Příjezdové cesty

"NAJEDNOU NEZBÝVÁ ŽÁDNÝ ČAS." GRAN TORINO v indie verzi? Fakt mi to tak přišlo, minimálně přísady sedí. Je to ale nějaké hodně líné, tvůrci se celkem alibisticky vykašlali na cokoliv, co by byť jen vzdáleně připomínalo děj... Umělecký záměr? Ok, dejme tomu, ovšem spíš to na mě působí jako kalkul a chorobný nedostatek invence... Jeden z posledních filmů Briana Dennehyho - má tu jeden pěkný moment v závěru, jeho monolog o životě vyznívá velmi opravdově a smutně. 50% (31.05.2021)

Obohratý príbeh jak sa starý osamelý dedko skamaráti s s jednou slobodnou mladou matkou a jej synom. Po každej stránke je to ale také vlažné a tempo by spomalilo aj slimáka. Nezachráni to ani Dennehy v jeho poslednej hlavnej úlohe. Výsledkom je veľká nuda a nechytá sa to ani na Hallmarkovské filmy tohto typu. 4/10. (29.01.2022)

Deväťročný Cody doprevádza svoju máti na výlete, na ktorého konci je kompletné vypratanie a následný predaj domu po jeho tete April, ktorá nedávno zomrela. Kathy, matka Codyho, zisťuje, že svoju o dvanásť rokov staršiu segru vlastne ani nepoznala. Pozatým sa buduje silné priateľstvo medzi Codym a starousadlíkom Delom. To by bolo tak v skratke , že wo co tady go . Pre mňa osobne je to taká pohodovka, ktorá u mňa stráca na potenciálnom vyššiom hodnotení kvôli absencii sarkastického humoru, ktorý ja totálne milujem, ktorý by sa tu nabeton hodil a ktorý mi tu brutálne chýbal. Takže za mňa iba poctivé tri. (02.10.2020)

Pomalu plynoucí film svým dějovým minimalismem spíše připomíná roadmovie, ano, však také jako spousta jiných amerických filmů začíná na silnici. Bez patosu vyprávěný příběh o stáří, odlišnosti i touze někde mít místo zvané domov je natočen jako laskavý a milý film. Po dlouhé době jsem se setkala se snímkem, který vypráví o obyčejných problémech obyčejných lidí. A jak už u těchto filmů bývá zvykem, nejsou tvrdě ukotveny v čase, ani místě, mohou se odehrávat třeba ve vašem sousedství, což z nich činí mnohem přitažlivější záležitost, než se na první a hlavně povrchní pohled může zdát.  Zamrzí fyzický stav Briana Dennehyho, který bez opory již sotva chodil, ale jeho závěrečný monolog je možná i díky tomu tak silný. (22.12.2021)

To, že se v poslední době točí tolik filmů o přátelství staršího muže a malého kluka vně rodinných vztahů, má určitě nějakou sociální příčinu. Tou zřejmě je, že taková vztahy měly kdysi (pro oba zúčastněné) velký význam a že nyní je jich poskrovnu, nebo se opět začínají prosazovat. V mladí jsem podobný vztah neměl, ve stáří ano, to jest nyní. Sám film je jednou z podařených variací na toto téma. Je pomalý, protože se zde nesmí nic uspěchat, a je milý, protože zde nesmí dojít k pochybnostem. Cody a Del - přesto, že život jednoho začíná a druhého končí - si k sobě našli cestu a možná už tuší, co všechno tím získali. (14.02.2022)