Děrsu Uzala

,,TEN GOLD MA FASCINOVAL. UDIVOVAL MA SVOJOU BYSTROSŤOU, ZA KTORÚ VĎAČIL DLHÉMU ŽIVOTU V TAJGE. A NAVYŠE MAL AJ KRÁSNU DUŠU." __ Tak Pán Kurosawa známy svojimi samurajskými eposmi nakrútil pravdepodobne svoj najlepší film z úplne iného súdka. Čím ma tento film fascinoval bola jeho čistota (nie však kvalita DVD) s akou bol vyrozprávaný. Nebol nijak zbytočne sentimentálny, nebol ideologický a tým nijako napadnuteľný, na nič sa nehral a práve tím bol Veľkým. Čistota človeka a prírody v najrýdzejšej podobe. Herecký výkon ,,neherca" Maksima Munzuka je najprirodzenejší, aký som doteraz videl. Snáď len menšiu poznámočku by som mal práve ku kamere, ktorá mohla byť miestami lepšie využitá a ponúknuť viacej pôsobivejších záberov, avšak aj to by sa jej dalo vzhľadom k tomu akým štýlom je film rozprávaní odpustiť. Moje bude veľmi rád, že takto príjemne stráviť Štedrý večer. ,,ČLOVEK JE TAK MALIČKÝ TVÁROU V TVÁR VEĽKEJ PRÍRODE." _ P.S: môj komentár č. 500, hodnotenie č. 1000. (31.12.2008)

Sympatický, ale aj preceňovaný film. Postava Dersu je prudko sympatická, ale Kurosawa nedokázal z lineárneho príbehu vykresať dostatok presahu. Príde mi neuctivé dať takto ladenému filmu tri hviezdy... Scénu so sekaním trávy si zapamätaté aj scény s obchádzajúcim tigrom, ale chýbalo tam trchu viac interakcie hrdinov s nádherným prírodným prostredím... POSLEDNÝ TRAPER i VYSLOBODENIE ma zaujali viac... (26.04.2015)

Sibír je nekonečne rovnaká, po dlhšom pobyte až nudná. To mi svorne potvrdili dlhšie dokumentárne filmy zaznamenávajúce monotónny ráz rozľahlých zamrznutých tundier a tajgy. Ale nielen tie: pár známych, túžiacich po sibírskom dobrodružstve, sa po návrate netúžili práve z dôvodov istej monotónnosti prostredia sa tam v blízkom čase navrátiť. Azda preto, že nestretli dobrotivého "ducha" tamojších hôr - starčeka Dersu Uzalu. Preto je dobrá filmová fantázia, hoci po neviem koľký raz zase "na základe skutočnej udalosti". Veď bez ústrednej postavy by šlo o ďlhší monotónny sibírsky príbeh, no ako sa zdá z niektorých tunajších komentárov, ani prítomnosť v prírode a prírodou žijúceho deduška nestačila na výraznejšie hodnotenie. Čakali viac. Osobne spokojnosť nadpriemerná, úsporné dialógy podčiarkovali nevyhnutnosť potrebného. Cez zamrznuté pocity netreba vyslovovať siahodlhé dialógy. Stačí jednoduchá viera vo všetko živé i zdanlivo mŕtve, neodsudzovanie za iný spôsob života a nezasahovanie tam, kde to nie je nevyhnutné k prežitiu. (08.09.2016)

Obávám se, že na původní verzi to nemá. Akira Kurosawa se zde soustředil hlavně na postavu Děrsu Uzaly a vybral naprosto famózního herce, a pak na jeho schopnosti přežití v divočině (a s tím spojenou kritiku nebo jakýsi povzdych nad nesmyslností života ve městech, kde člověk musí za vše, co má v tajze zdarma, platit. Naprosto však okleštil příběh, vztahy, jednání postav, samotné zeměměřičské prvky a co nejhoršího - přírodu. Za celý film uvidíme v tajze jednu jen chycenou laňku a jednoho tygra! Kde jsou třeba ti soboli? Původní verze má navíc sevřený příběh, který odněkud někam jde, snaží se o jistý dramaturgický oblouk, Kurosawa pojal svůj film jako sled scén bez jakékoliv větší dramaturgie. V původním filmu se hodně dozvíme o zeměměřičství, o lidech, různé podrobnosti, to zde rovněž chybí nebo je pouze v minimální míře. Zkrátka, přesto, že je původní film o hodinu kratší, je obsažnější a dává víc informací i záběrů skutečně krásné přírody. Kurosawova verze je chladnější, přírodu poněkud ignoruje, a soustředí se na tvrdé možnosti přežití, určitou mystiku, přemýšlení o životě obecně (Číňan na začátku) a motem tohoto snímku by mohlo být to, co v něm zazní: Člověk je velice malý oproti silám přírody. A v tom je tato verze velmi silná. V tom sdělení, že příroda není žádná kamarádka, může i zabít, ale nabízí i potravu, možnosti přístřešků nebo dříví na oheň. A že nám, městským lidem, ta spojitost hodně chybí a moderní člověk by v ní snad ani nepřežil, protože všechny své instinkty a schopnosti pozorování ztratil. (04.04.2020)

Nádherný snímek s hlubokým poselstvím, dynamicky plynoucí v prostředí sibiřské tajgy. Maksim Munzuk v hlavní roli je fenomenální, pochybuji dokonce, že by jej překonal můj oblíbenec Toshiro Mifune, se kterým se pro roli původně počítalo (v této souvislosti se tradují různé fámy o hádce mezi Kurosawou a Mifunem - ve skutečnosti si Mifune nemohl dovolit odjet na dobu neurčitou na Sibiř, což mistr přijal jako fakt, k žádné hádce nedošlo). Úchvatná kamera je samozřejmostí, bohužel u české verze poněkud zamrzí nízká kvalita přepisu. Nemohu si pomoci, ale jakoby byl tento snímek čím dál aktuálnější. AK byl jedinečný znalec člověka a jeho duše a právě to z něj, vedle výjimečných režisérských kvalit, udělalo legendu. (25.11.2008)