Reklama

Reklama

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

  • Rumunsko „Îmi este indiferent dacă în istorie vom intra ca barbari” (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Velmi černá komedie o recyklaci novodobých dějin sleduje přípravy rekonstrukce skutečné události z roku 1941, kdy rumunská armáda na východní frontě spáchala etnický masakr v okupované Oděse. Název filmu je přímým citátem tehdejšího politického představitele. Mladá divadelní režisérka se snaží o věcný přístup a využívá formu tolik oblíbených rekonstrukcí vojenských střetů v podání spolků vojenské historie. Během příprav se však střetává se urputnou snahou historii zlehčit, relativizovat a poupravit. (Pilot Film)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (24)

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Název zaujme na první pohled a Radu Jude se tak znovu vrací do rumunské historie, z níž si umí vyzobat pěkně nelichotivé momenty. Tenhle snímek v zemi svého vzniku určitě rozpoutá kontroverzi, neboť vzpomínat na temné kapitoly minulosti se chce málokomu. Jen si představte, kdyby nám chtěl někdo podrobit zdrcující kritice husity a jejich nepěkné aktivity. Jenže rumunská armáda pro našince takový zvuk nemá, a tak není pochyb o tom, že český divák spoustu narážek a historických rozborů nedocení. Přesto je zjevné, že se jedná o chytrý film, který má mezinárodní přesah minimálně v tom, že lidé se prostě nemění a co se stalo před sedmdesáti lety, může se klidně opakovat i dnes – když mase řeknete, komu má tleskat, tak to dělat bude. Tahle znepokojivá satirická linka bohužel není dostatečně protlačena, a tak pro nás, kteří netrávíme noci nad knihami o historii Balkánů či pogromů, ty dvě a půl hodiny nakonec zas tak silně nevyzní. ()

pekl 

všechny recenze uživatele

Prozatím největší událost na KVIFF 2018 a horký kandidát na Zlatý glóbus. Dějiny sice píší vítězové, ale jejich vnuci a pravnuci o tom možná trochu šťouravě přemýšlí a zjišťují, že jejich dědové a pradědové taky uměli být pěkná hovada. Ale protože dějiny napsali vítězové, většina ostatních vnuků a pravnuků na ně bez přemýšlení přísahá. Proč zbytečně upozorňovat na masakry, kterých se dopustili naši, když na světě se událo tolik jiných a větších masakrů, že? Převratné poválečné dílo vzhledem k reflexi zločinů vlastního národa. Kdy, a zda vůbec, budeme něčeho takového schopni my Češi? ()

Reklama

Chilly00 

všechny recenze uživatele

Možná to je tím, ze mám za sebou čerstvě zkouknuto 24 rumunských filmu (skola), ale tahle rekonstrukce mě teda hodně bavila. Vtipné, sarkastické a tragické, s množstvím intertextuálnich narážek, které si ale bohužel divák neznalý rumunské historie a kultury tolik neuzije. Jinak tady ani tak nejde o historickou rekonstrukci nějaké události, ale o tématický přesah do současnosti, který se netýká pouze Rumunska. Skvěle natočené a hlavně herečka v hlavní roli naprosto famózní. Zatím nejlepší soutěžní snímek na KVIFF. A ty odchody ze salu Thermalu si opravdu nezasloužil. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Pozoru hodný 43letý rumunský režisér Radu Jude natočil nepříjemně ostrou satiru - a zároveň fascinující podívanou s názvuky Americké noci (ale po svém) - o našich obranných mechanismech před nepříjemnými pravdami. Snímek o mladé režisérce chystající v rámci oslav veřejné divadelní představení o oděském masakru Židů z rukou Rumunů nese univerzální sdělení, které se vám zažere pod kůži... Světovou premiéru měl u nás, na KVIF 2018. *** Následující komentář obsahuje SPOILERY, ač možná u tohohle typu filmu to ani nevadí: Podvratnost jako princip, jímž se obyčejným lidem pokoušejí ti empatičtější, svědomitější a odvážnější jedinci poodhalit nečernobílost dějin psaných hrdiny, a to i pokud jde o ty vlastní, v touze po společnosti spojené pochopením a reflexí, po očistné katarzi, či přirozeně alespoň po tom, aby se svým vědomím nezůstali izolovaní, ale mohli je sdílet a sdílením si ulevit. *** Snímek, sám několikaúrovňově podvratný, zaznamenává všemožné obranné reakce před nepříjemnými pravdami, které problematizují zažitou skutečnost, od těch bezprostředních a bezelstných lidových, až po ty nejvíce se vykrucující akademické, politické a PR-ové, a mrazí z nich ze všech stejně. Hlavní hrdinka, režisérka s kvalitním humanitně-filosofickým základem, čelí bagatelizacím a zlehčováním historických faktů, překrucováním argumentačních řetězců a vzpírání se dialogu, a protože se nepodvoluje, obrany pořadatelů oslav, kde má předvést své divadelní vystoupení z historické vojenské minulosti Rumunska, stejně jako angažovaných neherců, postupně stále zřetelněji přecházejí v osobní útoky ad hominem, počínaje oslovováním přes zpochybňování jejích režijních kompetencí, po sexismy a šovinismy, až po finální výhrůžky mocenským zásahem. *** Dokonce ani kolegové, kteří stojí při ní, a ani ona sama, nakonec nepřistupují k tématu vyvraždění 380 000 Židů Rumuny tak vážně a upřímně, jak si na začátku představovala, ve štábu kolují zlehčující vtípky, někdy hodně přes čáru, jak se psychika brání být s holou děsivou pravdou v plném kontaktu. *** Během vystoupení nakonec režisérce připraví největší překvapení reakce diváků, mrazivá a bohužel pochopitelná. Ať už řečem podněcujícím k zločinům proti lidskosti tleskají z roztržitosti, hlouposti, lhostejnosti nebo ze zvyku, protože vlastně nedávají pozor nebo proto, že tleskají druzí, nijak na tom nesejde, v tom všem má původ největší masové zlo, a právě z toho nedostatku pozornosti a soucitu nejvíc mrazí... *** V rozpačitém závěrečném vyznění, kdy ani režisérčiny kamarádky se na vystoupení nedostanou včas, jako by na tom zase tolik nesešlo, a kdy i v samotné režisérce už ve chvíli, kdy ještě dohořívají kulisy a figuríny oběšených Židů se pohupují na oprátkách, nezůstává ani stopy po původním tvůrčím zápalu, s nímž se do krve hádala o pravdu a nutnost reflexe, a teď už je myslí jinde, u další práce, Čechovovy povídky, kterou pozítří pojede režírovat zas jinam, jako správná grantová umělkyně, a ještě si domlouvá schůzky na pivo a u vína, než zvedne kotvy, vnímám nejsilnější moment ironie a hořkosti Judeho snímku... Mohlo to být ještě vyhrocenější, debaty mohly mít mnohem větší grády, ale právě ta civilnost, uměřenost, nedůslednost, smířlivost a přelétavý zájem i samotné režisérky nejvíc prozrazují, co si Jude přál zachytit: v celém snímku nezbývá nikdo konzistentní, kdo by doopravdy dbal. (Kino Pilotů 2020, jediná projekce, dva lidé v sále plus promítač. 2. srpna, v den, kdy si připomínáme evropský romský holokaust)*~ () (méně) (více)

POMO 

všechny recenze uživatele

Co je úplně nejvíc poslední věc, kterou chci vidět na filmovém plátně, a to i na MFF Karlovy Vary a dobrovolném výběru zrovna rumunského filmu? TOHLE. Samozvaně kreativní intouše v dlouhých záběrech přes dvě hodiny rozebírat morálnost a etiku historie své země a filozofovat nad důležitostí jejího rozpitvávání pro nové generace či připomínání generacím starším. Diváci, kterým by to mělo být "výchovně" nejvíce adresováno, na to naopak v této formě nikdy koukat nebudou. Jednu hvězdu dávám za formu - ty dlouhé záběry s doplňujícími prvky v pozadí vyžadovaly nějaký režijní planning. Jinak čirá otravnost. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se v Bukurešti v Rumunsku. (Varan)
  • Celosvětová premiéra proběhla 2. července 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (Varan)

Související novinky

53. ročník festivalu MFF Karlovy Vary je za námi

53. ročník festivalu MFF Karlovy Vary je za námi

08.07.2018

53. ročník největšího filmového festivalu v Česku je u konce. Festival, který byl zahájen vzpomínkovým filmem na Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky (1965), se letos nesl ve znamení velkých… (více)

Reklama

Reklama