Dva bratři

Vůbec to nebylo špatné a musím jenom dodat, že v tomto případě klobouk dolů nad prací se zvířaty - a to dvojnásobně s ohledem na to, že se jednalo o mazlíčky pro jejichž jídelníček bychom mohli představovat zajímavé zpestření. Chvílema to sice nabíralo lehce kýčoidních tónů, ale popravdě mi to tady ani nevadilo. Ucházející rodinná zábava. (21.04.2012)

Asi to nejsou čistý 4*, ale když jsem sledoval ty nádherný tygry, tak jsem o nižším hodnocení asi ani neuvažoval. Problém je, že kdyby se jednalo o pro mě míň zajímavý zvířata, nejspíš by mě film neměl moc čím zaujmout. Prostě je to na nich postavený a v tomto případě nejde říct, že to je špatně. Lepší dabing a vidět od začátku (což se mi bohužel nepovedlo) by asi pomohlo, ale i tak to je jako taková pohodička k obědu ideální. (21.12.2013)

Pohádka, v níž jsou hrdinové z říše zvířat polidštěni jen do té míry, aby na nás mohli ukázat prstem ... jako na původce téměř všeho zla ... jako na nejmocnější a nejkrutější predátory, kteří kdy chodili po planetě Zemi. Budiž jim přáno, mnoho jiných možností jim nezbývá. A tak po chvilce váhání přihazuju i poslední, pátou *. Pro zvířátka, která NEJSOU digitální - a pro excelentního vypravěče, který dokázal jejich příběh zpracovat, aniž by jim vkládal slova do úst ... přesto je nechal promluvit. (03.01.2019)

Řekl bych, že určitě jeden ze slabších filmů mého velmi oblíbeného režiséra, ale i tak se jedná o poctivý kus dobré filmařiny za čtyři hvězdičky. Annaud opět předvedl jak brilantně dokáže pracovat s kamerou a zvířecími "herci", které si musí zamilovat i ten největší cynik. Scénář je narozdíl od staršího a dosti podobného Annaudova filmu Medvědi, daleko průhlednější a více zaměřený na mladší diváky, i tak jsem mu to ale zase sežral i s navijákem :-) jako dobrodružný příběh pro celou rodinu můžu jen doporučit a milovníci zvířat si klidně můžou hodnocení ještě zvednout :-) (27.10.2008)

Velký respekt už jen za to, že zvířecí část příběhu je plně srozumitelná, aniž by nám mimo obraz pořád něco hučel do uší vlídný chaloupkovský vypravěč (bez kterého se prckové s přehledem obejdou – kluk to v příslušném věku hltal a každému na potkání vyprávěl; starší dcerce se zdál začátek „moc smutnej“, takže to asi nikdy celé neviděla, ale na nesrozumitelnost nebo nudu si taky nestěžovala). Druhý respekt za to, že patos zůstal na řetězu a nedosáhl absurdních výšin takového Spielbergova Válečného koně, i když by klidně mohl. Za plíživou antropomorfizaci tygříků (připisování lidských citů a motivací je paradoxně o to sugestivnější, že na sebe zvířátka nemluví lidskými hlasy ani za ně nikdo neříká, co si zrovna „myslí“) menší minus, ale jen menší, je to koneckonců především dětská bajka (s morálně značně spornými momenty, ale budiž, aspoň to děcka přiměje k přemýšlení. Trošku horší je to s všelijakými s prominutím genderovými a jinými kulturními stereotypy, na druhou stranu princ žijící ve stínu svého zesnulého otce není jen komická figurka, ale na dětský film překvapivě plasticky vykreslená postava… zkrátka za každou potenciální výhradou se hned vynoří nějaký chvályhodný moment.) Za naši rodinu lehce rezervované doporučení. (17.04.2016)