Rocketship X-M

Brakové sci-fi, z dob kdy Američané soupeřili se Sověty o demonstrování vlastní moci, nejen prvním krokem na Měsíc, ale i výrobou atomových zbraní, vozící se na úspěchu přelomového, vysokorozpočtového snímku Destination Moon, možná nenabízí zhola nic po trikové stránce, přesto si sebou nese jako odkaz do budoucnosti působivé antimilitaristické poselství. Film alegoricky upozorňuje na nebezpečí jaderného zbrojení, když představuje skupinu pěti astronautů (čtyři muži a jedna žena), kteří nepředpokládaně změní původní plán letět na Měsíc a nouzově přistanou na Marsu, kde objeví zničenou mimozemskou civilizaci, jenž sama zanikla v důsledku nukleární války. Režisér Kurt Neumann staví svoje pacifistické dílo nejen na dobrodružství v podobě různých nástrah, kterým musí posádka na kosmické lodi ve vesmíru čelit (útok asteroidů), ale i klasické romantické zápletce mezi pilotem Floydem Grahamem (sympatický Lloyd Bridges) a zpočátku chladnou, neprostupnou astronautkou Lisou Van Horn i tragickém, osudovém konci upozorňujícím na riziko každé podobné výpravy. Černobílý snímek však vzhledem k zdlouhavosti prvních tří čtvrtin stopáže v dnešní době u řadového diváka zcela jistě neobstojí. Bez nadčasové myšlenky by se navíc jednalo o těžký průměr. 7/10 (27.05.2008)

V kontexte doby výborná a milo prekvapujúca záležitosť. Prvá polovica je ešte podľa očakávaní, no tú nekompromisnosť a zároveň myšlienkovú hĺbku, po pristátí na Marse som vážne nečakal. A záver tomu nasadzuje korunu. Škoda, že ten film ostal v tieni trochu lepšieho Destination Moon, z rovnakého roku. A ešte väčšia, že sa s príchodom Kubrickovej 2001 na obe okamžite zabudlo (aj keď právom). 8/10 (14.05.2018)

Slušně odvedený a celkem chytrý film, bohužel poměrně hodně ukecaný a místy naivní. Třeba střet s místními divochy na Marsu byl spíše než cokoli jiného především legrační, jakkoli mělo jít o jednu z klíčových scén filmu. A to samozřejmě nemluvím o tom, že na procházku po Marsu stačí mít kyslíkovou masku a jde se. Celkem mě i iritovaly záběry na Mohavskou poušť, které jsou příliš dobře známé z jiných filmů - ne tedy, že by si tvůrci pomohli "výpůjčkou" jiných filmů, ale jednoduše natočili místa profláklá z westernů té doby. Na druhou stranu, přestože se film bere hrozně vážně, špatný určitě nebyl; nečekaný závěr pak vynahradil místy plíživou předcházející nudu. Tak jako ostatní, ani já se nevyhnu srovnání s generačním souputníkem Destination Moon - a v něm právě kromě závěru milá Rocketship X-M dost prohrála. (28.07.2014)

"Kvůli roji meteoritů musí kosmonauti změnit plánovanou trajektorii (k Měsíci) a raketa je nakonec nucena přistát na Marsu." To by mělo zhruba napovědět, jakou důležitost snímek přikládá vědě. Na rok 1950 to i tak není špatné. V porovnání se stejně starým Destination Moon ovšem bledne prakticky ve všem, od efektů, přes herce až po scénář. První polovina je ukecaná a veskrze nezajímavá. Po příletu na rudou planetu se děj rozběhne a najde nové dno naivity. Chrabrá posádka vyjde do pustiny vybavená tak nedostatečně, že by měla co dělat i s prostředím v promořeném Kauflandu, natož aby přežila na Marsu. Mám rád brak, ale ať proboha nepředstírá, že je něco víc. (02.04.2020)

Plakátové.info: SLYŠELI JSTE O TOM! ČETLI JSTE O TOM! MLUVILI JSTE O TOM! NYNÍ NAHLÉDNĚTE NA PRVNÍ FILMOVÉ DOBYTÍ VESMÍRU ČLOVĚKEM!!!___Moc mě tahle inteligentní sci-fi potěšila a dostála tak své chvalitebné pověsti, kterou za mořem má. Samozřejmě je třeba na ní nahlížet v kontextu doby, kdy povědomí o technických aspektech dobývání kosmu bylo ještě v plenkách. Takže není třeba se podivovat, že 1) kosmonauti chodí po Marsu v kožených bundách, s čepicí, nekrytým obličejem, pouze s náhubkem od kyslíkové bomby_2) pojem stavu beztíže tu jaksi neexistuje_3) k fyzickému překonání přetížení při kosmické rychlosti si jenom stačí lehnout do postele a kolem pasu si připnout pásek atd. Kdo nemá rád konverzačky (v tomto případě inteligentní konverzačky), ten si moc film neužije, protože 80% stopáže se odehrává ve vnitřku lodě, v oválné místnosti o průměru cca 5m. ale díky sympatickým a skvěle hrajícím hercům, v čele s tehdy mladým tatínkem Jeffa Bridgese – Lloydem Bridgesem, jde o příjemný zážitek. Scény z Marsu jsou pak zajímavě kolorovány do oranžových odstínů, nechybí ani akční vložka v podobě boje s primitivním marťanským osazenstvem, které evokuje pravěké lovce (zbylý stav po atomové katastrofě, která postihla vyspělou marťanskou civilizaci). Inteligentní dialogy, příjemné herectví a nečekané tragické vyústění, které přeci jenom ústí v odhodlání vědců („Postavíme novou loď!!“)a má i jistý prvek naděje, to vše mě sedlo náramně a dát silné 4* mi nečiní žádný problém. (28.02.2013)