Reklama

Reklama

Universum Brdečka

  • angličtina Universum Brdecka (festivalový název) (více)
Dokumentární
Česko, 2017, 84 min

Universum Brdečka odkrývá profesionální příběh i osobní motivace významné postavy české kinematografie, na jejíž jméno se už pomalu zapomíná. Nepůsobí však jako nezáživný exkurz do filmového archivu, ale spíše jako neformální dekonstrukce barvité a komplikované osobnosti Jiřího Brdečky. Dokument o životě bohéma, intelektuála, dandyho a člověka s mimořádným výtvarným cítěním a literárním talentem realizoval režisér Miroslav Janek v úzké spolupráci s Brdečkovou dcerou Terezou. Tomu odpovídá i výrazně osobní ladění celého filmu. Snímek zachycuje různé postavy, které Jiří Brdečka v průběhu svého života ztvárnil. Někdy dostane prostor Brdečka-otec, který osmileté Tereze předčítá Kafku. Jindy zase promlouvá Brdečka-karbaník, jehož fascinují kníratí hazardní hráči, nebo Brdečka-novinář, který si na protest proti komunistickému režimu jednoho dne vzal klobouk a celých sedmnáct let nic o filmu nenapsal. Před zraky diváků se míhají fotografie a Tereza Brdečková mezitím vypráví, předčítá, glosuje a pátrá ve svých osobních věcech. Způsob, jakým režisér Janek snímá Brdečkovu dceru, ještě umocňuje pocit, že mezi diváky a protagonistou zemřelým v roce 1982 dochází ke zvláštnímu, osobnímu setkání... Scenárista, spisovatel a kreslíř Jiří Brdečka je v Čechách známý díky spolupráci s Jiřím Trnkou, Janem Werichem nebo Oldřichem Lipským. Komedie Císařův pekař a Pekařův císař, Limonádový Joe aneb Koňská opera, Tajemství hradu v Karpatech nebo Adéla ještě nevečeřela spojuje jeho výjimečný scenáristický talent. Ve světě se Brdečka proslavil především jako režisér animovaných filmů a – podobně jako Karel Zeman nebo Jiří Trnka – se stal mezinárodně respektovanou osobností. Byl jeden z prvních autorů, kteří po druhé světové válce oponovali konvencím kreslených disneyovek. Narodil se v roce 1917 v Rakousko-Uhersku a zemřel v normalizačním Československu. V dospělém věku zažil svobodnou společnost snad jen dva roky po válce. Nejspíš proto si pěstoval svět, ve kterém se dalo žít: svět složený z legrace, fantazie, přátel, filmů, snů a záhad. Byl to svět mimo politiku, ale také ji nutně trochu odrážel. Kým však Jiří Brdečka ve skutečnosti byl? Kde hledal inspiraci a jaký byl jeho bohatý vnitřní svět? Kam se ukrýval před totalitním politickým režimem, aby mohl nakonec světu ukázat svou svobodnou a nadčasovou tvorbu? (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (14)

topi 

všechny recenze uživatele

Velice slabý dokument o fenomenálním tvůrci, jakým Jiří Brdečka byl. Mluví o něm pouze jeho dcera a stará paní, jejíž muž byl přítelem Brdečky a celkově to působí v podstatě nicneříkajícím dojmem. Chybí tomu tempo a spád, díky němuž by dokument mohl být aspoň trochu zajímavý. Čekal bych nějakou strukturu, data a postupnou filmografii včetně scénářů, které pro film napsat. Takhle to vypadá, že dcera mluví hlavně o věcech, které nachází ve starých škatulích, je to neucelené a rozhádané a celé si to v podstatě režíruje sama. Navíc mě dost vadily znuděné komentáře a otázky, které kladl režisér snímku Miroslav Janek. Takovou osobnost měl zdokumentovat někdo renomovanější. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Universum Brdečková je jedno velké neštěstí už od dob Alhambry (románu o jejím otci, částečně vyfabulovaným, částečně vylhaným). Doufala jsem, že jejich společné dílo vyvrcholilo nejhorší vzpomínkovou knihou Pod tou starou Lucernou, ve které Brdečka komentoval výpisky z filmových katalogů a jeho snaživá dcera tento "text" dokončila k vydání... O Bohémě raději pomlčím. Bohužel lid je stále lačný drbů a rodinných historek a tak zaniká Brdečka filmař a stále více vyčnívá Brdečková jako profesionální pábitelka, která má spoustu zajímavých věcí na půdě. Ach jo. #finaleplzen ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Je to takový příjemně nevtíravý pohodový portrét. Je to škoda, že je málo filmového materiálu, kde hovoří Jiří Brdečka sám. Potěšilo mě, že Universum Brdečka zamítá obvyklou strukturu pamětnických portrétů, tedy skrumáž „mluvících hlav“ deklamujících obecné vzpomínky. Režisér Miroslav Janek vede v podstatě soukromý dialog s Brdečkovou dcerou Terezou, která mu předvádí nashromážděné relikvie po otci - a že jich je! V jedné chvíli nad nimi sama užasle poznamená: „Na co všechno měli tenkrát lidi čas“. Nad budováním portrétu se vznáší dojemná, bezmála písmácká nostalgie. Rodinná přítelkyně, s jejímž manželem se Brdečka přátelil, přidala historky, jak k nim chodíval na štrúdl, jak jim daroval a poté si zase vyžádal zpět svůj raný komiks či jak se coby desetiletý o prázdninách zamiloval do třináctileté dívky, která ho za ranní rosy nosila na zádech.Z vyprávění i z Brdečkových prací vyplyne, odkud se vzala jeho slabost pro Divoký západ, do nějž jej zasvětil krajan z Ameriky. Miloval westernové padouchy s noblesou, podvodníky nadané šarmem. Pobavil mě Brdečkův sen, jak stojí jenom ve spodkách na Malostranském náměstí, v ruce drží kufřík s nímž kdysi přišel do Prahy a lidé od něj odvracejí zrak, protože se za něj stydí. Nebo Brdečkův názor "člověk má místo sportu být v kavárně, kouřit cigarety, pít kafe a maximálně si v neděli vyjít na procházku. Hodně se tu listuje papíry a fotografiemi. Brdečkových pamětí se zase vyloupne, jak za války pracoval v propagaci Lucernafilmu coby „pisálek a poskok“, dnes by se řeklo hrdě manažer public relations. A dcera doloží, že si s ní nikdy nehrál jako tradiční táta, zato jí kreslil a ukazoval na slavných obrazech, oč je peklo zábavnější než nudné nebe. ()

hrona 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle dokument se vůbec nepovedl. Nudné, nezáživné, utlachané a vůbec celé takové laciné. Velice špatně se na tento výtvor hledí Ve srovnání s úplně běžnými dokumenty o různých osobnostech napříč všemi TV, je tento silný podprůměr. Bohužel osobnost, jakou je J.Brdečka by si zasloužila dle mého názoru podstatně lepší zpracování, co do obsahu, učinkujících a čteného komentáře. Dokument jsem chtěl původně navštívit v kině, nestihl jsem, a jsem za to rád. Raději si za ušetřené peníze koupím DVD s Tajemstvím hradu v Karpatech, abych tomuto mistrovi vysekl poklonu, jak se patří. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Dokument o životě bohéma, intelektuála, dandyho a člověka s mimořádným výtvarným cítěním a literárním talentem realizoval Janek v úzké spolupráci s Brdečkovou dcerou Terezou, čemuž odpovídá výrazně osobní ladění filmu. Hlavní slovo patří samotné Brdečkové, komentující fotografie z rodinného alba, Brdečkovy rané kresby a další artefakty. Chronologický průřez Brdečkovým životem ve druhém plánu slouží jako výpověď o vztahu dcery k otci, který byl vším možným, jenom ne rodinným typem (málokterý rodič by zřejmě svému osmiletému potomkovi dal číst Kafkovu Proměnu). ___Brdečkovo vlastní dětství je přiblíženo vzpomínkami jeho dědy, učitele Otakara Brdečky, které dotyčný zaznamenal ve knize vydané vlastním nákladem. Podobně Janek postupuje během celého filmu. Využívá dochovaných fotografií, kreseb a textů, které Brdečku v daném životním období popisují co nejvýstižněji. Struktura filmu sice není perfektně semknutá, občas dojde k většímu skoku v čase nebo delší odbočce mimo hlavní směr životopisného vyprávění, ale rozbíhavost odpovídá pestrosti Brdečkových zájmů. ___Nepřeberné množství oblastí, v nichž se Brdečka dokázal realizovat, v dokumentu dlouhém necelou hodinu a půl neumožňuje věnovat každé kapitole jeho života náležitý prostor, Universum Brdečka ale každopádně dokáže probudit zájem o život a dílo dotyčného a slouží jako velmi solidní rozcestník k dalším zdrojům. ___Byť zvolená perspektiva neumožňuje do větší hloubky a v širších souvislostech poznat například Brdečkovy tvůrčí postupy, vnímavě, s lehkostí a bez patosu natočený film projevuje pochopení pro objekt svého zájmu, jaké je u dokumentárních poct tohoto typu poměrně vzácné. 75% ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama