U mě doma

Rozbeh bol síce vlažný, ale keď nastal ten zásadný "post-apokalyptický" zlom, tak sa otvorilo obrovské spektrum možností. Vyzeralo to nádejne, páčila sa mi tá dilema o tom, čo robiť, keď je v podstate dovolené všetko. Ale potom to celé akosi upadlo... Trochu to opäť rozprúdila postava Kirsi, ale aj tam to potom dosť zovšednelo. Celkom škoda, že sa dej nerozvíjal a dvojica preživších neobjavovala nové horizonty. Každopádne, film ponúka zaujímavú dilematickú otázku: "Čo by ste robili, keby zmiznú všetci ľudia na svete?" (30.09.2023)

Dokud se tam vedle hlavního hrdiny motali další lidé, byla to nuda, ale jakmile všichni zmizeli a on se musel začít starat sám o sebe, začal jsem se bavit. A sám se tomu divím. Film je totiž prost nějaké nervy drásající scény, která by znamenala boj o přežití. Armin se chová racionálně a dělá všechno proto, aby mohl klidně a pohodlně žít. A to běžné chování a v ne úplně běžné situaci mě bavilo sledovat. S Elen Radonicich později přišel tolik potřebný ženský prvek, takže ve finále jsem sice nebyl nijak nadšen, ale mírně nadprůměrně spokojen určitě. 60% (04.09.2020)

Je to film o prázdnotě. Hlavní potěšení filmu u mě představovalo z pocitu, že se mi to týká, z uklidňující hudby. Je to také o charakterové studii, tedy tom, že lidé mohou za určitých okolností změnit své chování, ale ve skutečnosti se vůbec nezmění. Je zde pár alegorií. Hrdina je totiž takový bačkora. Film hodně stojí na výkonu Eleny Radonicich. (02.04.2020)

SPOILERY Film úplně o ničem. Tváří se to jako těžký art, je to pomalé, je tu hromada záběrů na běžné lidské činnosti, trvá to dvě hodiny, moc se toho nestane a většinu času zde ani nikdo nemluví, takže to vypadá jako typický současný německý artový film, ale vůbec to nemá co říct. Navíc s psychologií hlavní postavy Armina si tvůrce hlavu nelámal, prostě je to jen chlápek, co vůbec neví co se sebou, v životě je ztracený a když zmizí všichni lidé, je mu to úplně lhostejné, nějakou dobu pořád neví co se sebou, bůhvíproč zapálí dům svých rodičů a pak žije někde v přírodě. A když se tam konečně objeví ta žena, tak i jí je úplně ukradené, co se stalo se všemi lidmi a lhostejně si tam spolu žijí vlastně až do konce filmu. Děcko nechcou, zachraňovat civilizaci taky ne, pátrat po světě, jestli náhodou někdo nepřežil už vůbec a nakonec ti dva spolu ani nezůstanou a ženská odjede, i když by chlap chtěl s ní, ale ona s ním jet nechce, i když se kvůli němu naučila německy. A proč odjela? Prostě proto, co by se tím režisér zaobíral. Co by se vůbec zaobíral těmi postavami, co by vůbec představoval jakékoli jejich motivace v tomhle "novém světě" (i když u Armina trochu vidět je), proč by jejich charaktery vůbec někam promyšleně posouval, když se to tváří jako art a každý si tam může domyslet a najít co chce, že? Prostě je to další z řady artových laxních nicot o ničem. Zachraňuje to ale samotný námět, kamera a občas podmanivá atmosféra, díky které má řada scén běžných lidských činností podobné kouzlo, jako v Tsaiových filmech. To aspoň na slabé 2* vystačí. (14.07.2022)

[KVIFF] Problémem asi hlavně bylo, že už jsem byl silně ospalý. Film mě nicméně lehce zaujal svým popisem i plakátem. A hlavně to byl jeden z mála filmů, na který byly ještě lístky. On je tady trochu problém v tom, že to nejdříve začíná jako nějaká komedie z mediálního prostředí, poté se to vyšoupne do rodinného dramatu a vy zapomenete na jaký film jste vlastně šli a pak se teda stane ten zvrat, na který jste celou dobu čekali. Problém je, že ten nastane až asi tři čtvrtě hodiny po začátku filmu. Až je neuvěřitelně zbytečně moc. A poté se to bezmyšlenkovitě točí kolem toho co on vlastně dělá, jak neví co má dělat, jak postupuje dál, jak najde ženskou a pak ženská odejde. Konec. Tím to doslova končí. Ono by to mohlo mít skvělý potenciál. Kdyby to nebylo tak neuvěřitelně nudné. (08.07.2018)