Black Sabbath: The End of The End
Režie:
Dick CarruthersObsahy(1)
Kapela Black Sabbath se v únoru 2017 rozloučila se svými fanoušky dvěma monstrózními koncerty ve svém domovském Birminghamu. Vznikl z nich koncertní snímek s lakonickým názvem The End of The End a jako každé ‚sbohem' je doslova nabitý emocemi. Během vystoupeních završujících téměř 50letou éru vynálezců heavy metalu zazněly nejslavnější hity jako „Iron Man“, „Paranoid“ nebo protiválečná „War Pigs“ v podání původního složení kapely včetně Ozzyho Osbourna, kytaristy Tonyho Iommiho a basáka Terrence „Geezera“ Butlera. Heavymetaloví klasici odehráli během půl století dlouhé kariéry na 80 koncertů, které vidělo víc než milion fanoušků po celém světě. Skladby, které zazněly na derniérovém podiu, ve filmu doplní exkluzivní zákulisní záběry a osobní rozhovory, v nichž kapela vzpomíná na desetiletí společného působení. Kamera navštíví také nahrávací studio, v němž si rockeři střihnou staré skladby, které nikdy nezazněly před živým publikem. Film jako ‚labutí píseň' největší heavymetalové kapely všech dob natočil Dick Carruthers, ostřílený režisér řady velkých hudebních snímků. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (24)
Na úvod: nejsem fanda Black Sabbath, po druhém albu (hráli z něj pět skladeb) můj zájem o ně postupně klesal, přestože samotnou "Paranoid" považuji stále za převratnou a ve své vyhraněnosti dokonalou skladbu.... Nedávno jsem poslouchal Osbournovy paměti "I Am Ozzy", a když jsem v tomto filmu, jehož účel byl (měl být!) jiný, slyšel stejné nářky na zlodějské manažéry a přitom se díval na jeho masivní zlaté prsteny, bylo mi to už protivné... Na druhé straně se mi líbily "písničky ze studia", které se naprosto obešly bez světelné show a Osbournových kidů o bohu, lásce a mávání rukama. ()
Rozloučení s prvním metalovou kapelou na světě. Na prvním promítání v kině v minulém roce jsem nebyl, tak jsem to nyní napravil. Na jednu stranu rozhovory byla přidaná hodnota, na straně druhé to nabouralo atmosféru koncertu, který byl jistě tak výborný jak v Praze v roce 2016, dále výhrady nemám. Ke skladbám: Koncert doplňuje záznam ze zkušebny, kde zazněly songy na které se během turné nedostalo a daly tak důstojnou tečkou za vším co takhle trojice dokázala za 50 let. ()
Black Sabath je rozhodne kultová skupina, ktorá prešla z blues-rocku a hard rocku na heavy. Tu si našli obrovskú škálu fanúšikov. Tony Iommi sa zaraduje medzi svetovú špičku gitaristov. Čo je podstatné aj keď sa pohybovali v obrovskej popularite, nepodľahli sugescii, ovplývali skromnosťou a držali sa pri zemi. Len tak to vedeli dotiahnuť až sem. Veľmi pôsobivý dokument vystihuje presvedčivo ich mentalitu a aj keď zďaleka neskončili, je to veľmi pôsobivá rozlúčka s tvrdým a neúprosným kolotočom koncertov, ktorých už majú zrejme dosť. ()
Tak jo, máme tady asi osmý definitivní konec BS.. Ozzy už je tak nějak po svém rozhašenej asi 20let, tak jsme na to relativně zvyklí.. Člověk trošku útrpně překousne i ten fakt, že se to koná bez Billa.. Ale kurva kdyby se mi dostal do ruky ten mamrd co to editoval, tak by ho pak skládali dohromady jako puzzle o pěti tisíci kouscích. Naprosto nechápu proč musí být doprostřed skladeb vsunovány stokrát omleté pindy sabbaťáckých gerontů. Chci poslouchat tu hudbu a ne, že mi uprostřed magicky vybrujícího tónu Iomiho kytary začne Ozzy vysvětlovat jak nešikovně měli ošéfovanou právní úpravu své tvorby.. Co to kurva je?! ()
Jsem smutný, skončila má nejoblíbenější kapela všech dob! Rozloučili se však velmi důstojně. Natočili výborné album a projeli za posledních pět let celou Zemi křížem krážem. Ještě v červnu se také zřejmě naposledy setkám v Praze z Ozzym a jeho kapelou a pak už bude definitivní konec. Hudba Black Sabbath mě doprovází mým životem od mládí a pomáhala mi v časech, kdy se mi nedařilo a byla mým průvodcem i v lepších časech. Nic se nedá dělat, všechno jednou musí skončit. Díky za všechno: Ozzy, Tony, Geezere i Bille! Budete mi chybět, ale vaši hudbu neopustím a budu ji poslouchat až do svého konce!!! ()
Galerie (13)
Photo © Trafalgar Releasing
Reklama