Moje mistrovské dílo

Jsou tak protichůdní a přitom mají tolik společného. Řeč je o dvou letitých kamarádech, svérázném malíři Renzovi a drobátko vychytralém galeristovi Arturovi, kteří jsou hlavními hrdiny tohoto na první pohled úsměvného příběhu. Vyprávění o osudech obou výtečníků občas sklouzne k vážnějšímu tónu a jindy zase tak trochu k předvídatelnému ději, nic z toho však nepůsobí podbízivě a ve výsledku se jedná o poměrně originální a velmi pohodový film. Asi se budu muset poohlédnout po nějaké další libůstce, v níž má prsty argentinský sympaťák Gastón Duprat. (80%) (13.04.2021)

„Vystěhovali tě z tvý špeluňky.“ - „Jo?“ - „Jo. Zabavili tvý věci. Obrazy jsou uložený v soudní úschovně.“ - „Měl jsem radši umřít.“ - „No, to by bylo ideální. Ale chtít, aby v tvým životě bylo něco rozumný...neumřels, nic si nepamatuješ a seš otravnej dědek. Pěkná vyhlídka!“ Gastón Duprat se 2 roky po Váženém občanovi režijně i scenáristicky osamostatnil. Snímek se pohybuje na hranici komedie, dramatu a sociální satiry, avšak ani k 1 z žánrů významně neinklinuje. Film tak staví hlavně na ústřední dvojce, z nichž Renzo svým svérázným přístupem k životu, „modernizaci“ či vedení žáků zpočátku zaujme, ale pak si mnohdy protiřečí. Naladit se na něj dost dobře nejde, přes těch jeho pár sympatických rebelských kousků jsem ho spíš nechápal. Takže když přišlo na dojemnější chvíle, nebyl jsem emocionálně tam, kde mě tvůrce potřeboval mít. A onu „pointu“ jsem čekal, jakkoliv skomírajícímu tempu dodala novou šťávu. I to „zaprodání“ spolu s „odklizením“ se nějak velkoryse přešlo. Oproti Váženému občanovi pár kroků zpět, za mě lepší průměr. (12.04.2020)

Arturo mi byl po celý děj vzdálený, k Renzovi jsem si ve druhé polovině našel cestu alespoň částečně, i když se mi to v té první zdálo nemožné. Každopádně přestože postavy doslova nenadchnou, prostředí kolem nich je zajímavé dost a tím částečně i jejich příběh. Částečně, protože pointa je až příliš jasná, směřování obou taktéž a nakonec i ta káva. Kamera a hudba fajn, scéna odvozu z nemocnice z tohoto pohledu nejsilnější. 55% (26.05.2021)

+3* I v argentinské produkci nacházím občas nějaké nenápadné skvosty ... tentokrát to nebylo nic výjimečného, ale přesto nejde o špatný film a ve své podstatě je docela originální a přesto lidský. Nechal mě vhlédnout do uměleckého světa a jak to tam teď chodí. Sice moderní umění mě většinou nebere, ale na tři hvězdičky jsem si to užil. Tahle komedie není žádná řachanda pro popkornové publikum, avšak může pobavit vnímavé diváky. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (25.05.2020)

Svobodný a hlavně svobodomyslný malíř Renzo toho mnoho nemá, má však jednu úžasnou věc, kamaráda, kterého mu musí závidět celý svět, Artura. Spolu se vydají na nádhernou cestu vytření zraku všem nabobům. Film o umění, lásce k němu a hlavně o nespoutanosti umělcovy mysli, leč také o pozérství sběratelů obrazů. (19.11.2020)