Komisařka

Askoldov film ma nesmierne prekvapil jednou vecou - prácou s genderom. Na "pozadí" (ktoré je bližšie, než sa zdá) občianskej vojny, prebiehajúcej revolúcie a bratovražedných konfliktov rozpracováva prerod silnej ženskej hrdinky v niekoľkých etapách. Stavia ju do ťažkej situácie, v ktorej už voľba neexistuje a strháva z nej masku mužnosti - armádnu uniformu. Dokáže sa však neúprosná komisárka zmeniť späť na obyčajnú ženu? Alebo je to len dočasný klam?Symbolické tri mesiace na koni a tehotenstvo už nemožno prerušiť; kariéra v armáde a ženskosť sa vytráca. Kruh, z ktorého niet úniku. Zručná práca s obrazom a zvukom, množstvo metafor a "básnických" prirovnaní (mužský pohlavný úd - kanón v boji za život a mier) skrz premyslenú montáž, alegorické obrazy (deti hrajúce sa na prenasledovanie Židov). Inteligentný a vo svojej dobe nesmierne nebezpečný film. Niečo podobné by sa už dnes nenatočilo. 80% (02.12.2014)

Film sovětského režiséra Alexandra Askoldova, který byl promítán až o dvacet jedna let později, je ukázkou změny postoje a charakteru v souvislosti s aktivní zkušeností s jiným pojetím života. Komisařka Rudé armády, Klavdia Vavilová, se kvůli nenadálé situaci, v tomto případě kvůli neočekávanému těhotenství, ocitá po nějakou dobu u početné židovské rodiny, jejichž hodnotám začne pomalu přivykat. Toto střetnutí je z obou stran bráno negativně a dochází k sociálnímu napětí, které místo očekávaného vyvrcholení končí naopak porozuměním mezi oběma stranami.   Civilní život a starost o děti a běžné záležitosti rodiny komisařce dlouhá léta navyklé na službu ve vojenském prostředí mění životní hodnoty a ve vztahu k okolí (kontrast mezi záběry na život lidí ve městě a vzpomínky na bojové aktivity ve jménu revoluce) začíná měnit své priority. Zlomovým bodem této adaptace je porod a s ním spojený nový impulz a taktéž nový smysl života. Tato situace nemá ale dlouhého trvání, jelikož komisařka Klavdia Vavilová je vystavena ze strany svých spolubojovníků z armády informaci, že na město se blíží opoziční armáda občanské války, tedy bělogvardějci. Nastává tak niterní rozhodování vzniklé situace a zvážení svého nadcházejícího jednání. Po příchodu bílé armády je ale jasné, že dítě si Klavdia nebude moci nechat, a při svém stále převládajícím přesvědčení se rozhodne bojovat a zůstat u Rudé armády.    Mateřská láska spojená s péčí o své vlastní dítě je zastíněna smyslem pro předcházející návyk a hodnotově racionální jednání s vidinou vyšších cílů, které občanská válka pro komisařku představuje. Motivace Klavdie Vavilové tak směřuje k její tradiční roli spojené s Rudou armádou a vidinou lepšího společenského uspořádání, jehož bude součástí. (24.10.2022)

Alexandr Askoldov sa zhostil sfilmovať poviedku Vasilija Grossmana "V meste Berdyčev" v roku 50. výročia októbrovej revolúcie a keď prepukla tzv. šesťdňová arabsko-izraelská vojna... Komunistických pohlavárov táto bezbrehá odvaha pobúrila natoľko, že režiséra vyhodili zo strany, Moskvy a nemohol ďalej tvoriť. Dôvod ? Takto vykresliť postavu tehotnej ženy, komisárky Červenej armády, a dej posadiť do židovskej rodiny, kde je komisárka "odprataná", keď je známe, že sa Sovietsky zväz v šesťdňovej vojne postavil na arabskú stranu, bolo neprípustné. Film putoval rovno do trezoru, ale dôležitým faktom je skutočnosť, že sa ho podarilo zachrániť a máme možnosť zhliadnuť výnimočné dielo. Príbeh sa odohráva na Ukrajine počas ruskej občianskej vojny ( 1918-1922 ), farbisto vykresľuje nálady v krajine bez legitímnej vlády, významným spôsobom sa zaoberá protižidovskými pogromamy, ale najdôležitejším bol komisárkin prerod zo zaslepenej boľševičky do polohy matky, ktorá spoznala aj inú tvár života. Dráma pracuje s metaforami a alegorickými obrazmi ( kosenie vojakov ) a silnými scénami drsných detských hier, ktoré naznačujú, akými prostriedkami sa upevní moc v celej krajine. Čierno-biela kamera si zaslúži absolutórium, lebo hlavne jej pričinením je príbeh taký silný. Tento umelecký film si zaslúži divákov. (11.04.2012)

Komisařka je poněkud nevyrovnaný film, má skvělý scénář a velice dobré herecké výkony, především Bykov je výtečný. Ale bohužel natočit dlouhé mlčenlivé scény se musí umět, jinak diváka nudí, což se bohužel stalo Komisařce. Vyzdvihnout však musím celou sekvenci porodu, kdy především její vzpomínky na smrt spolubojovníků jsou natočeny velice interesantně. A Jefimova moudrost v dialogu s Klaudií ve sklepě už patří do kategorie geniální. (02.04.2020)

Umeleckými výrazovými prostriedkami natočený film odohrávajúci sa v Rusku počas občianskej vojny. Poctivá a hrdá komunistka, nekompromisná komisárka, čo už niekoľko týždňov nezosadla z koňa sa vzpiera svojej ženskej podstate v záujme akého si vyššieho cieľa zrodeného z krvi a utrpenia roľníkov a robotníkov. Komunistické uvedomenie je patrné už z jej výzoru: akoby z oka vypadla úderníčkam z detských čítaniek 50. rokov, alebo zo starej papierovej desaťkorunáčky. Vysoké štádium tehotenstva, nemožnosť potratu a zblíženia sa so židovskou rodinou, v ktorej dome dostane pridelnú izbu ju dočasne privedú späť k nežnejšej stránke, k bytostnejšej podstate ženstva. Vo filme je použitých veľa metafor a asociácií ( napr. scény s rútiacim sa stádom osedlaných koní bez jazdcov, púštne zábery vojenskej jednotky ťahajúce ťažké delá, kruté detské hry, symbolické falusoidné zábery hlavní, židovský tanec, prekrižované okná a dvere domov a synagógy). Režisér v rozhovore uviedol, že natočil film o tolerancii. Pre mňa boli ústredným motívom dva: 1. nejednoznačnosť prijatia na pozadí ideológie alebo náboženstva, 2. ovládnutie myslenia a konania duchom zbraní. (21.02.2005)