poster

Až přijde válka

  • anglický

    When the War Comes

  • Slovensko

    Keď príde vojna

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko / Chorvatsko, 2018, 76 min

Režie:

Jan Gebert

Scénář:

Jan Gebert

Kamera:

Lukáš Milota
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    ***

    Po rozhovoru s režisérem mám na ten film o kus lepší názor, můj dojem z něj stoupl. Ale to nikdy není dobré znamení. Všechny ty komplexní problémy mi nepřijdou 100% jasně artikulované, tak to nakonec z velké části sklouzává ke kroucení hlavou a pohoršením - ale to je málo, to nestačí. A režisér to ví, tak se snaží nebýt jen další observací extremistů, kterých už je v Česku i ve světě víc než dost. Daří se jen částečně.(20.2.2018)

  • Gekacuk
    *

    Pro mne velké zklamání. Určitě jde o mimořádně zajímavé téma, které by mělo oslovit každého, komu není lhostejná obrana vlastního národa. Já však nehodnotím téma ale jeho zpracování a to je bohužel velmi slabé. Film je natočen bez nápadu, bez originální myšlenky. Stále stejná opakující se cvičení branců a prezentování myšlenek zakladatele branců. A když už se při sledování těchto cvičení musí opravdu nudit každý, pustí zvukař do záběrů pro zpestření umělé pazvuky, které tak akorát diváka polekají. Zakladatel branců je hlavní postavou dokumentu. Myslím si, že opravdu nemusel být skoro v každém záběru. Proto film působí sebestředně. Je s podivem, že jde o film česko-chorvatský, když jde o slovenské téma. Chápal bych koprodukci slovensko-českou s minoritní českou účastí.(14.9.2018)

  • Enšpígl
    **

    Na to, abych zaujal názor na tohle dílo, potřeboval znát Jana Geberta, do té doby nic. U takových dokumentů se vždy ptám, do jaký míry ty debilové, co v dokumentu vystupují jsou zmanipolování tvůrci, do jaké míry je to všechno nahrané pro diváka a proto se odmítám na tomto bez znalosti režiséra a ideálně i těch co v tom působí vyhraňovat. Moc mě to nebavilo, pár komiků si tady hraje na vojáčky, jiný maj hubu plnou vlasti, ale do regulérni armády nejdou. Musel jsem se smát jak ten jejich kápo žil v domění jaký nejsou Slovenskí Branci hvězdy, ale je mě líto ja o nich slyšel teď poprvé a asi i naposledy a politický ambice to dorazily, ale jo lidi jsou schopný dát hlas každýmu, třeba i Mitchovi z Pobřežní hlídky, protože má červený trenýnky a zachranuje tounoucí.(14.9.2018)

  • Matty
    ****

    Gebert si stejně jako ve svém debutu Hra o kámen všímá lokálního fenoménu s celoevropským přesahem. Za hlavního aktéra si vybral osmnáctiletého mladíka, zakladatele spolku rekrutujícího za účelem obrany vlasti před cizími vlivy mladé muže a ženy z celého Slovenska.___Organizace se zhruba dvěma stovkami členů nevyvolává znepokojení jenom svým ideologickým podložím, nemilosrdným výcvikem uprostřed slovenských lesů a diktátorskými praktikami, ale také tím, že není oficiálně registrovaná a úřady ji nemohou zakázat. Z lhostejnosti, případně tichého souhlasu těch, kdo ve filmu vzestupu milicí přihlížejí, se ovšem ani nezdá, že by militarizující se mládež někomu vadila. Pro mnohé zosobňuje naopak logickou reakci na nejistou dobu a volání po vládě pevné ruky.___Gebert mohl díky tříletému natáčení zaznamenat protagonistovu varovně rychlou proměnu z kluka hrajícího si na vojáky ve veřejně známou osobnost, která má nakročeno do vysoké politiky. Film zároveň problematizuje představu extremistů jako výstředních figurek s vyholenými hlavami, základním vzděláním a nestabilním sociálním zázemím (viz mnohem plošší Svět podle Daliborka). Mnozí z Branců jsou vysokoškoláci z velkých měst a normálních rodin, kteří dokážou obezřetně balancovat na hraně zákona. Domobrana jim nabízí zejména chybějící pocit smyslu a důležitosti.___ Observační dokument s pozoruhodnými záběrovými kompozicemi a zneklidňujícím hudebním doprovodem nechává na nás, abychom si na základě série kontrastujících situací utvořili vlastní názor na to, jak velké nebezpečí pro Evropu představují nejen Branci, ale také společenské ovzduší, jemuž podobná uskupení vděčí za svou existenci a rostoucí popularitu. 80%(29.9.2018)

  • Kivis
    ****

    Zajímavý dokument. Při jeho sledování jsem si musel chtě nechtě vzpomenout na Klusákova Daliborka. Až přijde válka totiž zpracovává velmi podobné téma, ale bere to za úplně jiný konec - jak obsahově, tak řemeslně. Navzdory tomu, co pak v besedě říkal režisér Gebert, si myslím, že i jeho film je spíše ukázkou bandy podivínů - kluků a chlapů hledajících podobně jako Daliborek své místo ve světě a smysl své existence. Na rozdíl od režiséra si nemyslím, že se jedná o nějaký zásadní jev ve společnosti, protože jsou to jen desítky či stovky lidí v pětimilionovém státě. Ale líbí se mi, že Gebert téma vlastenectví ukazuje v mnohem širším kontextu, třeba, že hlavní hrdina - zakladatel Slovenských branců - je dvacetiletý vysokoškolský narcistický student, který to svým způsobem bere jako zábavu a přípravku pro svou potenciální politickou kariéru - a moc dobře si uvědomuje, jak se svým charisma a inteligencí může snadno zmanipulovat jednodušší lidi. A pokud se nakonec nerozhodne věnovat se archeologii, kterou studuje, může z něj být za pár let klidně slovenský Okamura, který ve volbách posbírá přes 10 %. A právě to je mnohem strašidelnější, než pár desítek kluků hrajících si na vojáky nebo přerostlý tápající Přerovák hrající si na nácka Daliborek. Navíc řemeslně se jedná o méně režisérsky angažovaný přístup, takže tohle byl přesně ten film, který mi na rozdíl od Daliborka sedl. Přitom pracuje s řadou podobných motivů.(25.3.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace