Misumisó

Taky sem byla silně šukanovaná, takže plně chápu hlavní hrdinku, že se rozhodla trochu pročistit řady spolužáků a směle sem jí fandila. Jelikož sem navíc 99% lesba, tak mi došlo i pár věcí, co většině hetero evropanům nedocvakne, nebo docvakne až pozdě, a o to víc sem si to užívala. Každopádně, i když se to nezdá, není zhrzená lesba jako zhrzená lesba. Některou člověk pochopí a některou píču by mlátil lopatou dokud by místo palice neměla bramborovou kaši. Scény, kdy se z drsných šikanátorů a šikanátorek stávají uřvané zbabělé mrdky, jsou přímo buddží a jako příjemný bonus tam jsou křápnutý skoro všechny postavy. Jediný, co mě nasralo byl konec, kterej zůstal tak moc otevřenej, že si to každej může domyslet podle svýho. Alespoň, že jedna má oblíbená postava to přežila a velká škoda, že jí hlavní hrdinka nechtěla lízat lasturu. Hodně věcí by se díky tomu neposralo. (27.04.2020)

Táto dievčina si nájde mnoho fanúšikov. Závidieť jej budú najmä tí, čo na "základke" nenašli odvahu, a podaktorým, ktorí by si to bez pochýb zaslúžili, jedného dňa v školskej družine, neprešli kružidlom po achilovkách. Tento snímok, by v živote nedosiahol takého efektu, keby sa odohráva v júly. No január či február, dáva tejto story úplne iný rozmer, lebo "červena na bielom", to je skrátka efekt, ktorý je pri presne takto formulovanej story, jednoznačne za potreby. Solídna "revenge" dráma z Japonska o šikanovanej dievčine, ktorá zobrala spravodlivosť do vlastných rúk, a preriedila svojich spolužiakov. (02.11.2018)

Šikanovanej študentke podpália jej spolužiaci dom, pri čom zomierajú jej rodičia a mladšia sestra skončí spálená v kóme. Tak jej neostáva nič iné, len pomsta. Začína to teda ako dosť vážne sa tváriaca dráma o šikane, no končí to ako splatterová vyvražďovacia... komédia? Ani neviem, kam to zaradiť. Celý film je v podstate absurdný, polícia totiž nie je nikde, študenti sa vyvražďujú jedna radosť a nikoho to netrápi, zdeptaná triedna učiteľka tam buď vracia, alebo sa na konci na tom celom baví, chovanie postáv nemá s pojmom dramatický horor už absolútne nič spoločné, a akonáhle príde snehová kalamita, tak najpôsobivejšie nakrútené scény sú kontrasty bielej a červenej. Mne sa síce takéto filmy dosť blbo hodnotia, lebo japonská mentalita je stále trochu mimo rozsah môjho chápania (prívrženci komiksov v tom nájdu rozhodne viac), takže hodnotenie je skôr subjektívne niekde medzi 3-4. Ale na ten sneh sa mi pozeralo pekne, tak trochu prilepším. (30.10.2018)

Zas bych to neviděl na nějak vysoké hodnocení. Ano, mile překvapilo, že „revenge“ se začalo poměrně brzy, a ne až po hodině filmu, jak bývá hodně často zvykem. Jako vždy jsem měl potíže s rozeznáním postav, ovšem to není chyba režie. V ději jsem se zorientoval vcelku dobře na mou bídnou angličtinu. No, jak ovšem řežby brzy začaly, tak se to později hemžilo hluchými místy. Ta stopáž byla zbytečně dlouhá. Zkrátit to o půl hodinky, tak by se dalo i výše hodnotit. Takto dávám opravdu je čistý průměr. Gore bylo dobré, ale při některých záběrech to digi kazilo. (23.02.2019)

Hodně svérázný film o středoškolské šikaně v jakémsi japonském maloměstě, zvrhnuvší se záhy ve fantasmagorickou vyvražďovačku, při které si divák nemůže být vůbec jistý, kdo je vlastně oběť a kdo viník, kdo je dobrý a kdo špatný. Ale nebojte, žádné otravné moralizování vás nečeká. Od první minuty jsou děj i postavy zcela zjevně nerealistické až absurdní, takže se jede v obvyklých japonských kolejích, tedy s nadsázkou a typicky úchylným humorem. A sníh v okolní krajině se postupně barví víc a víc do ruda... Nic zásadního proti tomuhle popkulturně slasherovému japonskému stylu nemám, ale nemůžu se zbavit přesvědčení, že třeba takoví Korejci by tuhle skvělou látku zpracovali ještě mnohem víc podle mého gusta, tedy vážněji, syrověji, brutálněji, realističtěji. A taky se mi tu opět potvrdil filmaři často zmiňovaný fakt, že je prý hodně těžké trefit barvu i konzistenci filmové krve, aby vypadala věrohodně. (23.01.2020)