitý (po první velmi dobré půlhodině trochu ubývá na plynulosti a tempu), nicméně několik scének je velmi vydařených a velmi vtipných (zvláště Menšíkovy "žrací" hody jsou k popukání). Velmi doporučuji před nebo při shlédnutí tohoto nevšedního filmu něco malého sníst :o)))(26.1.2006)

  • Autogram
    ***

    Láska ide cez žalúdok, no v pripade muža v podaní Menšíka to nie je isté. Láska sa teda nekoná, zato jedla skonzumuje za troch. Nie je to až taká Veľká žranica, ale jedlá vyzerajú skvelo, Bohadlová ako oddaná kuchárka a bezvýhradne milujúca žena zastúpila ženský svet. Nekompatibilita s mužskym svetom je extrémna, to prehnané zvýraznenie rozdielov sa v prvej polovici podarilo. Druhá už nejako nenadviazala na tempo zo začiatku a značne nudila, opakovanie prejavov z oválneho zrkadla ma už nenadchýnalo. –––– Ty jsi ale ztloustla. Taky už nejsi nejmladší. Doufám, že jíst budeme hned.(23.4.2015)

  • JitkaCardova
    *****

    Silné, sevřené ztvárnění až absurdně šťastného nápadu, stejně burleskní jako rafinovaně, cizelovaně jinotajné... Kabaretní anekdota i svérázná sonda do psychologie osamělé, zaopatřené ženy, se vší ironií i dojímavostí, silou i zranitelností, prohnaností i bezmocí, ovšem vyjádřeno a servírováno autorsky, originálně, expresivně. lstivě a s důvtipem, zkrátka navýsost po žensku. Křehkost se tu snoubí s rázností, prozaičnost s fantasknem, téma samoty a opuštěnosti nezapadne, ale je na něj zřeno právě jako na dané východisko, a to okem komicky mžourajícím, ladně se přimhuřujícím i pronikavě a nesmlouvavě observujícím. *** Plus: pro mě jednoznačně první film - byť zdaleka ne první, u něhož je patrné, že se o to pokouší - , kde je Jiřina Bohdalová s úspěchem předvedena jako skutečně krásná žena vekého světa, byť už odkvétající, snesla by ještě v této době bez uzardění srovnání se stárnoucí Bridgite Bardotovou: "Haló, Bohouši, někdo ohlodal v celém bytě nožky od nábytku. Jako by tu měli nory nějací cizopasní hlodavci, nenasytní, žraví, nestoudní. Co si mám počít? Jak mám přimět jakéhokoli řemeslníka, aby vykonal tak... tak podivnou opravu? Zvlášť v dnešních časech, kdy lidem tak zjemnělo nervstvo?"(24.7.2014)

  • - Manžel Ester Krumbachové režisér Jan Němec o filmu Vražda Ing. Čerta prohlásil: "Neznám blbější film." (raininface)

  • - Poslední film ve kterém si zahrál před emigrací do Anglie režisér Jan Němec. (M.B)

  • - Ing. Čert (Vladimír Menšík) ihned po předkrmu vypije všechny 3 skleničky, které má před sebou. Když dáma (Jiřina Bohdalová) nese jako další chod špagety, jsou všechny tři sklenky již opět plné. Když začne inženýr hodovat, jsou opět prázdné. (DexMASTER094)