poster

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

  • Rumunsko

    „Îmi este indiferent dacă în istorie vom intra ca barbari”

  • anglický

    “I Do Not Care If We Go Down in History as Barbarians”

  • Slovensko

    „Je mi jedno, že sa do dejín zapíšeme ako barbari“

    (festivalový název)

Drama

Rumunsko / Česko / Francie / Bulharsko / Německo, 2018, 140 min

Režie:

Radu Jude

Scénář:

Radu Jude

Kamera:

Marius Panduru

Producenti:

Ada Solomon
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Chilly00
    ****

    Možná to je tím, ze mám za sebou čerstvě zkouknuto 24 rumunských filmu (skola), ale tahle rekonstrukce mě teda hodně bavila. Vtipné, sarkastické a tragické, s množstvím intertextuálnich narážek, které si ale bohužel divák neznalý rumunské historie a kultury tolik neuzije. Jinak tady ani tak nejde o historickou rekonstrukci nějaké události, ale o tématický přesah do současnosti, který se netýká pouze Rumunska. Skvěle natočené a hlavně herečka v hlavní roli naprosto famózní. Zatím nejlepší soutěžní snímek na KVIFF. A ty odchody ze salu Thermalu si opravdu nezasloužil.(2.7.2018)

  • POMO
    *

    Co je úplně nejvíc poslední věc, kterou chci vidět na filmovém plátně, a to i na MFF Karlovy Vary a dobrovolném výběru zrovna rumunského filmu? TOHLE. Samozvaně kreativní intouše v dlouhých záběrech přes dvě hodiny rozebírat morálnost a etiku historie své země a filozofovat nad důležitostí jejího rozpitvávání pro nové generace či připomínání generacím starším. Diváci, kterým by to mělo být "výchovně" nejvíce adresováno, na to naopak v této formě nikdy koukat nebudou. Jednu hvězdu dávám za formu - ty dlouhé záběry s doplňujícími prvky v pozadí vyžadovaly nějaký režijní planning. Jinak čirá otravnost.(5.7.2018)

  • RUSSELL
    **

    Hlavní myšlenkou filmu je zdůraznění, že je důležité připomínat stinná období a události dějin – v kontrastu s opačným názorovým proudem, který se tyto hlasy snaží mírnit a zlehčovat. Toto je sama o sobě velmi důležitá a záslužná věc a proti této agitaci nic moc nemám. Bohužel mě to ale díky té – místy silně otravné – antidivácké formě z velké části nudilo. Film mě obohatil akorát některými střípky z dialogů, které obsahovaly pro mě zajímavé poznatky či filozofické myšlenky – ale nenalezl jsem tam nic tak zásadního, aby pro mne mělo velký význam, že jsem tento film viděl. Jako celek to je úmorně natahované a příliš složité. Vnímat někoho, jak x minut čte v rumunštině dlouhý úryvek z knihy, je pro mé udržení pozornosti opravdu nadlidský výkon. Film si své diváky určitě najde, mě si ale bohužel nezískal. I přes silné téma neobsahuje žádnou pasáž, která by mě vyloženě chytila pod krkem – nepovedlo se to ani slibovanému „epickému“ finále. Takže za sebe říkám: „Je mi jedno, že se zapíšu do dějin jako barbar, kterému se tento film nelíbil.“ P.S.: Oficiální světové premiéry na KVIFF ze zúčastnil i sám režisér Radu Jude, který divákům před projekcí sdělil, že tento film věnuje Tomio Okamurovi, což vám o tvůrčím záměru režiséra leccos napoví.(3.7.2018)

  • Bachy
    ****

    Radu Jude nejvíc! Podvratnost v brutální stopáži s mrazením a mrzením skrz neuvěřitelně dobře napsanou hlavní hrdinku. Vzkaz z Rumunska do střední Evropy. Na písmena o tom, že musíte znát rumunskou historii nalepte "Bullshit". Jasně, že to v Judeho domovině rezonuje víc, ale přenést ty zásadní pocity z davu přes hranice je ohromně snadný. Loznica na to jde hardcorem přímo z Donbasu, Radu skrz inscenaci bitvy. Oba maj na lakmusovejch papírcích stený výsledky nálady společnosti a ty dost děsí. Dialog je cesta ven a u Judeho je ten dialog obrovsky silnej a dost přepáleně dlouhej. Velká výměna názorů pro utříbení toho vlastního. Téměř za plnej košík švestek. Budu si chvilku rozmýšlet, jak moc jsem se zamiloval. Osciluju ve výsledným dojmu od dokonalý k hodně dobrý a vychází mi, že je to hlavně hodně.(5.7.2018)

  • Rimsy
    ***

    Název zaujme na první pohled a Radu Jude se tak znovu vrací do rumunské historie, z níž si umí vyzobat pěkně nelichotivé momenty. Tenhle snímek v zemi svého vzniku určitě rozpoutá kontroverzi, neboť vzpomínat na temné kapitoly minulosti se chce málokomu. Jen si představte, kdyby nám chtěl někdo podrobit zdrcující kritice husity a jejich nepěkné aktivity. Jenže rumunská armáda pro našince takový zvuk nemá, a tak není pochyb o tom, že český divák spoustu narážek a historických rozborů nedocení. Přesto je zjevné, že se jedná o chytrý film, který má mezinárodní přesah minimálně v tom, že lidé se prostě nemění a co se stalo před sedmdesáti lety, může se klidně opakovat i dnes – když mase řeknete, komu má tleskat, tak to dělat bude. Tahle znepokojivá satirická linka bohužel není dostatečně protlačena, a tak pro nás, kteří netrávíme noci nad knihami o historii Balkánů či pogromů, ty dvě a půl hodiny nakonec zas tak silně nevyzní.(2.7.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace