Slídil

Sólo pro dva MISTRY taškáře, jeden starý dům, pár loutek a paňáců a dvě dámy, které ač hrají v ději jistou roli, živě tentokráte ani k ničemu nejsou potřeba... ;-) . . . Noblesně výstřední ryze pánská oddechovka ze starých časů o tom, že všechno je jen hra, leč s čím si kdo zahrává, tím taky dohraje! Jen kdo je v téhle hře nakonec jenom myš a kdo zůstane pánem myšákem, že... A naučení ze všech těch her? Zkrátka a dobře - "...nikdy nehraj tu samou hru třikrát za sebou..." . . . ;o] - - - - - (Poprvé viděno někdy ve starších televizních časech, repete 18.1.2010 na ČT1 s č. dabingem, hodnocení 275., komentář zde i mezi plky slídivě něco kolem třiatřicátého - 19.1.2010) (19.01.2010)

Broadwayská divadelní hra Anthonyho Shaffera, která byla filmu předlohou, se výrazově promítla do atmosféry celého snímku. Děj založený na neustálém dialogu dvou postav, odhrávající se téměř celou dobu v interiéru domu, čerpá své napětí v intelektuálně-charakterovém střetu zhýralého aristokrata Andrewa Wykea a plachého živnostníka Mila Tindleho. Andrew je vskutku zvláštní prototyp člověka. Znuděný životem, opájející se svou inteligencí a dávající svému okolí ostentativně najevo svou nadřazenost. Ve svém stereotypním životě nenachází žádné radosti. Utápí se ve svém stařeckém intelektu v domění, že sežral všechnu moudrost světa. Jediný únik ze stereotypu jsou pro něho hry a hračky všeho druhu.Tato záliba, ve které se v děsivé podobě kříží dětská hravost s počínající senilitou a zvráceností, se pro něho stává posedlostí. Obyčejné hry jsou mu už málo, proto si začne pohrávat s lidmi, jejich životy a jejich osudy. Milo, je pro něho dobrým objektem pro tak zvrhlou hru. Je mladý, života nezkušený. On pro něho nemůže být protivníkem v nerovné psychologické hře, ve které bude od začátku v nevýhodě. Fakt, že mu svedl manželku a ta ho chce nyní opustit, je dobrou záminkou pro takové jenání, pro psychické trýznění. O manželku samozřejmě od začátku nejde. Rodina a přátelé pro Andrewa nemají význam. On nedokáže udržovat vztahy jako přátelství nebo lásku. Miluje pouze sám sebe. Uvíznul v pasti, do které již dlouho směřoval. Rozpadající se manželství není osobní problém. Tohle je jen příležitost. Příležitost zahrát si hru. V tom je přeci opravdový mistr. Je to jedno z mála opravdových potěšení, které mu na světě zbývá. Nejlepší na tom všem je, že ostatní nyní budou hrát podle pravidel, která si určí. Nebudou mít na výběr. On bude mít v rukou všechny trumfy. Díky tomu dokáže ponížit Mila a dostat ho až na samé dno lidské důstojnosti. Tohle ale nemá být konec. Je to pouze začátek další hry. Hry ve které už Andrew nebude mít trumfy v rukou. Začátek nové hry, ve které prohraje. Jednu věc ale protihráč podcení. Andrew totiž neumí prohrávat. …....Rozhodně dobrý film. Obsahuje několik překvapivých zvratů a Caine s Olivierem hrají výborně. 86% (16.01.2011)

Nemám dostatek slov. Dovedete si představit napínavou, zábavnou a dechberoucí 130ti minutovou konverzačku, kde hrají dva herci jako o život a nevyslovují repliky, nýbrž "diamanty"? Já už dneska ano, protože jsem viděl Slídila! K hereckým výkonům nenacházím už vůbec slova, oba dva hráli nadpozemsky a u Olivera jsem si jist, že by si ho zasloužil stejně jako Brando. Prostě nevyslovitelný zážitek! (15.06.2008)

Vicemene divadelni show o dvou hercich v prostredi jednoho baraku. Pred 40ti lety to mozna fungovalo, ale dnes mi to prijde cele znacne naivni a scenaristicky az prilis predvidatelne. Navic ta britska prichut predevsim v prizvuku obou hercu se mi vazne netravi moc dobre. Ale dobre, za ten pekny interier plny hravych rekvizit, dialogy a svym zpusobem neco trosku odlisneho to dohrabu na prumer. 5/10 (23.03.2011)

Mistrovská černá komedie pro dva až tři herce. Laurence Olivier hraje sebestředného autora detektivek. Opustila ho žena, utekla s mladším a protože se s tím starým jezevcem už nehodlá setkat, pošle svého zajíčka Michaela Cainea, aby dojednal podrobnosti majetkového vyrovnání. Olivier využije příležitosti a aby si zchladil žáhu, rozehraje s Cainem zlomyslnou hru plnou ponižování. A vůbec si neuvědomuje, že to vše se dá otočit jako přesýpací hodiny... Součást extratřídy mých nejoblíbenějších filmů. 100 % (22.02.2003)