Režie:
Alain CorneauKamera:
Yves AngeloHrají:
Jean-Hugues Anglade, Otto Tausig, Clémentine Célarié, Prashanth, Ashok Banthia, Maniyanpilla RajuObsahy(1)
Film s tajemnou, znepokojivou atmosférou, vyprávějící příběh mladého Francouze, který přijíždí do Indie, aby vyhledal svého dávného přítele. Na udané adrese ho však nenalézá a pouští se do hledání, které ho zavede nejprve do vykřičené čtvrti a nemocnice v Bombaji, posléze do Madrásu a nakonec na pláže v provincii Goa. Při svém pátrání se hrdina setkává s řadou neobvyklých lidí a zážitků a postupně si uvědomuje, že jeho putování je - více než hledáním někoho, kdo nalezen snad být ani nechce - spíše snahou o nalezení vlastní podstaty.
Snímku dominuje úsporný herecký projev Jeana-Huguese Angladea, precizní kamera a klasický hudební motiv, přispívající k melancholickému ladění INDICKÉHO NOKTURNA. (Crocuta)
(více)Recenze (12)
Film ve své většině ukazuje divákům Indii takovou, jaká skutečně je - bez příkras a pozlátka pro turisty. Kdo to zná, nebude nijak překvapen, kdo to nezná, může být třeba okouzlen, nebo znechucen. Jde o celkem syrový příběh, snad i pro otrlejší povahy. Filmu skoro chybí muzika, ale když se ozve (od Franze Schuberta), je to velmi příjemné oživení. Nebýt povedeného závěru, nedal bych víc než 60%, takto snad až 70%. 3*, 29.-30.4.2014. ()
Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ ()
Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba. ()
Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. ()
Přiznám se, že tomuto filozofujícímu filmu jsem neporozuměl a definitivní tečku tomu udělal závěr. Mladý Francouz hledá po celé Indii s hroznou úporností svého zmizelého přítele, ale když je u cíle, tak zjistíme, že o jeho nalezení vůbec nestojí. Film podivně schizofrenický, někdy jsem měl pocit, že ten muž je ztotožněním s hledaným. U filmu jsou cenné spíše indické reálie - život v Bombaji, jízda vlakem, turistická Goa, než vlastní příběh, do něhož je vklíněno vyprávění židovského koncentráčníka, který jede do Madrásu zavraždit svého mučitele, německého nacistického lékaře, který se zde ukrývá. ()
Reklama