Láska mezi regály

Natažené,utahané,depresivně melancholické.Kdo by očekával romantiku tak ten bude čekat marně.Jízda paleťákem a doplňování zboží do regálu je romantice velmi vzdálené.Christian nastoupí jako pracovník do velkoskladu kde ho dají na zaučení ke staršímu pánovi který se jmenuje Bruno a ten ho všechno naučí i řídit elektrický paleťák.Christian se zakouká do vdané Marion která doplňuje sladkosti.Trochu mi tento film připomněl snímek PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ,kde ale Ivan Trojan ztvárnil většího exota.Škoda že v tomto filmu LÁSKA MEZI REGÁLY neobsadil režisér někoho jako byla Veškrnová,která to ve filmu HOLKY Z PORCELÁNU uměla ve skladu pěkně rozproudit.Konec filmu tu vyšumněl tak nějak do prázdna když se Bruno oběsil a Christiana povýšili na vedoucího nápojů.THE END(naštěstí pro diváka)... (11.11.2018)

Láska mezi regály nabízí divákům minimalistický a pozvolna vyprávěný příběh z nejmenovaného velkoskladu, který je zde vyobrazen jako svět sám o sobě - s jednotlivými oblastmi, rozličnými charaktery a "všudypřítomným oceánem". A právě v tomto mikrokosmu se jednoho potkávají nemluvný Christian a prostořeká Marion - dva protiklady, které se podle zákonů fyziky automaticky přitahují. Zaujalo mě zobrazení každodenní rutiny v práci, kde se každý den potkávají lidé, kteří tvoří v podstatě velkou rodinu. I když nejde zrovna o film přeplněný dialogy, tak i přesto mě mnohé scény dostaly i pobavily zcela beze slov. Ve výsledku se u mě film pohybuje mezi čtyřmi a třemi hvězdami, ale za sympatické obsazení a mile podaný a jistým způsobem originálně pojatý příběh v hodnocení přidám. Snímek, jehož kouzlo tkví v uvěřitelných hereckých výkonech a v zobrazení stereotypní každodennosti, ve které se však dá i zamilovat. (24.02.2019)

S přiblblým úsměvem na líci jsem zaujatě sledovala veskrze napínavé tanečky vysokozdvižného vozíku, hierarchii, kterak se k němu dle nepsaných pravidel dorvat, zkoušku zručnosti i westernovsky vypjaté vztahy mezi oddělením tekutin, cukrovinek, mraženýma atd. Určitě neosloví široké publikum, já takové můžu. Pěkná hudba, dobrá kamera, fajn námět. Film o každonoční zboží doplňovací pakárně, tedy o nikdy nekončící činnosti pracujícího, obyčejného člověka, který tu práci vzal z všelijakých životních důvodů. Světe div se, taky má své touhy a plány. Nebo měl. Sympatické, úsměvné, dojemné, komorní, chvílemi málem dokumentární. (16.04.2020)

Vzhledem k tomu, že In den Gängen postrádá výraznější příběhový oblouk a celý je sestaven z více či méně provázaných epizod, které se snaží zaujmout jakousi poezií všednosti, tak je vlastně velmi vstřícný vůči divákovi, jenž se může sám rozhodnout, jak film vnímat. Žádné z naznačených témat totiž nepřekřikuje jiné a film nemá žádnou zápornou postavu. Z výběru mezi sledováním skladníkova mikrovesmíru v generické sámošce, přesahovým vnímáním vykořeněných starších chlapů smetených pozdním kapitalismem či pozorováním sondy do šedivé reality světa za mantinely dálnice si vybírám to poslední. Kraj ohavných předměstských domků u rychlostních silnic mezi šedavými poli, parkovišti a logistickými sklady zde působí (navíc v kombinaci s tím, že film se odehrává v období podzim-zima) jako opravdu ta poslední štace všech zúčastněných, z nichž se již nelze vymanit jinam než kamsi do světa filmů Ulricha Siedla či Bély Tarra. (14.05.2019)

Nádherný, intimně originální příběh, která staví na jedinečnosti postav i prostředí ve kterým se příběh odehrává. Počáteční komediální scény s ještěrkama mě připoměli éru němých grotesek, tulák Charlie by si tady pošmák. Ovšem bylo by velkou chybu dávat filmu žánrovou škatulku, život jí taky nemá a tenhle svět ve světě měl v sobě, radost, bolest, osamění, lidskost, přátelství, tajemství a hlavně cit. Herci svým civilním, přirozeným hereckým projevem dali všem postavám velmi sympatickou existenci mezi regály. (23.10.2018)