Tuvalu

Možno to nie je až tak intelektuálne neprístupný film. Je to len film prístupný vďaka absencii (minimalizácii) reči divákom celého sveta. Príbeh sa dá ľahko dovtípiť. Je to dospievaní, prvej láske, vyrovnávaní sa so sexualitou, naberaní zodpovednosti a klasickom boji dobra so zlom, dobrosrdečnosti a chamtivosti. Wes Anderson ho musí mať veľmi rád, postavy filmu totiž svojimi pohybmi pripomínajú tie jeho, no vo farebných filtroch, ktoré mi uňho nie sú známe. Vo výsledku tak divák dostáva srdečný film s humornými momentmi, ktorý ľahko pochopí empatiou. (04.05.2020)

Nebudem predstierať, že už po pol storočí záujmu o filmy mám taký vycibrený vkus, že bez problémov pochopím a prijmem experimentálny debut nejakého, z anonymity von sa derúceho, režiséra. Nie, priznávam, nerozumel som, nechápem, nenašiel som tam nič, čo by ma zaujalo a za to, že som film dopozeral až do konca vďačím iba vynálezu rýchloposunu. (13.04.2014)

Imperial. Technology system profit. Anton. Eva. Gregor. Papa. Police. Modern. Komm. Achtung. Tempo. Ciao. Toť více jak 3/4 vskutku mezinárodního scénáře. Nenechte se však odradit, existují zcela němé filmy... Absolutní a groteskně milý i znepokojující experiment, zasazený do neurčitostí a neskutečností. 80% (29.07.2006)

Iluze, sny, jednoduchost a naivita v souboji s rozpadající se realitou, kde žabky k bazénu neobstojí. Sobectví pro štěstí i v chamtivosti a soudržnost v chudobě. Ve vzpomínkách ztracený podzim ale i hebké a roztěkané jaro života. Tak trochu socialistická melancholie v kabátu od grotesky. Výjimečné. (29.05.2011)

(Verze: 87 minut) „Technology system profi!“ Helmer mě velmi zaujal už svými 2 krátkometrážními snímky Umývač oken a Překvapení, a tak jsem si slíbil, že od něj v budoucnu musím zkusit i něco celovečerního. Ovšem, co vyčnívá (ve smyslu funguje) při krátké stopáži, může při té delší zapadnout. U Tuvalu na to však (k mému příjemnému zjištění) nedošlo. Pravda, filmu můžete vyčítat, že je naivní, předvídatelný, občas působí skoro až dětinsky, ale zároveň je díky tomu kouzelně hravý, celkově zábavný, originální a především maximálně svůj. Jeho zvláštní svět „lázní k pohledání“ s despotickým nevidomým majitelem, knoflíkovou královnou vrátnice, nesmělým podprsenkovým fetišistou, živelnou námořnickou dívkou (která ví, jak dosáhnout svého), a mimo jiné také správně lstivým a zákeřným příbuzným-záporákem, nabízí neobyčejnou atmosféru. Tu podporuje řada opravdu nápaditých scén a detailů, ať už jde o: plavčíkovu „mužnost“, celé to budování dojmu narvaných lázní, opalování se, všemožné technologické vychytávky, přebírání rolí, zjevný odkaz na Bláznivou střelu, průběh inspekcí a také nezaměnitelnou směsici různojazyčných jednoslovných výrazů (vskutku „mezinárodní“ řeč). A konec je také moc milý, i když samozřejmě naprosto čitelný. Celkově hodnotím slušnými 4*. (17.06.2015)